Pevná IP je jistota. Windows i linux na notebooku se dokáže i poprat se změnou sítě, doma IP pevná, v práci přidělovaná a úplně jiná.

Kdysi když jsem začínal s TCP/IP (to bylo někdy ve win95 kdy nějaký program se nemohl domluvit, chtěl po mě jméno nebo raději IP a já to nemohl najít, až jsem tjistil, že protokol TCP/IP nemám nainstalovaný a tudíž IP adresu nemám, přitom sdílení souborů i tiskáren fungovalo tehdy už několik let), tak jsem prvnímu počítači dal 1.2.3.4 druhému 1.2.3.5 až kam jsem došel. Předtím jsem měl počítače pojmenované PC01 a dál, došel jsem možná k číslu 18 ale několik čísel bylo vynecháno (nevím co třeba bylo mezi 8 a 15, myslím si že nic) takže to neni počet počítačů, co mi prošly rukama. Vše to bylo dělané tak, aby se to co nejlépe pamatovalo a zapisovalo i ručně (napsat \\PC01\DISKC je jednoduché). Asi to nebyla úplně správná číselná řada, ale roky to tak fungovalo. Až s Vistama jsem to musel změnit, těm se nějak 1.2.3.4 nelíbilo. Tehdy jsem přešel na 169.254.x.x a samozřejmě hezky od začátku a protože si nikam přidělená čísla nezapisuju, tak je to vždy loterie, snažím se přidat takové číslo, které jsem ještě nepřidělil. Léta se chystám si udělat v tom pořádek. Ono kdyby šlo jen o těch pár počítačů, je to asi jedno, ale k tomu je videorekordér (tomu je síť bez internetu k prdu, podpora DLNA neni nic moc a ostatní síťové funkce se týkají googlu, youtube, netflixu, amazonu, facebooku a podobně; obyčejné procházení síťových složek zcela chybí), multimediální centrum, několik měřicích přístrojů a poslední dobou nějaké to arduino (tomu musím vymyslet nějakou volnou adresu). Prostě do sítě se toho připojuje čím dál víc a je nad moje síly si v tom udržet pořádek.