Sdílení dat mezi notebooky v domácí síti

k přihlášení není třeba heslo

a to je právě špatně. přitom máš normální verze "pro".
normální sdílení používá nějaký místní nebo společný účet, kterým se zvenčí prokážeš, že se máš práva se připojit. automatické připojování a procházení cizích disků je dobré leda pro automatické šíření virů.

ke sdílení nepotřebuješ použít ten samý účet, kterým je zrovna někdo na druhém notebuku přihlášený, windows jsou už 27 let víceuživatelský systém.
stačí si založit (klidně na všech notebucích) nový účet s heslem, používaný jen pro sdílení. jestli nutně nepotřebuješ lozit do kořene disku, ale jde jen o nějaký sdílený adresář, může to být omezený účet.
syntaxe sdílecího příkazu:

net help use
net use x: \\ip.druheho.ntb\sdileny_adresar /user:univerzelni uzivetel heslo /persisatent:no 

https://pc.poradna.net/questions/3131446-sdileni-dat-a-tiskaren-v-domaci-siti
https://pc.poradna.net/questions/3068831-windows-10-mapovani-disku

Omlouvám se za opožděnou reakci - měl jsem jiné problémy.
Na vysvětlenou: HD všech tří ntb s různými OS (W7Pro, 2x W10Pro) mají diskové oddíly s daty v různých složkách (fotky, videa, dokumenty, faktury, návody různých domácích zařízení). Kopírování těchto dat skrze usb flashky či externí HD je vopruz. Proto potřebuji snadnou manipulaci s daty v domácí síti. Do diskových oddílů s OS nepotřebuji vlézt.

Pokud tomu aspoň trochu rozumím, tak:
-- je uvedený script vytvoření "společného" účtu (třeba pomocí WindowsPowerShellu)?
-- místo sdíleného adresáře lze zadat název diskového oddílu prvního nebo druhého (dalšího) ntb?
-- pak z každého ntb odešlu dva scripty? -v případě tří ntb

Po mnohých pokusech jsem zjistil malou chybku ve scriptu (má být persistent) a dám-li místo IP ntb cokoliv (IP sítě wifi, IP v internetu, název PC, vždy dostanu hlášku "cesta v síti nebyla nalezena". Přitom příkaz ping (název PC, IP wifiny) funguje z obou stran.
Takže asi tak
KF

\\ip.druheho.ntb\sdileny_adresar

ten konkrétní sdílený adresář (může být i celý disk, frikulíni mají složky) existuje jen na tom pc. zadávat místo toho ip "sítě wifi, IP v internetu" je nesmysl.
"compname" tam může být jedině v případě, že má člověk ve vlastnostech tcpip nastavený jako dns server svůj router a ten si těch pár síťových názvů pamatuje (dělá rádoby dns).

když chci doma něco sdílet, je proto vhodné aby ty pc měly stálé ip adresy.
když ji neumím nastavit staticky, je ještě možnost rezervece pevných ip adres na routeru podle mac adres těch pc.
a samozřejmě nezačínám rezervaci nikdy zespodu (192.168.1.2), kde se do ní trefí každý, koho napadne si nastavit ip ručně, ale třeba od 192.168.1.200 výše.

co teď nabízím ke sdílení si vypíšu příkazem: net share
možná tam kromě adminského sdílení c$,d$ ještě nic jiného není a musím pro ostatní uživatele teprv nastavit co jde sdílet + přiřadit tomu síťový název, to je ten "sdileny_adresar"

persistent - moje chyba, přepsal jsem se.

příklad mapovací/odmapovací batky, používá admošské sdílení:

@echo off & REM -- tu muze byt poznamka s jmenem disku --
 set hdd=x:
 color 70
if exist %hdd%\*.* (net use %hdd% /delete
 color 47) else (color 20
 echo # zadej heslo ...
 net use %hdd% \\192.168.1.201\d$ /user:administrator * /persistent:no)

heslo účtu jde zadat do batky natvrdo místo hvězdičky.

