Základy problematiky PC zdrojů

Mýtus první - "Mám 400W zdroj, ten musí stačit!"

Watty na štítku zdroje působí na uživatele stejně magicky jako megapixely na dychtivého fotografa amatéra, přičemž v podstatě se jedná o údaj sám o sobě velmi nepodstatný. U zdroje neplatí "víc Wattů, víc Adidas". Výrobci se leckdy předhání ve výkonu, který je zdroj schopen dodat, přičemž ale se jedná např. o výkon špičkový, krátkodobý, případně na té napájecí větvi, kde jej váš počítač vůbec nedokáže využít. Pokud plánujete osadit procesor s TDP 125W a k němu grafickou kartu, která má udávanou spotřebu 100W v zátěži, pak rozhodně neplatí, že si vystačíte s nějakým noname 350W zdrojem! Neznačkové zdroje budou mít seriózní problém - možná se rozjedou, možná se budou tvářit, že stíhají. V životě ale nebudou běžet v bezpečném režimu a je otázkou času, kdy odejdou.

Mýtus druhý - "Na značce zdroje nezáleží, v PC jde hlavně o procesor a grafiku!"

Zdroje bývají velmi často odrbávané snad ve všech sestavách, které se prodávají v superhypermegamarketech a bohužel i uživatelé často volí zdroj podle toho, jak moc se jim líbí barevná kombinace černého plechu a pozlacené mřížky ventilátoru. Zdroj je přitom spolu se základní deskou vašeho počítače základním kamenem spolehlivosti, stability a bezpečnosti. Kvalitní zdroje používají kvalitní součástky renomovaných výrobců, masivnější chlazení - však si je potěžkejte! Spolehlivý zdroj vám nepřidá FPS, ale přidá vám jistotu - že vaše komponenty nebudou namáhány příliš zvlněným napětím, že se zdroj nebude přehřívat a bude tichý, že nebude PC záhadně tuhnout, že má celou řadu ochran zabraňující přetížení a že když všechno selže, tak s sebou nevezme do pekel i vaše nadupané komponenty za X tisíc korun. Dnes již kvalitní značkové zdroje nestojí o tolik víc, aby se o nich nevyplatilo uvažovat!

Mýtus třetí - "Zdroj je nejlepší pasivní!"

Naháněči ticha velmi často prosazují pasivní zdroj, protože "prostě nechtějí mít v PC žádnou vrtuli". Ventilátor ve zdroji ovšem nechladí jen zdroj samotný - jeho cílem je (ve většině případů) zajišťovat také správný tok a pohyb vzduchu v počítačové skříni. Už řada lidí po výměně zdroje za pasivní nevěřícně koukala, jak teploty ostatních komponent letí raketově vzhůru. Ventilátor ve zdroji je často jediným, který má na starosti pohyb vzduchu vaší sestavou - pokud to tak je, nesmíte v žádném případě pasivní zdroj použít. Tedy můžete, ale pak je třeba ještě skříň osadit dodatečným ventilátorem. Má to smysl?

Mýtus čtvrtý - "Výrobce grafiky požaduje 450W zdroj, musím vyměnit můj 400W!"

Výrobce grafiky dává především doporučení a je vždy trochu nadhodnocené - musí se sichrovat, protože dobře ví, že mezi lidmi jsou nejrozšířenější právě zdroje pochybných kvalit - nehledě na to, že můžete mít doma procesor, který spotřebuje 45W a nebo 125W. Důležité je mít kvalitní spolehlivý zdroj, který má ze svých útrob vyvedeny veškeré dodatečné konektory, které zvolená grafická karta vyžaduje (pokud nemá a musí se to řešit redukcemi, zaděláváte si na problémy) a pokud posčítáte maximální spotřebu procesoru, grafické karty, přihodíte 50W (s rezervou) na zbytek, pak byste měli být na cca polovině nebo kousek nad polovinou maximálního výkonu udávaného na zdroji. V tom případě je vše OK. V opačném případě zvažte, co dál. Kvalitní zdroj ustojí i větší zatížení, pokud ale nemáte jistotu, zeptejte se rádců zde v Poradně.

Dilema první - odpojitelná x pevná kabeláž

Milovníci designu ve skříni volí zdroje s odpojitelnou kabeláží - čím méně kabelů ve skříni máte, tím bezesporu vzdušnější vaše sestava je. Na druhou stranu odpojitelná kabeláž přináší také nevýhody spočívající v dalším mechanickém kontaktu, který může být zdrojem potíží a přechodový odpor kontaktu může také někoho znervózňovat. Výrobci zdrojů na to samozřejmě myslí a konektory navrhují bytelné, přesto doporučuji nepokoušet Murphyho zákony, a pokud nemáte zrovna PC s plexi bočnicí nebo mikroATX, pak je vždy možné použít zdroj s kabeláží napevno a plandající kšandy vyvázat páskami a přichytit tak, aby nepřekážely. A ani to nemusí vypadat odpudivě.

