
Baterie a jejich mereni
Dobry den,
prosim Vas, potrebuji se zeptat, jak spravne merit baterie a co vse (jake parametry) na nich merit?
A jaky parametr baterie souvisi s jeji kapacitou v % (ktera byva bezne zobrazena na displeji zarizeni)?
(Jsem absolvent gymnazia a tam se v ucivu na elektroniku dost kaslalo a skoro se to neprobiralo.)
Dekuji.
Zdravim a dekuji vsem!
Omlouvam se za mou neaktivitu, mam hodne prace a starosti (zaver roku, brigady, ...aj.) a obcas zapominam na sve "internetove zalezitosti". Omlouvam se.
Jedna se o jeden clanek, ne o baterii clanku, omlouvam se za nepresnost (hovorova rec laiku a prodavacu je proste potvora :D :D :D).
1.) Nicmene rozdil mezi clankem a baterii clanku, podle toho co jsem pochopil plyne ze samotne konstrukce (skladani jednotlivych clanku dohromady do baterie clanku), ze u baterie clanku se navic muze pridat problem pokud by byl vadny jeden z vice clanku, ale zbytek parametru merim stejnym zpusobem u jednotl. clanku i u baterie, ne?
Ted vim, ze kapacita baterie je v Ah nebo Wh podle prepoctu.
2.) Potrebuji se dale zeptat, jak tuto kapacitu nejak zmerit a dopocitat podle nejakych vzorecku zmerenim a pouzitim obycejneho multimetru, co meri jen:
-stejnosmerne napeti U= [V],
-stejnosmerny proud I= [A] a
-odpor R [Ohm]?
(Multimetr ma jeste akorat dalsi funkce pro mereni stridavych velicin (U~, I~), parametru tranzistoru, diod a pruchodnosti vodice, ale to pro stejnosmerny clanek tusim nebudu potrebovat, ne?)
3.) Jak zmerit prechodovy odpor timto multimetrem?
4.) Jak zmerit celkovou kondici baterie (opotrebeni, stari)? Tento parametr souvisi nejvice s jeji kapacitou v Ah nebo Wh, ne? Pripadne s jejim porovnanim s vyrobni kapacitou? Nebo souvisi s necim jinym?
Dekuji. (A slibuji, ze budu aktivnejsi.)
Máš zajímavé dotazy. Kdybys psal s diakritikou, jde to pochopit líp.
1) Rozdíl mezi baterií a článkem je takový, že baterie může být složená z více článků kvůli větší kapacitě nebo napětí. Záleží, jak je zapojíš. Pokud dáš + na + a propojíš, máš větší kapacitu, ale stejné napětí a když + na - tak má zase vyšší napětí. Rozepispvat se mně to nechce. Stačí multimetr a můžeš měřit.
Zjednodušeně, baterie je složená z více bateriových článků, ale taky nemusí. Může to být samostatný článek.
2) Kapacitu změříš tak, že baterii nabiješ a začneš ji vybíjet konstantním proudem než se vybije a měříš čas. Pak to jen spočítáš a máš výsledek.
Dekuji.
ad.1.) Ted jsem trochu zmaten. Myslel jsem, ze:
clanek = 1 clanek,
baterie = vice nez 1 clanek (pripadne nespravne hovorove oznaceni pro clanek).
Jak to tedy je?
A co potom oznacuje vyraz "akumulator"?
ad. 2.)
a) Vybijim konstantnim proudem - tak ze musim vzit nejaky rezistor zname hodnoty, baterii plne nabit a pak vybijet pres tento rezistor a zmerit cas? A jak potom zmerim, kdy je baterie plne nabita a kdy je plne vybita?
b) Nebo to jde i nejak jednoduseji? Multimetrem to nezmerim? Pokud budu chtit kapacitu ve Wh, (ne Ah), nestaci mi zmerit napeti na prazdno a proud? Jak zmerim proud, kdyz proud nakratko na baterii se merit nema - poskodi nebo znici se tim baterie?
Dekuji.
Multimetrem to opravdu nezměříš. To "h" na konci znamená hodina, takže je jasné, že do toho ještě vstupuje čas. Představ si, že máš plnou vanu a chceš zjistit, kolik je v ní vody. To taky evidentně nezjistíš pouze tím, že si změříš, kolik z ní momentálně odtéká vody.
Změříš napětí, předpokládanou spotřebu a od toho se může člověk odrazit, pokud umíš počítat. Kapacitu potom spočítáš tak, že články dáš na jednorázový a stejný odběr a podle času máš výsledek. Minimálně si spočítáš pokles napětí za určitou dobu. Neměli jste na základce fyziku?
