Spotřeba energie v jedotkách VA

Stacilo si pozriek wiki.
1 watt ≈ 3,412141630 BTU/h
1 watt = 1 volt × 1 ampér
1 konská sila ≈ 745.700 W (zaokrúhlene smerom hore z 745.69987158227022 W)
1 konská sila (elektrická Britská) = 746 W
1 konská sila (elektrická Európska) = 736 W
1 konská sila ("metrická") = 735.498 75 W

No, Flegu, a jak souvisí přepočet výkonu na jinou soustavu s tím, na co se tazatel ptal (vztah mezi VA a W)? Řekl bych, že já o voze a ty o koze...

Ja viem, ze som sem pastol mozno prilis vela info, ale podstatna informacia sa nachadza v 2. riadku prenseneho z wiki.

Je mi líto, ale na druhém řádku se nachází naprosto nepodstatná informace. Ne vždy se Watt rovná 1 Volt x 1 Ampér. Naopak: 1 VA se VŽDY rovná 1 Volt x 1 Ampér, ale jenom někdy se to rovná jednomu Wattu...

Pravdu díš. Mimochodem, v tom odkazu co jsem dával nahoře na Wikipedii mají taky pěknou pitomost, neb tam o kompenzátoru tvrdí, že jsou to zařízení "které umožňují udržovat účiník blízko ideální nulové hodnotě". Spíš by tam snad mělo být "blízko ideální hodnotě, která je rovna jedné".

Vy ste mi chlapci nejaky puntickari, ze sa tu ideme chytat za slovicka. Beznemu uzivatelovi staci povedat, ze 1W sa rovna proste 1Vx1A a dalej to neriesit. V podstate ste mu podali spravnu informaciu.
A nestvite ma, ja mam 2 skusky z elektriky na skole, sice za 3, ale spravil som na 1x. A to som ani moc neopisoval;o).
Na druhej strane suhlasim, ze na wiki (a nielen tam) je pisanych kopec blbosti, a preto netreba verit vsetkemu co sa pise.

Jenomže, milý Flegu, to, co ty nazýváš "puntičkářstvím" a "chytáním za slovíčka", tak právě ta slovíčka byla to, na co se tazatel ptal - chtěl vědět, jaký je rozdíl mezi VA a W. Ty tvrdíš, že žádný, takže z elektrotechniky máš za 5.
Nebo snad sklouzneme k "hodinky, nebo holinky, to je jedno, obojí se natahuje"?

Mily Pytlik, na vyske bola najhorsia znamka 3-, 4 je nespravil, 5 neexistovala.
Este raz si precitaj otazku, naco sa vlastne pytal tazatel. Nepytal sa na exaktny rozdiel medzi VA a W, pytal sa na to, ze mu jeho "watmeter" ukazuje vysledky v jednotkach VA, co s tym. Myslim, ze jednoducha a spravna odpoved bola, ze VA=W.
Ok dobre, ked chces mozme z toho spravit prednasku z elektriky, pridu sa urcite odbornici a kazdy zo svojou teoriou fazove posunu prudu a napatia pri roznych spotrebicoch a kolko ma pocitacovy zdroj ucinnik. A mame z toho flame jak vysity.
Ja som sa snazil celu vec zjednodusit tak aby bola pochopitelna pre BFU a nejst moc do hlbky, moj watmeter ukazuje vo W, jeho vo VA, ale ak stali rovnako tak tipujem, ze cisla by mali rovnake.

No, z látky pro střední, neřku-li pro základní školu se ale pětky dávaly.
Nicméně, od další debaty ustupuji, neboť nehodlám (zcela zbytečně a, zdá se, neúspěšně) dráždit tvé ego tvrzením, že jsi něco udělal špatně.
Podívej z okna. Tady svítí slunce (doufám, že i u vás). Tak se z toho raduj a kašli na to.

Moje ego neurazas, ak chces mozes mi dovysvetlovat, kde som spravil chybu na PM, aby sme to tu zbytocne nezasierali debatou o nicom, ja si myslim stale, ze moje zjednodusenie bolo spravne.
Otazka znela: Znamena moja 400VA namerana hodnota spotrebu mojho pc? Odpoved znie ano tvoje pc spotrebuvava 400W.

no ono to je tak, že máš čistě odporovou zátěž (onu žárovku např., kde účiník (cos fí) je roven jedné) a pak jsou zátěže s kapacitní a indukční charakteristikou, kde tomu tak není a tam se činný (W) a zdánlivý (VA) výkon mohou lišit dokonce zásadně.

Faktem je, že běžný spínaný PC zdroj určitě nemá účiník rovný jedné, a tedy VA nejsou zcela určitě Watty. I proto každá normální UPSka udává obě hodnoty VA i W (W jsou vždy menší).

BTW: Velcí odběratelé s velkými motory musí povinně mít ve své eletroinstalaci "kompenzační" kondenzátory..

edit: pokud vím, tak účiník u PC spínaných zdrojů je někde okolo 0,5-0,7 tj. třeba 500W zdroj má zdánlivý příkon až 1000VA (spíše však okolo 850VA)

qwas, tw: mám za to, že účiník spínaného zdroje při zatížení leze téměř k 1.
dělá mi problém vybavit si nějaký spotřebič s klasickým trafem - snad jen reprobedýnky. není to typická ups zátěž s významným odběrem, holt trafa jsou pryč.