Pevná IP je jistota. Windows i linux na notebooku se dokáže i poprat se změnou sítě, doma IP pevná, v práci přidělovaná a úplně jiná.

Kdysi když jsem začínal s TCP/IP (to bylo někdy ve win95 kdy nějaký program se nemohl domluvit, chtěl po mě jméno nebo raději IP a já to nemohl najít, až jsem tjistil, že protokol TCP/IP nemám nainstalovaný a tudíž IP adresu nemám, přitom sdílení souborů i tiskáren fungovalo tehdy už několik let), tak jsem prvnímu počítači dal 1.2.3.4 druhému 1.2.3.5 až kam jsem došel. Předtím jsem měl počítače pojmenované PC01 a dál, došel jsem možná k číslu 18 ale několik čísel bylo vynecháno (nevím co třeba bylo mezi 8 a 15, myslím si že nic) takže to neni počet počítačů, co mi prošly rukama. Vše to bylo dělané tak, aby se to co nejlépe pamatovalo a zapisovalo i ručně (napsat \\PC01\DISKC je jednoduché). Asi to nebyla úplně správná číselná řada, ale roky to tak fungovalo. Až s Vistama jsem to musel změnit, těm se nějak 1.2.3.4 nelíbilo. Tehdy jsem přešel na 169.254.x.x a samozřejmě hezky od začátku a protože si nikam přidělená čísla nezapisuju, tak je to vždy loterie, snažím se přidat takové číslo, které jsem ještě nepřidělil. Léta se chystám si udělat v tom pořádek. Ono kdyby šlo jen o těch pár počítačů, je to asi jedno, ale k tomu je videorekordér (tomu je síť bez internetu k prdu, podpora DLNA neni nic moc a ostatní síťové funkce se týkají googlu, youtube, netflixu, amazonu, facebooku a podobně; obyčejné procházení síťových složek zcela chybí), multimediální centrum, několik měřicích přístrojů a poslední dobou nějaké to arduino (tomu musím vymyslet nějakou volnou adresu). Prostě do sítě se toho připojuje čím dál víc a je nad moje síly si v tom udržet pořádek.

Nebud od veci kdyz si (krom jineho) nastudujes neco o IP protokolu a adresaci.
A pridelovat si rucne adresy vyhrazene pro APIPA fakt neni moc rozumne

Vážně je nutná reakce na 4 roky starý komentář? =D

Ano moje nepozornost, kazdopadne nekdo jej vytahl z hlubin poradny predemnou.

Zdravím, potřeboval jsem něco podobného jako je dotaz nahoře. Tedy na jednom PC Win7 a na druhém Win11 Home a sdílet adresář. Spojeno UTP kabelem přes switch na router. Po nějaké době testování nastavení se povedlo. Tímto děkuji všem za vaše komentáře.

PC Win7:
1) Vytvořit si nový účet na Win7(například účet "Pepa", heslo "Auto", nemusíte se na něj přihlašovat, jen aby byl vytvořen), nastavit privátní síť, nastavit sdílení tiskáren a souborů, nastavit aby bylo vše v síťi vidět, nechat použití hesla
2) Vytvořit sloužku ke sdílení "Transfer", zapnout sdílení pro nový účet "Pepa" (čtení a zápis)
3) Zjistit IP - ipconfig pustit v cmd => 168.192.35.264

PC Win11:
1) Žádný nový účet jsem nevytvářel, nechal jsem veřejnou síť a vše bylo zakázané (sdílení tiskáren a souborů, viditelnost ...)
2) Udělat si bat soubor nebo to pustit v cmd a v něm (bacha na mezery):

net use x: \\168.192.35.264\Transfer /user:Pepa Auto /persistent:no

Po spuštení se mi namapuje na Win11 disk X a vidím data uložená ve složce "Transfer" na PC s Win7

Možná na tom PC s Win7 nemusíte ani nový účet vytvářet, asi bude stačit Váš aktuální.

