Pristatie sondy na Mars

Na TA3 tvrdili ze to bude "uz o par hodin" - tak ako to je, kedy presne sa zacne pristavanie sondy na Mars? Zmenili cas, alebo si TA3 zmylili americky cas s europskym? Aj tak to nevyzera na "par" hodin.

Dalej ma zaraza ako NASA plytva peniazmi, ak boli obrazky sondy na TA3 a vo videu z druheho odkazu autenticke, vyzera velmi krehko, ma male kolesa, takze ak pristane zle, budu to vyhodene peniaze, ak narazi na malu dieru alebo kopcek, zasekne sa a opat vyhodene peniaze. Uz aj hracky pre deti maju velke kolesa a moznost preklopit sa, dalej mohli pouzit princip vznasadla, prip. robot (4-nohy), alebo jednoduchy transformer, ak by zlyhali nohy, pouzili by sa kolesa - a naopak, moznosti je vela. Dalsia moznost ako ochranit sondu pri pristavani je pouzit gulu v ktorej by bola chranena a po pristati by sa otvorila.

To ze sa na Zemi robia veci, ktore sa pri prvom pade rozbiju je pochopitelne, chcu vytiahnut od ludi co najviac penazi, ale v tomto pripade je to predsa nezmysel, takto riskovat.

To ze mam (aspon ciastocne) pravdu potvrdzuje aj samotny nazov v tom druhom prispevku "7 minút teroru".

Ty si fakt Dreamer.

Preco, ved vsetko je uz davno vymyslene, teraz budu trpnut ci sa im to nerozbije a zbytocne. Ten transformer ktory mas asi na mysli by bol obycajny stvornohy robot, ktore dnes vedia ovela viac ako len chodit, na "hrudi" a na chrbte by mal vyklapacie kolesa, takze keby sa nieco stalo s nohami, len by sa vysunuli kolesa a siel by dalej.

To vznasadlo by sa pri spravnom tvare aj pri naraze na prekazky len vznieslo vyssie, odrazilo a slo by dalej, myslim ze je to ako stvorene na nevyspytatelny povrch Marsu, mohol by preskocit ak vacsie diery. Aj vznasadlo by mohlo mat vyklapacie kolesa.

Tyto sondy ale musí být co nejjednodušší. Jakýkoliv mechanický díl navíc = potenciální nezdar celé mise. U těch vyklápěcích koleček - představ si, že by se zadrhlo jedno jediné ložisko nebo nějaký pohyblivý spoj na nějakém kole (navíc při množství prachu, které na Marsu je) a může to způsobit nezdar celé mise a neovladatelnost vozidla. Dále - myšlenka vznášedla na sondě je spíše sci-fi, protože vznášení by při hustotě atmosféry Marsu spotřebovalo tolik energie, že by to vycucalo baterky snad během minuty. A byly by nutné nějaké vysokootáčkové větráky - to je ještě 1000x poruchovější díl než ložiska. Navíc, pokud vezmeme v úvahu, že od odeslání pokynu ze Země na Mars to trvá několik desítek minut, by musela sonda mít poměrně pokročilého autopilota, což by si opět vyžádalo výkonnější počítač na palubě a do jisté míry i nějakou možnost rozhodování - nepřipadá mi to příliš reálné.

kolecko sa im uz zadrhlo...tusim u vozitka Spirit ale veselo ho zvysnych 5 kolecek tahalo za sebou a zaseknute koliesko sa chovalo ako mala radlica. vdaka tomu zrazu nadabili na vrstvu ladu tesne pod usadenym prachom a cela NASA z toho bola vo vytrzeni....niekedy ani zavady niesu na skodu :D

Ale inac, keby sme neboli limitovani ako civilizacia nasim debilnym penaznym systemom (a od toho zavisacou ludskou chamtivostou a vojnami), tak uz davno mame koloniu na Urane a nejaky Mars je davno obyvany

Nie je Uran plynna planeta? Ale inak s druhou castou suhlasim, aj ked si nemyslim ze by to slo tak rychlo.

Nie je Uran plynna planeta?

Ne zcela. (Přečti si wiki. Jestli ji neveřiš, hold musis zaletet na Uran)

Ved by stacili vacsie kolesa, ziadny diel navyse, pri preklopeni by bola sonda stale na kolesach.

Ta hustota atmosfery by sa dala urcite aj vyuzit.

Mala kolesa? robiš si srandu? Si tam představuješ kolesa z hummeru nebo co?

Tu pristavaci "gulu" použili minule, když jsem viděl animaci tak jsem se dost divil, ze to ta vozitka přežila.