Dilema druhé - jediná 12V větev nebo několik 12V větví?

V dnešní době se drtivá většina výkonu zdroje distribuuje přes 12V větve. Žravost komponent je vysoká a filozofie výrobců zdrojů je v zásadě dvojí - buďto jedna supersilná 12V větev, nebo několik slabších 12V větví. Na netu lze najít celé řady informací proč je to nebo ono řešení výhodnější, nicméně je to asi u zdrojů jediná oblast, kde vám mohu s klidným svědomím říct "neřešte to". Kupujte kvalitní zdroj se všemi konektory, které potřebujete. Jak to výrobce udělal vám může být buřt.

Dilema třetí - 8cm nebo 12cm ventilátor ve zdroji?

Obecně vzato jsou 12cm nebo dokonce 14cm ventilátory tišší, ale nelze to takto paušalizovat. Neznačkové zdroje umí být pěkně hlučné i s 14cm ventilátory, zatímco značkové zdroje mohou fungovat i s 8cm ventilátorem docela tiše. Samostatnou kapitolou jsou pak počítačové skříně, kde má zdroj svůj vlastní nádech a výdech - tam nezbývá než vybírat zdroj tak, aby zapadl do koncepce skříně. Pokud nevíte, kudy kam a nemůžete najít recenzi na svůj vysněný zdroj, můžete být o něco klidnější, má-li velký ventilátor - statisticky vzato bude tišší a průchodnější.

Dilema čtvrté - účinnost zdroje

Nechci tu zabřednout do pojmů typu účinnost, účiník a další, kterým stejně nepotřebuje nikdo ze spotřebitelů rozumět. V zásadě jde o procentuální vyjádření, kolik energie ze zásuvky se zdroji podaří přeměnit v energii na svých výstupech - zbytek je nemilosrdně odveden ve formě tepla. Samozřejmě čím vyšší účinnost, tím lépe, nicméně adekvátně tomu narůstá také cena. Existuje celý systém certifikací zdrojů, který ale pro laika není kritický. V zásadě lze říct, že koupí zdroje od kvalitního výrobce nemůžete dostat zdroj s mizernou účinností. Stejně tak lze ale říct, že pokud plánujete koupi výkonného PC, které bude denně v provozu mnoho hodin, pak se již - i přes vyšší pořizovací cenu - vyplatí koupě zdroje s vysokou účinností.

Kvalita značek

Značek zdrojů je na trhu mnohem více, než výrobců. Proto i jednotlivé značky mohou mít kolísavou kvalitu v závislosti na tom, s jakou společností se zrovna podařilo uzavřít kontrakt a jaké mantinely byly nastaveny. I přesto se dá určit několik spolehlivých zástupců každé kategorie, kde nelze šlápnout vedle nebo naopak si lze zadělat na problémy.

Nejhorší pověst se dlouhodobě táhne se zdroji Eurocase, LC-Power, Chill, RedStar.

Do třídy "neurazí - nenadchne" bych zařadil Fortron (není to zdaleka takový hnůj jako ty nejhorší, ale kvalita už není, co bývala), CoolerMaster, Gigabyte, Thermaltake (tam už váhám s vyšší kategorií).

Určitě lze doporučit značky Chieftec, Corsair, Enermax, Nexus, Seasonic, SilverStone (včetně value řady EnergyKnight).

Nečiním si nároky nějak drsně obhajovat rozdělení výše - jsou to jen mé zkušenosti a zkušenosti lidí okolo. Věřím, že se kryjí i s většinou rádců v poradně přítomných stejně jako věřím, že se vyskytují lidé, kteří jsou přesvědčení, že Eurocase stačí. A že Elvis žije.

Doporučení

Z výše uvedeného už vyplývá, čím se řídit, pokud pokukujete po novém zdroji. Oželte dvě stokoruny na CPU, dvě na GPU a investujte tyto peníze navíc do zdroje. Odmění se vám kultivovaným chodem a stabilním napájením. Sledujte také recenze a srovnávací testy zdrojů - nejsou sice tak časté a populární jako testy grafických karet, ale jejich dopad na váš stroj je rozhodně zásadnější, než si leckdo dokáže připustit. Například zde v Poradně jsou hojně doporučovány zdroje Seasonic EnergyKnight. Na pohled nezaujmou, ale jedná se o výborný poměr cena/kvalita.

Sílu zdroje ve wattech je těžké zobecňovat. Pohybujeme-li se stále ve sféře kvalitních zdrojů, pak pro běžný kancelářský počítač s integrovanou nebo low-end grafickou kartou si bohatě vystačíte se zdrojem 350W. Domácí počítače, které se neskládají z vyloženě nadupaných komponent, budou nejspíš spokojeny s 450W zdrojem a pro opravdu našlápnuté sestavy musíte zamířit už opravdu vysoko - tri-SLI GPU si může vyžádat klidně i kilowattovou svářečku.