Místo net use je možné tohle nechat na systému - připojit síťovou jednotku, vyberete písmeno a kam má ukazovat a zaškrtnete znovu připojit při přihlášení (to je možná ten parametr persistent). Je asi v tomto případě potřeba zaškrtnout připojit pomocí cizích práv (to je ten parametr user) a vyplnit je tam ale to je asi všechno.
Ale tak pokud máte nějaký ten "baťák" po spuštění, tak to lze řešit i tak.

U té sdílené složky je potřeba nastavit práva (podle potřeby pro čtení nebo i pro zápis (a pozor že někdy je potřeba povolit pro změnu souborů což je něco jiného než zápis, pokud vytvářím složku speciálně pro ten účel, dávám práva k úplnému řízení a je po starostech (takovou složku pojmenovávám sc, sd, se a podobně jako sdílená složka disku c, d, e a podobně))) uživateli Network a pro jistotu i Everyone.

Takto funguju doma přes 25 let, teda vlastně od dob vist a sedmiček, možná od XP (ale ty jsem měl pozdějc než Visty), předtím se žádná práva nenastavovala, v těch XP pak jen na oddílech NTFS (na FAT se to nastavovalo klasicky jako pětadevadesátkách). Ale asi bych s tímhle nastavením, kdy vystavuju celé složky nebo celý disk, nešel do internetu.

Že od nějaké doby počítač s W98 nevidí počítače se sedmičkama už neřeším, stačí, že ho ten se sedmičkama vidí. Nějaká práce byla s linuxovejma počítačema, tam mi to přišlo jako větší alchymie (u jednoho počítače jsem to vzdal, síť vidí, webové servery na ostatních počítačích taky, ale sdílené složky ne), ale asi jen protože jsem to neuměl. A videorekordér s DLNA umí desítky až po nějaké aktualizaci (zatím celkem kostrbatě, pokaždé se musí ten zástupce odebrat a znova vytvořit, jinak neobnoví připojení, ale pořád dobré, předtím jsem to tahal přes BD-RE pokud jsem z videa do počítače chtěl něco dostat). Předtím ho jenom viděli, ale nešlo se připojit k souborovému systému.

Jo ještě jeden postřeh. Pokud se připojujete z raspberry, s libreelec/kodi, k nějakým sdíleným videům, tak tam je důležité, že to neni přihlášení ke sdílení (mám ho bez hesla, kde vezmu heslo?) ale lokální, které navíc neni pi/raspberry, ale root/libreelec (jméno/heslo), pokud ho chce (bývá to při prvním připojení nebo když to zapomene).

dávám práva k úplnému řízení...pro jistotu i Everyone

chápu že je do domácí síťka za natem a může být fuk, co si tam každý vytuní, ale proč si zvykat na nebezpečné nastavení, které je zcela zbytečné.
everyone nebyl potřeba už od xp.
teddy je možné, že ho využívaly zkriplené home edice pro anonymní přístup, místo řízení oprávnění podle účtů (jak to znají třeba linuxy nebo pro edice win). s nepoužitelnými home jsem se v životě setkal pouze jednou na netbooku, tam šly skrz registry přenastavit na "pro".

parametr /persistent není doma nutný, protože tam si člověk nemění hesla. jsem už navyklý z práce na obměnu hesel, se zapamatovanými hesly sklerotická windows pravidelně selhávají.

sdílení disků je průnik lokálních práv připojovacího účtu k souborovému systému a potom 3 sdílecích síťových práv (rw, ro, nic). si zjednodušuju život a všude lezu jako admoš. sdílecí práva tak nastavuju typicky v případech, kdy někomu nasdílím adresář mp3 pro "users".
s windowsí sambou by nešel přímo do otevřeného internetu (bez routeru s natem) nikdo příčetný.

v souvislosti se starším hw do toho jako bonus háže vidličku všeobecné rušení podpory smb v1, proto jsou na bazoších staré nasky tak levné.