OK, aplikujeme Tvoji logiku na můj případ - proč mi na škole (maturitní ročník, to už je hodně blízko VŠ) cpou filozofii, literaturu a další humanitní věci, které se učím s nechutí, polovinu z toho nepochopím (toto platí hlavně u filozofie), osnovy jsou rozsáhlé a většinu věcí po písemce zapomenu? A vůbec nepočítám ten čas, který bych mohl investovat efektivněji. Pokud se zeptáš člověka (třeba právníka) na filozofický pojem (třeba hýlemorfická nauka), dostaneš přesnou a relevantní odpověď?

Ano, určitá část výuky na školách by se dala využít lépe. Matematika je exaktní věda, jejíž studium podporuje logické uvažování a nijak zvlášť nezatěžuje. To, co zatěžuje, je přístup společnosti a její naprostý odpor k matematice a i fyzice. Pokud se dítě od rodičů a z medií dozví, že "matika a fyzika je totální nepochopitelná blbost, běž studovat na právníka, tam seženeš prachy", ženeme se hodně rychle do záhuby. Budeme mít populaci nějak vzdělaných lidí, kteří budou nějak schopni řídit lidi nebo kteří budou schopni pracovat v kanceláři a počítat peníze. Ale nebudou mít koho řídit a tím pádem nebudou mít ani peníze, které by počítali.

Musíš se na všechno koukat z obou stran. Chápu, že pro lingvisticky nebo humanitně nadaného člověka může být matematika problém, Ale uvědomuješ si, jaké je třeba pro mě (striktní zaměření na matematiku, fyziku + částečně angličtina) utrpení memorovat mnoho stran filozofie a literatury? Humanitně zaměřený člověk se v životě s matematikou potká rozhodně mnohokrát častěji (hypotéka, DPH, půjčka, trojčlenka, celkově ekonomika) než matematik s humanitními vědami. Je třeba jak ten, tak i ten druh lidí. Ale to, co je problém dnešního systému je to, jak optimalizovat výuku tak, aby se předměty, na které je dotyčný zaměřen učily intenzivně a zároveň ty, na které není kladen důraz, vyučovaly nenásilnou a zábavnou formou. Tj. aby si ten člověk odnesl ze všeho něco. Současný systém je v tomhle naprosto nedostačující. Upozorňuji znovu, že jsem tvrdý zastánce toho, že by i "fyzik měl vědět něco málo z filozofie a i filozof něco málo z fyziky". Budiž v tomto oslavována moje dějepisářka, která dokázala tu výuku postavit tak, aby byla naprosto nenásilná a přece nám něco do hlavy vtloukla. Letopočty jsme furt museli memorovat, ale dávala nám to do souvislostí s pomocí map, starých listin, historických filmů apod. Poprvé za život, co jsem se na hodiny dějepisu těšil.

Dalším problémem je to, že studenti mají poměrně malý potenciál k rozvíjení se v oboru. V ČR se ale již naštěstí rozvíjí projekty jako Otevřená věda, existuje Středoškolská odborná činnost - i za to buďme rádi. Potom taky existují různé aktivity organizované NIDM - v jedné z nich jsem jedním z lektorů (Robot ASURO - kurz základní robotiky). Je toho ale furt málo a víceméně je to orientováno jen na ty studenty, kteří jsou celorepublikovou elitou v tom daném oboru a účast v těchto aktivitách je podmíněna excelentními studijními výsledky a účastí v oborových soutěžích a olympiádách. Je třeba něco "menšího", ale zároveň "většího" - menší méně náročné projekty, ale pro více lidí.