Vysvětlení jak funguje český daňový systém
Narazil jsem na zajímavý vysvětlení daňovýho systému, lidské morálky, přístupu k životu: http://www.s474n.com/vysvetleni-jak-funguje-cesky- danovy-system/
Pavel
když pominu ty politické narážky, tak se jedná celkem o nesmysl, respektive propagandu. Daňový systém se totiž skládá z daní přímých a nepřímých, přičemž objemem i trendem jsou nejvýznamnější daně nepřímé (tedy DPH a daň spotřební), a ty platí všichni, bez rozdílu (a z povahy věci "chudí" odvádějí v celkových sumách daleko nejvíce, protože jich je hodně).
JE to nesmysl. Zvláště dnes, při rovné dani, která nahrává právě těm bohatým...
Onen článek je míněn jako parafráze progresivního zdanění přímých daní.
Dnes je tomu naopak. Spočítejte si složenou daňovou kvótu (vč. soc. a zdrav. pojištění) u člověka s příjmem 200 tisíc a 20 miliónů ročně. Ten chudý odvádí procentuelně mnohem více, protože pojištění se platí jen z cca prvního miliónu.
U článku není datum, takže vyvozovat závěr, že je to nesmysl jen s phledem na rovnou daňovou zátěž není rozumnej argument (v době publikování článku mohla být situace jiná).
Ano, daně jsou všude: spotřební, DPH, dědická, darovací, ze mzdy/platu, sociální a udravotní pojištění, 30 Kč u doktora atd.
Když se zamyslíme: využije v průměru bohatej člověk služeb policie, hasičů, zdravotníků, státních zaměstnanců tolikanásobně víc než špatně placenj zaměstnanec, aby kvůli tomu na daních platil násobně vyšší částku? NE.
Jít cestou efektivního hospodaření státu (iluze?), omezení mnohdy nesmyslné byrokracie, nesmyslnýmu utrácení peněz státem a jím placenými institucemi (když to do konce roku neutratíme, budeme to muset vrátit a příště nám dají míň), ... je cestou k úspoře zbytečně vysoké částky zajišťující chod státu a jím poskytovaných služeb. Pak můžeme snižovat daně a debatovat o skutečně rovné dani - paušální částka na osobu (absolutní, ne procentuální).
Pavel
Paušální daň (předpokládám, že myslíš z příjmu) na osobu je naprostá utopie, naprosto popírá jakýkoliv solidární mechanismus. To by mohlo fungovat snad jen za Polpotovského socialismu-komunismu v Kambodži.
Teoreticky by mohl fungovat "spravedlivější" systém, pokud by se zrušily veškeré přímé daně fyzických osob a o chybějící částku (výrazně) zvýšily daně nepřímé (DPH, spotřební). Jak se vypořádat v téhle hypotetické "konstrukci" s daněmi právnických osob, to ale momentálně netuším. Ale až budu ministrem financí, URČITĚ to zkoušet nebudu.
Není to utopie. Jak myslíš, že byla ošetřena otázka daní v některých stoletích středověku/novověku? Třeba u živnostníků v Praze? Měls krámek a platils X zlatejch bez ohledu na to, jestli výdělek (příjem) byl sto nebo tisíc zlatejch. To bylo eráru jedno. Zaplať stejně jako tvůj soused.
A kam nás zavedlo to sociální cítění, ta bezbřehá solidarita? Jsme v situaci, že všichni musí mít kde bydlet, všichni musí mít lékařskou péči, všichni musí mít vzdělání, ale jako společnost na to nemáme. Co uděláme? Jak seženeme peníze, který to zaplatí? Zvýšit daně neúnosně nejde. Takže co? Půjčíme si, že jo. Stát si půjčí a nejen, ze nemá na svůj provoz, ale potřebuje peníze na splácení půjčky. Co udělá? Částečně nechá dluh růst, částečně si půjčí další peníze a částečně zvedne daně. Takže velká část společnosti si žije nad poměry, životní úroveň a státem garantovaný služby (který tato část společnosti využívá) dostává, i když na ně nejsou finance - řešíme to zadlužením.
Je něco shnilýho ve světě, kde člověk 3 měsíce bez práce div nepadá na úplný dno, nemá z čeho platit nájem (hypotéku), nemá na elektřinu, plyn, jídlo a další životní potřeby. Proč? Kde je jeho rodina? Je tu, ale obvykle taky nemá nazbyt. Proč? No kde by asi vzali peníze, když tolik z jejich příjmu odvádí státu?
