Grooveshark: Miliony písniček zdarma
... Internetová rádia na přání však mohou být zcela zdarma a dokonce vám mohou splnit mnohem konkrétnější přání než jen přehrání „zhruba podobné muziky, kterou jste si objednali“. Příkladem budiž třeba služba Grooveshark, o které se u nás kupodivu skoro vůbec nepíše. Přitom by mělo, moc dlouho totiž možná nevydrží...
Tahle zprávička určitě pár lidem udělá radost.
zrovna přes to poslouchám svoje milované, co mám v podpisu.
Kvalita je ovšem chvílema dost mizerná..
Hle, tam jsou i pecky z vážný muziky! To je milé.
EDIT: Nicméně je lehce na pikaču, že chvílemi jeden neví, kdo danou věc hraje, mnohdy se blbě zjišťuje i to, kdo to vlastně napsal - příklad: nejznámější Moto Perpetuo pro housle a klavír neb orchestr je od N. Paganiniho, ale ono vám to vyjede i 3. větu z nějakého koncertu, zjistíte jen to, že hraje Itzhak Perlman - to je jeden z nejlepších houslistů, co chodí po této planetě - a jen moje široké vzdělání v této obskurní oblasti mi pomohlo identifikovat, že to je z houslového koncertu S. Barbera (toho skladatele, jehož Adagio běží pod filmem "Četa").
Z některých vícevětých skladeb tam kolikrát zase třeba jedna z vět chybí. Mno, lepší, než drátem do oka.
Jsi li opravdový znalec, popisu netřeba.My, co skutečně umíme, poznáme i jméno tympánisty a zda má třetí houslistka menzes.Věř mi, že to umocnuje zážitek.
No, nechci vas znalce kritizovat, ale poslouchat takovouhle muziku v 128 ci 256kb je sakra hrich. Osobne jsem se, po vyjmecnem zazitku ze symfonicke skladby Carmina Burana ve vladislavskem sale Prazskeho hradu, zarekl ze tuto hudbu uz nikdy nebudu poslouchat z jakehokoli nosice, protoze to ji vzdy vyrazne degraduje. Od orezani rozsahu az po nevyvazenou hlasitost. To co si clovek doma dava nahlas, ze pomalu neslysi a mohutne nastupy naopak tlumi, aby neohluchnul, tak v dobre akusticky provedene mistnosti vyzniva naprosto prirozene a clovek vnima tu hudbu celym telem. Nene, vaznou hudbu z jakehokoli zaznamu, ne e.
Aha zase další netopýr...
hahaha
Ver mi, ze koncerty klasicke hudby maji vyrazne hutnejsi spektrum nez cokoli jineho a furierovym rozkladem + orezani minoritnich slozek z toho opravdu hodne ubyde. Na techno, je 256kb naprosto luxus, na hip-hop je 32kb luxus, ale vaznou hudbu zadne zaznamove + reprodukcni zarizeni nedovede podat jako zivy orchestr.
Takovej hifista nejsem. Já jsem v jistém orchestru zaměstnán, takže mám chvílema nekompresené muziky až nad hlavu, ale v soukromí jsem takové čuně, že mě ani těch 128 kbps neuráží, mě spíš zajímá, kam autor napsal jakou notu, než vytříbená zvuková kvalita (to bych nemohl např. poslouchat Heifetzovy nahrávky ze 30. - 40. let).
Včera jsem si debil pustil jedinou skladbu, kterou neznám z programu, kterým vykopáváme v nové sezóně (cca za týden) - a je to ukrutné, hnusné a bude to docela těžké. Proklatě!
Řev,zpěv*, hlasitost až v první řadě.
* - někteří lidi řikají nesprávně chrapot či blití do kýblu...
Uprimne, folkove, trampske pisnicky, s jednou kytarou a dvema hlasy, na to pomalu staci speex
to je jako koprimovat lidsky hlas. Ale na skladby jsou ponekud jina kava.
Carmina je dobrá, ale je to takovej "vyšší populár" (bez urážky, napsaný je to opravdu dovedně). Jenže já jsem spíš analytik, zkoumám, kde je jaká nota, než abych se rozplýval nad dynamickými rozsahy. Když jsem např zkoumal jednu varhanní Hindemithovu fugu, tak jsem se v ní zorientoval až poté, co jsem to (kdysi) namlátil do prapočítače a nechal si to zahrát v sinusovém průběhu - poslech kostelních varhan mě pro přílišný dozvuk mátl - a pak teprv jsem byl schopen rozplést polyfonické vedení hlasů. Ovšemže jsem si pomáhal i notovým zápisem.
Rozhodně společně se Stravinským tvrdím, že hudba je z principu abstraktní umění a pokusy pomocí ní něco vyjadřovat stojí z valné části za kulový.
Plně souhlasím. I já jsem pochopil hudební linku až poté, co se mi ji podařilo vyprdět v h Dur.
Vychtávka největší! I já jsem si tam přišel na své...
Je to úplná pecka...