Tohle se řeší v uložené proceduře a ještě zapouzdřené do transakce, abys měl jistotu, že se buď oba příkazy provedou nebo že se neprovede žádný.

Provedeš zápis do tabulky s nakupem a následně upravíš množství v tabulce se stavem skladu.
Trigger sice řešení je, ale čím víc triggerů tam dáš, tím větší to bude mít dopad na výkon => pokud můžeš, tak se triggerům vyhýbej.

Pak by ses měl zamyslet nad názvy tabulek. "Zboží" je obvykle název pro číselník, ne pro stav skladu. Skladů může být několik a pak to zboží bude úplně zavádějící.
O názvu "nakupuje" už vůbec nemluvím. Slovesem se objekty nepojmenovávají. U tebe by to mělo být spíš Nakupy, lépe Prijmy, protože jsou to příjmy do skladu.

Predstav si, ze budes mit stovky tabulek a pak budeš hledat, kam se zapisují příjmy do skladu. Napadne tě po roce, že to bude v tabulce "nakupuje"? Pokud chceš, aby to vypadalo profesionálněji (to platí i pro domácí úkol), vymysli si nějaký systém označování. Třeba všechny číselníky budou začínat Cis, všechny věci se skladem (příjmy, výdeje, stavy, inventury) pak Skl apod.
Takze pak budeš mít:
CisZbozi - ciselnik s položkami
SklPrijem - příjmy do skladu
SklStav - stav skladu
atd.

Když se na to pak koukneš v nějakém správci databáze, uvidíš vše, co spolu souvisí pěkně pohromadě