To co ma Curiosity se mi zda jistejsi. Navic jak se píše v tom članku, 900 kg je na airbag už trošku moc. Ikdyž kdyby to jen trochu blbe odhadlo rychlost nebo ruplo to lanko, byl by to pruser, nejakou "vycpavku" tam dat mohli.

Odpočet do přistani je tady.

Dik za link a obrazok.

Ano, stale si myslim ze tie kolesa su male, su male oproti telu sondy a su male aj celkovo, ved ake kolesa maju vozidla na Zemi? Dalej mohli mat kolesa aj vonkajsiu vrstvu ktora by sa mohla oddelit aj by doslo k zablokovaniu, zaseknutiu, uviaznutiu. Vsetko by sa dalo takto poistit a myslim ze by to nestalo vela usilia, penazi ani zbytocneho materialu...

Viděl si ta kolečka co Měli Oportunity a Spirit? Ja neveřil že to dokaže jet v pisku a přeci to šlo. Ty podvozky se velmi dlouho testuji v ruzných materialech. Ti lide vedi co delaji. To vozitko ma skoro tunu. Kdovi co by to udelalo s hybnosti a rovnovahou kdybys tomu oddelal jediny kolo.

Mne sa nepozdava to, ze maju vsetko prisposobene urcitym podmienkam, vsetko dokonale vypocitane, ale cokolvek sa zmeni o milimetre, milisekundy, moze sposobit neuspech. Nemaju nic poistene, snad az na ten pocet kolies, snad by to slo aj s piatimi.

ono asi jde taky o to vybavení, které sonda veze a to, zda se s ním vůbec může překlopit. Navíc vezmi si staré Vikingy, ty dokázali vědci dostat funkční na Mars už před skoro 40 lety...

Tak si predstav ze vymysleli taku misku pre deti z ktorej sa neda vyliat obsah, myslim ze experti z NASA by zvladli nieco podobne, snad aj lepsie.

on je ale trochu rozdíl mezi miskou pro děti na kašičku a celkem složitou vědeckou aparaturou.. A otázka další, možná ještě podstatnější, je, co vyjde levněji - zda zkonstruovat "otáčecí" přístroj, nebo "rovně přistávající" modul. S ohledem na fakt, že "přistát rovně" uměl už Eagle, není to pravděpodobně takový problém, jak by se mohlo zdát (obzvláště dnes, kdy běžný mobilní telefon má násobný výkon počítače z Eagle).

za celou historii se jim tam nic neprevratilo, proc by se tim tudiz zabyvali? Navic Curiosity nema zadne slunecni collectory -> nic do čeho by se vitr mohl oprit.

Tak to je opat nieco co sa mi nepaci, opat nepoisteny pohon / spojenie so Zemou. So slnecnym kolektorom by navyse sonda mohla fungovat ovela dlhsie, prekvapuje ma to dost.

Co to meleš ty vořechu? Jaky nepojištěny pohon? Jaderne ponorky a letadlove lodě tu brázdí oceany desitky let bez doplnovani paliva a ty tu meleš o nepojištzenem pohonu? Navi slunečni kolektory se zanaši prachem, jsou nachylne k poškozeni, a hlavne, v zime NEFUNGUJI.

člověče zahrab se do zeme a nekecej NASA do prace.

Srovnávat ponorku s vozítkem na Marsu ti nepřipadá ujetý? Však nechť si řekne své, je to jeho právo. Já si osobně taky myslím, že ten jejich motor s dlouhýmblbýmnázvem a "palivem" na 14 let zřejmě stačí, ale nemusím při rozdílném názoru bejt hned hustej.

jen tak mezi řečí..

ten tvůj podpis v kontrastu stvým agresivním vyjadřováním evokuje jedinou myšlenku. Kdo tě prznil?

Tak jine srovnani, stejny pohon jako Curiosity použival (a to uspěšně) už před lety Viking.

Skutečně mě iritují lidé, kteří neustále přesvědčují ostatní o své pravdě a to jen kvůli tomu, že mají zásadní mezery v informacích ohledně daneho tematu.

Jinak jsem skutečně velmi nepřijemný člověk, nicmeně jsem se nikdy na nikom nedopustil žadneho nasilí.

Tak ja mam info ze Curiosity by mala "fungovat" na Marse 2 roky, netvrdim ze je to pravda, len ze som toto info niekde zachytil.

Ponorky a lietadlove lode nemusia letiet tak daleko, tak dlho a tak draho ako Curiosity a hlavne na Marse sa moze cokolvek pokazit a uz sa to neda opravit.