Pavel
myslím, že jsi opět trochu mimo ohledně těch dluhů, protože tzv. státní dluh se nesplácí stejným stylem jako třeba spotřební úvěr pro Frantu Jetele, který si chce na Vánoce pořídit plasmovou TV.
Jednoduše řečeno, Franta si půjčuje "špetičku" a taky ji musí splatit i s úroky v těch samých penězích, kdežto stát ty "vypůjčené" miliardy většinou investuje, nebo spotřebuje tak, že vygenerují další investice. Je to jen o té velikosti, chápu že ten příklad není úplně elegantní a jasný, ale úplně nejzákladnější chybou je převádět "malosoukromé" rozopočtové zvyklosti do "státních" rozměrů. Stát je de facto velká banka s právem emitovat fyzické peníze (normální komerční banky peníze sice taky "vyrábějí", ale neemitují je)
Bylo by to vtipný, kdyby to ovšem neblo k pláči. Teoreticky je to možný, praxe je jinde.
V podstatě každej stát má státní dluh. A neznám jeden případ, kdy by výnosy z těch tzv. investic přinášely splácení dluhu jeho umořováním. Stačí se podívat na papírově největší ekonomiku světa - USA. Ty mají obrovskej dluh, deficit veřejných prostředků, deficitní federální programy atd. Kde jsou ty výnosy?
Kdy splatilo třeba carský Rusko půjčky na 70 let zahraničním dlužníkům? Nijak. SSSR prostě odmítlo dluh zaplatit. Co státní bankroty? Kolik už jich v posledních sto letech bylo? Ale že by stát z výnosů zaplatil dluh, o tom nic nevím. Můžeš hodit link?
To právo si udělil stát sám, potažmo delegoval na centrální banku. Nic takovýho ale není potřeba, viz třeba e-gold (měna podložená zlatem, nevnucovaná státem, dobrovolně přijímaná). Peníze vždy emitovaly banky, ne stát (mluvím o papírových penězích v době po vzniku prvních bank). Stát do toho nemluvil.
Je úplně jedno, jestli stát (centrální banka) emituje fyzický bankovky, nebo komerční banky emitují peníze formou dluhu a připsání na účet.
Třeba taková inflace - když už jsme u ekonomickýho tématu - vůbec není způsobena zdražováním, tj. růstem cenové hladiny. To je nesmysl. Zdražování je důsledkem, nikoli příčinou inflace. Inflace je ničím nepodložený emitování peněz bez jejich vnitřní hodnoty. Ceny rostou proto, že peníze ztrácí hodnotu - ta není dána jejich krytím, ale důvěryhodností emitenta a všeobecnou ochotou (či zákonným nařízením) je používat.
Pavel
Je už to mnoho let, co jsem z ekonomky pryč a za komančů se učilo jinak, ale...
...s tímhle nesouhlasím. Ceny se pohybují díky změnám na straně nabídky a poptávky, na základě hledání přijatelného kompromisu pro obě strany. Scripta z kybernetiky(!), kde jsme tohle probírali, už ale dávno nemám.
A co tedy s reálně se blížící deflací? Budou peníze získávat na hodnotě a proto k ní dojde?
OK, mluvím o celkovým růstu, o cenové hladině "všeho". Jistě, že cena zboží v čase roste a klesá, v závislosti na nabídce/poptávce.
Ale tohle je stejně teorie, v praxi tohle takhle přímočaře neplatí. Nebo je v Evropě významně jiná poptávka po spotřební elektronice než v USA? A kde jsou ceny?
Deflace jako opak inflace. Nikdy jsem nezaznamenal, že by při reálně podložených penězích (např. zlatem, ale principiálně čímkoli, co má hodnotu samo o sobě) vznikla deflace. Deflace může vzniknout v důsledku inflace. Ta permanentně snižuje hodnotu peněz. V myšlení lidí, firem, států je zafixovaný, že ceny do budoucna porostou a bude inflace, tj. bude se emitovat čím dál víc peněz. A co se děje ve světě v posledních měsících? "Banky odmítají půjčovat peníze" - díky částečným rezervám (2% v ČR) banky žádný peníze na půjčování nemají. Půjčují vzduch, iluzi, nic víc. Úvěr, to jsou fiktivní peníze poslaný dlužníkovi na účet. Teď banky brzdí, čili celej ten kolotoč, kterej počítá s permanentním nafukováním peněžní zásoby, tj. expanze úvěrů se zadrhl. Nebude-li se přifukovat novejma fiktivníma penězma, ceny zboží klidně můžou jít dolů (čili opticky peníze nabudou na hodnotě). Přece - když přijdeš o zdroj příjmů (ztráta uzaměstnání), nebudou pro tebe peníze podstatně vzácnější? Nebudou mít pro tebe větší hodnotu? Budou. A když se trable zvětší a problémy postihne stále víc lidí a firem, nestanou se peníze vzácnější? Stanou. Čili jejich cena vzroste, cena zboží klesne.
