Smlouva o dílo přes Živnostenský list nebo něco jiného
Dobrý den,
v šesti lidech budeme na zakázku vyvíjet software pro konkrétního zákazíka. Prosím o doporučení, zda máme pro každého člena týmu zažádat o ŽL a každý uzavřít s objednatelem smlouvu o dílo, či zda lze situaci vyřešit elegantněji. Živnostenský list má jen jeden člen týmu. Z důvodu (k pro nás) poměrně vysokému minimálnímu mění pro s.r.o. (dle mých informací 300 000 CZK) bychom se tomuto řešení rádi vyhnuly. Podmínkou řešení je průchodnost vlastnictví disponibilních práv ke zdrojovému kódu objednatelem i dodavatelem.
Vize do budoucna:
Projekt má dodací lhůtu necelý rok, poté bude v případě zájmu ze strany objednatele pokračováno v jeho dalším vývoji a údržbě. Ve hře je také varianta, že se produkt podaří prodat i dalším zájemcům (vzhledem k zaměření projektu v řádu jednotek).
Pokud přidáte i rizika, které jsou s navrhnutým právním řešením spojené, budu rád. Jako příklad typu rizika mne napadá například situace, pokud se něco stane a bude na nás podána žaloba, případně odejití jednoho člena týmu.
Předem děkuji za jakýkoli relevatní postřehy a doporučení.
Kolegové tady už ledacos probrali.
Ano, jedna z možností je sdružení fyzických osob. Je to nejrychlejší a administrativně nejjednodušší (smlouvu si uzavřete sami, nikam se nezapisujete, žádné jmění atd.). Ano, je pravdou, že u sdružení jsou určité účetní a daňové problémy. Ale není to zase TAK strašné Jako účetní firma účtujeme dvě velká sdružení už přes deset let a všechno funguje, ale musí se to umět.... jako ostatně všechno. Pokud se pro to rozhodnete, doporučuju k sepsání smlouvy přizvat někoho ochotného a znalého v oblasti daní, účetnictví a obchodního práva. Nepodceňujte to a nesnažte se tohle vyřešit nějak "zadarmo" na diskuzních forech, chyby a nedomyšlenosti ve smlouvě se vám můžou tvrdě vymstít později. Radši si fakt zaplaťte kvalitního odborníka. Sdružení má výhodu, že může vést daňovou evidenci, což zjednodušeně znamená, že daníte až skutečné příjmy, nikoliv to, co vyfakturujete a co vám nikdo třeba nezaplatí.
Společnost s ručením omezeným - ano, taky možnost. Základní jmění je 200 tisíc, dá se složit i do pokladny Je to účetně a právně jednodušší než sdružení z toho pohledu, že SRO "umí" kupa lidí a je to právně jasnější. Nicméně je s tím více administrativy i poplatků - sepsání společenské smlouvy, zápis do obchodního rejstříku atd. atd., takže to trvá nějakou dobu a stojí to nějaký peníz. A SRO musí vést podvojné účetnictví, což je náročnější a dražší než daňová evidence; a v podvojku daníte tzv. výnosy, tj. = co vyfakturujete, bez ohledu na to, kdy a zda vám to někdo zaplatil.
Pro menší objemy vydělaných peněz je finančně výhodnější sdružení (odvody daní, pojistného). Rozbor a dokazování tohoto tvrzení - to by bylo příliš dlouhý a odborný, ale je to tak, věřte prosím zkušené účetní
Je ještě možno mít třeba veřejnou obchodní společnost, což je méně známá varianta, ale taky stojí za úvahu. Z hlediska odvodů daní a pojistného je to podobně výhodné jako sdružení, ale je tam určitá právní jistota a menší zmatky než u sdružení. Nicméně VOS vede taky podvojné úč. a musí se zapisovat do obch.rejstříku, tudíž nějaké ty vstupní procedury by zde byly (sepsání spol.smlouvy atd. - podobně jako u SRO). Nemusí ale mít žádné základní jmění. Takže VOS spojuje některé výhody sdružení a některé výhody SRO.
Ještě dodatek:
Ano, to je pravda, ale platilo by to jen u sdružení a VOS. U SRO nikoliv, důvody po mě nechtějte, znamenalo by to přednášku z daní a práva
Ano, to je pochopitelné, zvlášť když jde o větší objem peněz a samozřejmě taky o odpovědnost dodavatele.
Nedoporučuju, tím se celá záležitost jen komplikuje. A jakou smlouvu byste s ním chtěli uzavřít? Zase se dostáváme buď do oblasti podnikání (tj. sdružení - SRO - VOS) nebo nedovoleného podnikání (nedoporučuju) nebo by vás ten člověk musel zaměstnat a vyplácet vám mzdu a platit za vás šílené odvody jako za zaměstnance.
Ano, to je taky možnost, ale stejně to musejí zdanit - a bylo by potřeba smluvně ošetřit tu odpovědnost jednotlivých spoluautorů za dílo a též způsob, jakým si budou dělit peníze, kdo se do budoucna bude starat o údržbu, vývoj atd. - takže stejně nějaká smlouva mezi autory bude nutná.
Vzhledem k tomu, že možná půjde o záležitost relativně krátkodobou, bych nejspíš doporučovala to sdružení, přes všechny výhrady, které k němu jsou. Důvod je jasný - snadné založení, změny i jeho rozpuštění, až by nebylo potřeba. Žádné administrativní procedury ohledně sepsání společenské smlouvy, vystavení živnost.listů na společnost a čekání na zápis do obchodního rejstříku. A pokud byste se náhodou jako "firma" rozjeli a chtěli podnikat trvaleji, můžete to SRO nebo VOS založit kdykoliv později.
Ahoj Evo,
díky moc za obsáhlý rozbor. Probereme to v týmu a snad se na něčem shodnem ;)
My to taky chápeme a nic proti tomu nenamítáme. Jen jsem to uvedl pro ujasnění.
Kolik je menší objem? 100 000 CZK, 1 000 000 CZK, ... (za projekt, tj. součet odměn pro celý tým).
To se nedá takhle obecně říct, protože (ne)výhodnost záleží dost na tom, jaké další příjmy má poplatník, jaké odčitatelné a nezdanitelné částky, do jakého daňového pásma se dostane atd. atd. Navíc každý rok se to mění kvůli nestabilitě našich zákonů. Zcela obecně a bez záruky odhaduju, že výhodnost zdanění v rámci sdružení či VOS pro jednotlivce (!) má hranici někde u 300-400 tisíc Kč za rok, při vyšších příjmech je dobré uvažovat o SRO. Ale znovu zdůrazňuju, že je to za jednotlivce a že konkrétní výhodnost může VELMI kolísat! To chce spočítat velmi přesně na konkrétní podmínky, ber to tedy jen orientačně.
V nasem pripade tak vysoke castky (alespon v prvni fazi) nehrozi, cili zrejme nebude treba ani resit konkretni podminky. Diky moc za odhad.