Ja si budem hovorit a pisat co chcem, aj bez tvojho dovolenia, mam ta to pravo, skor ty sa zamysli nad svojim tonom, lebo myslim ze to hranici s porusovanim pravidiel. Branit sa utokom nebudem, je to pod moju uroven a zaroven by to bolo v rozpore s pravidlami poradne. Na inej poradni som sa tiez stretol s jednym expertom, myslim ze ste obaja zaspali dobu, 17. Novembra vela rokov dozadu sa cosi zmenilo.

Edit:

Skutečně mě iritují lidé, kteří neustále přesvědčují ostatní o své pravdě...

Kde konkretne niekoho presvedcujem o svojej pravde? Vyjadrujem svoj nazor, je to povolene uz dost dlho, mohol si si na to uz zvyknut.

Navi slunečni kolektory se zanaši prachem, jsou nachylne k poškozeni, a hlavne, v zime NEFUNGUJI.

Ved ak by zlyhal tento pohon, bol by tu este druhy, nikdy som netvrdil ze by mal byt len jediny pohon, prave o tom stale pisem, poistit co sa da, teda ak jeden z pohonov zlyha, bude tu druhy.

V tu chvíli je tu ještě jedna věc. Dostat každé kilo do vesmíru stojí hodně peněz. Kdyby měla být většina věcí raději pojištěna, byl by výsledek určitě hodně přes tunu.

Cena cele Mise vozitka Curiosity je 2.5 miliardy dolarů. Jedna letadlova lod třídy Nimitz stojí 4.5 miliardy dolarů. Je sice hezké, že tvá uroven ti nedovoluje zvyšit ton na lidi, kteří jsou přes neustále poučování tak ignorantští, že si nezjistí fakta než otevřou pusu, nicméně jsi stále ignorant neschopný zjistit si základní fakta o tom, o čem mluví.

Lenze ked zlyha lietadlova lod, havaruje alebo cokolvek ine, nasadia dalsiu, ked zlyha sonda na Marse, povazuje sa to za neuspech a dalsie peniaze uz len tak nedostanu. To je rozdiel - na vojnu peniaze su a budu, ale na vedu su brutalne limity.

Navic slunečni kolektory se zanaši prachem, jsou nachylne k poškozeni, a hlavne, v zime NEFUNGUJI.

Ved ak by zlyhal tento pohon, bol by tu este druhy, nikdy som netvrdil ze by mal byt len jediny pohon, prave o tom stale pisem, poistit co sa da, teda ak jeden z pohonov zlyha, bude tu druhy.

Sleduješ zavody vozidel na sluneční pohon? Nějak sem si tam nevšiml žádného modelu, který by s vahou kolem tuny dokazal vubec překonat startovaci pasku.

Kolik z těch závodů bylo na Marsu? Nekulhá náhodou tohle přirovnání už kvůli hodně rozdílné gravitaci?

Co se použití slunečních panelů týká, tak s jejich provozem na Marsu je dostatek zkušeností z misí Spirit a Opportunity. Proto nebyly použity.
Neustálé hlídání spotřeby a nutnost přizpůsobovat program energetickým možnostem, stejně jako nutnost všechno vypnout po dobu Martovské zimy se ukázaly ne sice jako limitujícím, ale dost komplikujícím faktorem. Je ovšem pravda, že původně se předpokládal provoz po dobu devadesáti dnů a víceméně úspěšný několikaletý provoz byl pro řídící týmy příjemným překvapením (pro finančáky naopak velmi nepříjemným). Asi k největšímu překvapení došlo, když marťani čas od času dokonale vyčistili zaprášené sluneční panely.

Pokud máte někdo zájem o fakta, tak tady

Prave toto dokazuje komplikovanost celeho procesu, v kazdom bode moze nieco zlyhat a je koniec.

Moj tip na ochrannu gulu by pozostaval z 2 krokov:

1. Pred pristavanim - otvorit padak
2. Po pristati - otvorit ochrannu gulu

Prvy krok by mohol teoreticky zlyhat, druhy by mohol mat viac moznosti ako otvorit alebo rozbit ochrannu gulu a tiez by mohli zlyhat vsetky moznosti okrem jednej.

Mozno som to prilis zjednodusil, ale napriek tomu si stale myslim, ze je jednoduchsie vyrobit na Zemi sondu s vacsimi kolesami a umiestnit ju v ochrannej guli, ako takto komplikovane riadit proces pristavania krehkej sondy, ktora pri minimalnej zmene podmienok, alebo zlyhani jedneho zo 100 procesov, moze zhoriet alebo sa stat nefunkcnou.