Tohle je úplná kravina "Představ si, že máš plnou vanu a chceš zjistit, kolik je v ní vody. To taky evidentně nezjistíš pouze tím, že si změříš, kolik z ní momentálně odtéká vody." Jaktože ne? Stačí znát objem (rozměry) a umět počítat. Kolik vody a za jakou dobu z ní vyteče zjistíš třeba i když bys tam dal "kýbl" a měřil čas a objem.
Kolik je v ní vody? Vypouštím vanu bokem a nemusím nic počítat
Dekuji.
Ale s tou vanou to mas trochu cyklicky definovane:
Jasne ze kdyz znam OBJEM VANY, tak jasne ze nebudu OBJEM VANY nijak slozite merit ani slozite prepocitavat, protoze ten objem prece znam.
Stejne tak: Jasne ze kdyz znam KAPACITU BATERIE, tak jasne ze nebudu KAPACITU BATERIE nijak slozite merit ani slozite prepocitavat, protoze tu kapacitu prece znam. (Myslim tim vyrobni kapacitu jasne ze nebudu merit, kdyz ji znam. Aktualni kapacitu merit muzu.)
zbezne jsem ty slohovky probehl:
roztocil jsi klavesnici na plne obratky, ale typ clanku/baterie tu furt nevidim.
takze neni jasne o cem se bavis, co je realne, jaky pripad u tebe muze nastat nebo co jde pouzit.
Myslim, ze na typu baterie zas tolik nezalezi, ne? Protoze kazda baterie ma ze sveho principu sve definovane parametry jako: napeti na prazdno, max. proud (proud na kratko), kapacitu, ... apod..
Pokud to nejak pomuze, muj problem se tyka vice druhu baterii, prevazne do mensi elektroniky, Li-Ion, Li-Pol, tuzkove, mikrotuzkove, ... .
Jen multimetrem skutečnou kapacitu nezměříš, potřebuješ k tomu dodatečnou "výbavu" (třeba zajistit konstantní vybíjecí proud není triviální, napětí v průběhu vybíjení není konstatní, takže je to nutné zahrnout do měření a výpočtu). Třeba vnitřní odpor se dá s trochou improvizace určit (ne změřit). Jinak, kapacita v mAh a Wh není vždy jen "trojčlenka", napětí u Li článků se v průběhu vybíjení značně mění, narozdíl od Pb článků.
na typu záleží, když chceš ty baterie údajně měřit a ne jen o tom tlachat u piva.
i v domácnosti se setkáš s knoflíkovými bateriemi 3v (malý odběr a dlouhá životnost), univerzální tužkové alkalické baterie aa/aaa, dobíjecí akumulátory stejné velikosti.
akumulátory k vrtačce, k ntb, k domovní ústředně, k ups ... mívají na sobě nebo na zařízení nějakou kontrolu stavu.
obecně: baterie jsou jednorázové, použitelné napětí typicky 1.5-1.6v (knoflíkové 3-3.3v)
akumulátory jsou opakovaně dobíjecí, napětí typicky 1.2v, ne vždycky se to líbí různým dálkovým ovladačům. dlouhodobým skladováním (přes rok) bez dobíjení degenerují, až se nakonec zničí že nejdou dobít.
lithiové akumulátory se uvnitř často skládají z článků 18650, větší a tlustší než aa typ, napětí cca 3.7v
měření naprázdno má smysl, když chceš nahrubo vytřídit: použitelné / mrtvé (třeba jen 0.5v).
nebo starý akumulátor dobíjíš a je pořád v červeném, nic neutáhne: orientační měření napětí ukáže, že napětí stále chybí. je to proto, že jeden ze sériových čklánků je vadný/skoro ve zkratu, ostatní se jen přebíjí takže odcházejí taky.
stejně tak knoflíkové lithiové články stačí měřit naprázdno, nebývají určené pro nějakou zátěž.
jestli tě nejvíc zajímají aa/aaa články, dobíjecí za tebe řeší právě kvalitní nabíječka s vlastním displejem, žádné ledky společné pro 2 pozice.
měřit to chce krátce aspoň při minimální zátěži 10-100 mA, protože s podobným odběrem se budou i provozovat. takže k voltmetru si doděláš hroty přemostěné zatěžovacím odporem 150ohm nebo menším.
kdybys chtěl posuzovat kvalitu článků, budeš mít ten odpor připojovací přes tlačítko, na digitálním voltmetru uvidíš pokles ~ čím menší, tím lepší (tvrdší zdroj).
Doporučoval by som nájsť k batérii katalógový list. Sú tam uvedené presné podmienky merania. Vyber si takú batériu ktorej katalógový list zoženieš. Dá dosť veľkú námahu také niečo zohnať, ale môžeš komunikovať s firmou, ktorá batériu vyrába aby ti to poslali. Oni to už majú zmerané.