že na neviditelnost údajů výrobci ups hřeší a předvádí bájné hodnoty ve VA s vyfantazírovaným účiníkem, se jen řadí ke stovce dalších marketingových lží, na něž jsme v pc branži zvyklí. větší číslo prostě líp prodává.

a ty nejlevnější měřáky z lidlu, co na displeji ukazují údaj ve "VA"? porovnával jsem to s dalšími měřáky a přes mou skepsi měří reálný výkon ve wattech, nikoli zdánlivý ve VA. i když ho nezobrazují, umí změřit fázový posun.

nakonec, co jsem si to tak pěkně zdůvodnil, si zkouším představit sestavu s příkonem 400W: procesor, grafika, disky, bižuterie, účinnost zdroje, lcd ... no, tak tak. moje pc bere skoro třetinu.

ale on aj merak ktory mera uciinik je k hovnu, ptz prud neni ani zdaleka sinusovka, ani u spinanych zdrojov apod. Meral som to merakom s "osciloskopom"(taka nahrazka :D) napr. prud TV a receivera a to boli zakmity prudu v tvare world trade center, tam s ucinnikom nepochodis, musi sa integrovat I.U d(t) v case. To je jedine seriozne meranie spotreby. BTW. keby som vynasobil stredne hodnoty U*I tak u TV v standby by mi vyslo 10W a v skutocnosti spotrebovava pod 1W, teda udajne :D U receievru stejny pripad. Merak ktory integruje nemam.

Mě by zajímalo co měří ve skutečnosti elektroměr pokud je sinusoovka zprzněná kapacitní zátěží. Nějak se mi nechce věřit že by to zvládal integrovat v čase...

elektromer integruje, mechanicky ;) Ten elektromer to je fakt skvely vynalez, ja doteraz nechapem jak mohli ludia existovat bez pocitacov, a vymyslat taketo mechanicke "pocitace" a dokonca aj perfektne fungujuce :)

Jestli to dobře chápu, přesnější výpočet (zmíněné integrování) znamená ve výsledku nižší hodnotu, než při běžném počítání s účiníkem - nepřesný elektroměr je vlastně pro dodavatele výhodou.

Musis definovat co to je u teba "ratatnie s ucinnikom", ptz ono ide aj o to jak si spriemeroval to napatie a prud a kolko je ucinnik, ak mas taketo pulzy. Mozes to spriemerovat blbo na obe strany, tazko povedat kto je vo vyhode. Ale mari sa mi ze mechanicky merak vpodstate integruje ptz kazdy maly pulz da kolecku "sups" a teda je to mechanicke integrovanie v case (takze elektrarne ti uctuju uplne spravne skutocnu energiu), ale matematicky to rozpitvane do takych detailov to neviem nikde najst, vsade pisu len jednoduchy vzorec s cos fi.

Matematicky je to střední hodnota určitého integrálu součinu napětí a proudu podle času. Pro sinusové průběhy napětí i proudu tento integrál právě přejde na ten cos fí - ale jenom pro sinusové průběhy!
Jinak si to můžeš představit tak, že si jednu periodu (protože se tady bavíme o periodických dějích) rozsekáš na co největší (nebo únosné) množství časových úseků a předpokládáš, že v těchto úsecích se napětí i proud nemění (ony se tedy mění, ale při "dostatečně hustém" dělení ne moc, takže vznikne jenom malá chyba). Uděláš součin proud x napětí x časový_úsek (v podstatě vypočítáš plochu obdélníka) a tyto součiny (plochy) sečteš (s ohledem na znaménko: tedy něco se přičte, jiné odečte). Tím získáš energii, která za tu periodu protekla (tam, nebo zpět) a když to podělíš dobou měření (tedy dobou periody), získáš výkon.

mne nemusis vysvetlovat co to je integral ;)) Pytali sa ci to mechanicke kolecko (elektromer) rata presne integral (t.j. presnu energiu) alebo nie, to ja neviem, nie som mechanik a presne vzorce ratajuce mechanicke sily kolecka neviem nidke najst. Ale mari sa mi ze som to kdesi davno videl a ze rata presny integral UI v case.

Pánové , já jsem měl dotaz na rozdíl mezi W a VA a dozvěděl jsem se něco o integrálech , počítačích a elektroměrech. Tak vám děkuji zase vím h.... . Mirda

vygoogli si "účiník": je daný fázovým posunem, který nastává u indukčních nebo kapacitních zátěží.
u zatížených spínaných zdrojů se velmi blíží 1, příkon má hlavně reálnou složku (za kterou platíš) a VA se téměř rovná W.
u nezatížených tě nezajímá, protože neplatíš skoro nic.

pokud tomu furt nerozumíš, nic se neděje, měřič spotřeby na chodbě to měří správně, ať už mu věříš nebo ne.