Je tam cca 36 stránek, kolik už jsi toho přečetl? Myslíš, že jsou v JPL blbci? Uvidíme v pondělí ráno, holt přijdu pozdě do práce....

Počti si zatím tady, je tam i ten tvůj nápad.

nechcem ta urazit, ale ludia v Nasa tomu rozumeju asi trosku viac ako my tu, a ten sposob, co zvolili, tak asi vedia preco. Co som pozeral video o tom, tak padak nedokaze zbrzdit sondu na potrebnu rychlost (na Marse je redsia atmosfera), preto tie rakety na konci.

Ja netvrdim ze tomu rozumiem viac ako oni, ale niektore veci mi pridu divne, napr. by som tam dal nejaku mensiu sondu ktora by bola prepojena s hlavnou a ak by sa hlavna niekde zasekla, vypustili by tu nahradnu malu - ta by komunikovala so Zemou cez tu velku - bezdratovo. Zaroven by mohla sluzit ako nudzovy zalozny zdroj ak by s tym mala hlavna sonda problemy.

Ozaj ma zarazilo nepouzitie pruzin - je to najjednoduchsi sposob ochrany pri pristati ktore je najkomplikovanejsou castou celeho procesu a mohla by pomoct ak by zlyhal padak alebo tie rakety.

Niektori tu zavrhuju moje napady s tym ze kazda komplikovanejsia vec by znamenala problem a moznu poruchu - a zaroven ini zavrhuju moje napady na zjednodusenie.

To za cim si stojim je poistenie kazdej casti - teda pristatie, prenos, kolesa, aj samotna sonda.

najlepsia zaloha by bola, keby tam isli dve rovnake sondy :)

Tak to uz kludne 10, alebo 100 - a moznost kupit si hodinu s moznostou ovladat jednu, hned by sa im vratili naklady, kto by si nechal ujst moznost ovladat sondu na Marse?

Len skoda toho casoveho posunu, v realnom case by to bol "bestseller". Napriek tomu je to zaujimavy sposob financovania a vlastne aj podnikania. Tak ja mam napad, teraz este niekto kto ma miliony a chut ist do toho, zacali by sme trojkou Mesiac, Mars, Venusa.

Tak po odlahceni prajem pozemstanom dobru noc, prip. dobre rano a sonde Curiosity uspesne pristatie.

ta by komunikovala so Zemou cez tu velku -

a jak myslíš, že komunikuje tahle? Kromě nouzové tónové telemetrie jde všechna komunikace přes orbiter.

ta vec ma skoro 1 tonu. Preto sa nedali pouzit airbagy jak sa pouzivali na predoslych misiach. Necital som celu diskusiu.

P.S. najdi si nejake video kde pustaju nejake normalne auto (1tona) z 10m vysky na "pruziny" (perovanie+tlmice, aby si mal predstavu co sa stane ked pada 1tona na pruziny :D

Gravitační zrychlení Marsu je "jen" 3,725 ms-2, ale asi vědí co dělají.

Hlavně, že to vyšlo.

Inu, http://technet.idnes.cz/curiosity-nehody-a-dobyvan i-marsu-d5c-/tec_vesmir.aspx?c=A120805_010839_tec_ vesmir_mla

Zajímavý přístup k tomu má Hans Joachim Zillmer. Tvrdí, že zakopaný pes může být ve špatné, či spíše zbytečné gravitační teorii.

Sedí a vysílá. Tónová modulace potvrdila úspěšné přistání, čeká se na telemetrii a první snímky. Upííííííííííííííííí!

Hodně mě překvapili slušně zvládnutým vysíláním. Pustil jsem si Android odkaz, otevřel se mi v prohlížeči na tabletu Flash a hrálo to celou dobu bez záškubů.
Na druhou stranu na stránkách NASA jsou fotky z vozítka a ty jsou neprohlédnutelné, načtu jenom náhled. Zkoušel jsem je stáhnout cca 3 minuty po zveřejnění odkazu, to jsem dostal pouze hlášku, že je server nedostupný a zkouším to teď, taky bez úspěchu.

Počkáme si do čtvrtka....

Here is the plan for the coming days on Mars for the Curiosity rover. Monday's workday will see deployment of the high-gain communications antenna. The camera-laden mast will be erected atop the rover on Tuesday. Aliveness testing on the laboratory instruments and shooting a panorama of the landing site are planned for Wednesday. Downlinking that imagery will consume Thursday that otherwise serves as a "quiet day" for the rover. A major transition of on board flight software from the landing package to the mission program, already pre-loaded on Curiosity, begins Friday.