1. Trocha historie...

dBASE IV je program na zpracování databází (systém řízaní báze dat, DBMS), vyvinutý americkou firmou Ashton-Tate v letech 1988-1990. Navazuje na předchozí verze, dBASE II (1981-1983), dBASE III (1983-1985) a dBASE III+ (1986-1987). Používá formát souborů *dbf, který je podporován dodnes současnými databázovými programy či tabulkovámi procesory, ať už přímo či formou importu.

V roce 1991 prodal Ashton-Tate dBASE Borlandu, ten pak dále v roce 1999 firmě dBase Inc.

dBASE IV ve verzi 1.1 se dočkala plné lokalizace do češtiny (na přelomu let 1989-1990) ve spolupráci pražské firmy ABAKUS a.s. a Ashton-Tate Europe. Způsob lokalizace byl pojat opravdu široce. Přeloženo bylo kompletní prostředí programu, snad tisíce obrazovek s nápovědou a všech 10(!) manuálů (přičemž nejobsáhlejší z nich, "Jazykové odkazy" s kompletním seznamem, popisem a příklady všech funkcí, příkazů a nastavení proměnných má přes tisíc stránek). Nepřeloženy zůstaly názvy a syntaxe příkazů jazyka dBASE a SQL, aby byla zachována kompatibilita programů.

2. Obsah balení

dBASE IV byla dodávána na 5 1/4" disketách s nízkou hustotou. Doma pořád opatruji plně funkční mechaniku, schopnou tyhle diskety přečíst, ale pro samotnou instalaci programu na nový PC diskety nepotřebuji. Stačí překopírovat (dříve instalovaný) adresář programu na nové místo. Žádné registry, žádné záznamy v systémových složkách.

Součástí balení je deset manuálů, postihující všechny aspekty práce se systémem dBASE: používání systému menu, práce z příkazového řádku, používání generátoru aplikací, podrobné referenční příručky s příklady, používání SQL, instalace a práce v síti.

Z dnešního hlediska je zajímavá i licenční smlouva, žádná desetistránková EULA:

(licence je vystavená firmou Borland, která mezitím dBASE koupila)

3. Co to vyžaduje a co to umí?

dBASE IV je 16-bitový program, vyvitutý pro operační system MS DOS. Z toho vyplývají některá omezení použití v současných moderních systémech, hlavně nemožnost přímého provozování v 64-bitovém systému (Windows Vista 64, Windows 7 64bit) a nutnost používání názvů souborů dle MS-DOS standardů (maximálně 8 znaků na jméno a 3 znaky na příponu souboru). Program není možné ovládat myší, což ovšem při vlastní práci (=ruční plnění připravené databáze daty) je spíše výhodou.

Použitá kódová stránka (s češtinou) je LATIN 2, je potřeba s tím počítat při vyladění systému, aby byly české znaky zobrazeny a tisknuty korektně. Ve Windowsech je možno dBASE IV provozovat jak v okně (velikost okna, a tedy i písma je možno libovolně měnit), tak na celé obrazovce. Podrobnosti nastavení jsou podrobně popsány v článku Provozujeme 16-bitové aplikace ve Windows7 (popř. Vista). Některé moje postřehy s dBASE IV jsem tam popsal v komentářích dole.

Databázový soubor může obsahovat až jednu miliardu záznamů, jedna databázová věta ("řádek") může mít až 255 polí. Platí ovšem omezení 4000 bytů na jeden záznam a maximální velikost *dbf souborů 2.000.000.000 bytů. Pro potřeby běžného uživatele snad naprosto dostačující.

4. Jak to tedy vypadá?

Spouštíme program, po animaci jsme přivítáni...

...odentrujeme upozornění...

...a ocitáme se v prostředí systému menu

s možností vyvolání nápovědy prakticky kdykoliv a o čemkoliv

5. Vlastní práce

Na pár příkladech ukážu principy, jak se s dBASE IV pracuje.

5.1 Vytvoření databáze

Prvním krokem je pochopitelně vytvoření databázové struktury, kterou budeme následně plnit daty. Jsme omezeni pouze délkou záznamu, typ pole je obdobný, jako v současných systémech (datum, číslo, text, float, memo, logická hodnota).

Navržená databáze naplněná daty

5.2 Formulářová obrazovka

Pro pohodlnější způsob zadávání dat než z předchozí obrazovky (ne vždy potřebujeme všechna pole databáze editovat) slouží generátor formulářů, který umožňuje libovolně složit požadované textové a datové údaje na obrazovku a barevně upravit pozadí i písmo. Pro masochisty je zde možnost i cokoliv rozblikat.

V režimu zadávání dat pak vypadá obrazovka třeba takhle:

5.3 Tvorba dotazu, filtru

Plnit databázi údaji je jen nezbytný základ pro práci s ní. Potřebujeme data nějak třídit, potřebujeme kontrolovat přípustnost hodnot, potřebujeme provádět s daty výpočty a potřebujeme je podle mnoha kritérií filtrovat. K tomu slouží režim tvorby dotazů:

5.4 Tisková sestava

Písané = dané. Co není vytištěno, finanční úřad neuznává. Je potřeba tedy nějak prezentovat výstupy z toho, co bylo zpracováno. Tenhle úkol plní generátor sestav, pracující podobně jako generátor obrazovkových formulářů. Umožňuje také data podrobně třídit, seskupovat, formátovat. Umí nastavení velikosti stránky, použití písma (normální, tučné, kurzíva) a jeho šířky ("běžné" a "hustější").

Sestavu je možno "vytisknout" i na obrazovce

6. Pokročilé postupy

Uvádím už jen heslovitě, podrobnosti přesahují možnosti článku (a času jeho pisatele )

• indexování, spojování databází
• podpora SQL dotazů
• možnost vytváření vlastních maker
• možnost vytváření vlastních aplikací, kdy je možno opustit prostředí menu dBASE a vytvořit libovolný vzhled "svého" programu, samozřejmě s omezeními textového režimu MS DOSu
• možnost práce z příkazové řádky, v dBASE nazvané "tečka náznak"

7. Zhodnocení, závěr

Jak je o mně známo, nenechám na tenhle báječný software dopustit. Držím se ho bezmála 20 let, pracuji s ním několik hodin denně. Dává mi možnost libovolně si upravovat své (účetní, daňové) aplikace, přizpůsobovat je platné legislativě - a to bez nutnosti kupovat stále nové a nové upgrade (jak je tomu v případě komečních účetních systémů). Pokoušel jsem se několikrát převést své představy do MS Access (ve verzi 97 a 2007), ale vždy jsem toho nechal kvůli rychlosti a ergonomii práce s dBASE IV: žádná myš, žádné rozklikávání čehokoliv. Testoval jsem i řadu účetních programů - ve všech jsem byl mnohem pomalejší, mnohem méně produktivní.

Samozřejmě chápu, že můj pohled bude hodně odlišný od pohledu dnešních náctiletých, kteří by asi v tomhle opravdu pracovat nechtěli. Já jsem si už zvykl tak, že měnit nebudu. dBASE IV je pro mě nejlepší (užitnou hodnotou) program, který v PC používám.