Nikoli, Azore, čeština je naopak (až na malé, ale také logické, výjimky např. u dvojitých a trojitých záporů) velmi logický jazyk a hlavně jazyk velmi granulární. To je například problém u angličtiny, která sice je striktně logickým jazykem (kupř. jediný možný zápor ve větě), ale která postrádá onu granularitu. Problém češtiny je stejný, jako byl problém angličtiny před tisícem let. Také to byl komplexní jazyk, který DEGRADOVAL (a dnes je v podstatě u některých lidských skupin omezen na 1000 aktivně používaných slov). Onu degradaci je možné vidět u češtiny právě v tomto století - vypouští se rozlišování z/s, y/i (o interpunkci raději ani nehovořím) a z toho plyne degradace předávané informace.

Mám tu pochybnou čest komunikovat anglicky prakticky s celým světem - jakmile vytáhneš cokoli jen trochu složitějšího (souslednost, podmínkové věty apod.), přestanou ti rozumět, a to včetně mnoha rodilých mluvčích (ona světlá výjimka jsou vzdělaní (starší) Angličané). Na kvákání o počasí to stačí, ale domluvit se o netriviálním problému, to je na vysvětlování o třech dějstvích, kde si každý ověřuje, zda správně pochopil pidgin-english toho druhého. Ne že by taková massa-bob angličtina byla zcela nepoužitelná (schematické programovací jazyky budiž příkladem ideální aplikace), ale lidé jsou lidé, nejsou to stroje.