Ale to se pořád bavíme jen o ceně, a zapomínáme na hodnotu. Peníze ničím nepodložený nemají žádnou vnitřní hodnotu. Je to jen naděje, že za ně dostaneš odpovídající hodnotu.
Zlato, stříbro nenafoukneš. Zlatý mince mají hodnotu samy o sobě, cenu zlata a je šumafuk, jestli mají podobu mincí, slitků, tyčí, ... Ale polož na stůl kousek papíru, proužek kovu, trochu barvy a "razítko". To nikdy nebude mít hodnotu bankovky, kterou takhle z ničeho vyrobí banka. A ani taková bankovka nemá žádnou hodnotu, ale lidi si myslí, že má.
Pavel
je pár postřehů:
- základní poučka moderní ekonomie: peníze jsou komodita a jsou obchodovány jako jiné komodity.
- (mírná) inflace je přirozený jev. Deflace je problém; k deflaci dochází právě nyní u dolaru a deflace je vždy příznakem hluboké hospodářské krize (stejně jako hyperinflace)
- ty tvé "fiktivní peníze" umožnily stavět velké výrobní podniky, umožnily realizovat velké investiční celky; celá (a celosvětová) dnešní ekonomika je na nich založena...
- ohánět se dneska zlatým standardem je IMHO trochu o ničem, to se ocitáš v předminulém století
V našem světě má reálnou hodnotu věc jediná: energie (každý člověk ji potřebuje - jídlo je energie, bydlení je energie, atd. - prakticky celá Maslowova pyramida je postavena na energetických pvýdajích). Vše ostatní (myšleno platidla) je jen "konstantním" vyjádřením energie, protože, jak známo, energii nelze uchovávat v "čistém" stavu. BTW: zlato jako takové má "hodnotu" jen jako surovina pro elektrotechnický průmysl, jinak je to "jen" historické platidlo
Souhlasím, s tím problém nemám. Klidně lze vyměnit peníze za krávu, dům, pole, dovolenou. Dají se zobchodovat.
Inflace je postupný znehodnocování peněz, tj. majetku těch, co ho mají uložen v penězích. Na tom nic přirozenýho není. Inflace je nepřirozená, špatná, ničící. I mírná inflace je špatná, okrádá vlastníky penězí o část jejich majetku.
To je názor hodně zažitej, ale hodně mimo. Jako bys řekl: Mírná krádež v mé domácnosti je přirozená. Každej tejden mi z bytu ukradnou něco za dvacet korun, ale ne víc. Je to přirozený.
Ty peníze fiktivní jsou. Co se stane, když si všichni vkladatelé půjdou do banky vyzvednout vklad? Průser, banka má cca 2 procenta vkladů oproti stu procent úvěrů. Neboli fiktivních peněz, půjčených v úvěrech svým dlužníkům. A právě tyhle fiktivní peníze jsou zdrojem obrovské inflace, tj. znehodnocení peněz jako uchovatele vnitřní hodnoty. Úvěr lze poskytnout pouze z peněz, který banka fyzicky má, ne z těch, který si vytvoří.
Ano, světová ekonomika je na tom založena. Je to jízda na dluh. Vždyť není fyzicky tolik majetku, kolik je na světě celkově dluhů. Tedy, z principu se nikdy nepodaří všechny závazky vyrovnat. To je ta dnešní světová krize. A pokud to bouchne naplno, bude to krutý.
Ono to v žádným případě nemusí být zrovna zlato, může jít o jinou komoditu. Zlato bylo v posledních staletích nejpoužívanější, z mnoha důvodů.
Ale měny, který nejsou ničím podložený, jsou jen iluzí. A až na to lidi přijdou, bude zle a v jistým smyslu nastane něco na způsob konce světa - ve smyslu, že nic už nebude jako dřív.
Nesouhlasím. Půda, kovy, potraviny, lesy, zboží, služby mají taky hodnotu.
Zajímavej názor. Nu, zkus ho nasadit do hlavy těm, co mají rezervy ve formě fyzickýho zlata.
Pavel