Pristatie sondy na Mars
"O unikátne zábery nemusia prísť ani diváci v Európe. Vďaka internetu je možné prenos sledovať z počítača, tabletu či mobilného zariadenia. NASA oficiálne zaháji živé vysielanie v pondelok o 5:00 SELČ a o pol hodiny neskôr začne odborný komentár. Technicky náročné pristátie sondy je naplánované na 7:31 SELČ, no vysielanie bude pokračovať aj potom. V pláne je niekoľko tlačových konferencií."
Moj komentar a teoriu pridam do prispevku k teme.
Dalsi odkaz k teme:
http://pc.zoznam.sk/novinka/7-minut-teroru-plan-pr istatia-sondy-curiosity-na-marse
Na TA3 tvrdili ze to bude "uz o par hodin" - tak ako to je, kedy presne sa zacne pristavanie sondy na Mars? Zmenili cas, alebo si TA3 zmylili americky cas s europskym? Aj tak to nevyzera na "par" hodin.
Dalej ma zaraza ako NASA plytva peniazmi, ak boli obrazky sondy na TA3 a vo videu z druheho odkazu autenticke, vyzera velmi krehko, ma male kolesa, takze ak pristane zle, budu to vyhodene peniaze, ak narazi na malu dieru alebo kopcek, zasekne sa a opat vyhodene peniaze. Uz aj hracky pre deti maju velke kolesa a moznost preklopit sa, dalej mohli pouzit princip vznasadla, prip. robot (4-nohy), alebo jednoduchy transformer, ak by zlyhali nohy, pouzili by sa kolesa - a naopak, moznosti je vela. Dalsia moznost ako ochranit sondu pri pristavani je pouzit gulu v ktorej by bola chranena a po pristati by sa otvorila.
To ze sa na Zemi robia veci, ktore sa pri prvom pade rozbiju je pochopitelne, chcu vytiahnut od ludi co najviac penazi, ale v tomto pripade je to predsa nezmysel, takto riskovat.
To ze mam (aspon ciastocne) pravdu potvrdzuje aj samotny nazov v tom druhom prispevku "7 minút teroru".
ono asi jde taky o to vybavení, které sonda veze a to, zda se s ním vůbec může překlopit. Navíc vezmi si staré Vikingy, ty dokázali vědci dostat funkční na Mars už před skoro 40 lety...
Tak si predstav ze vymysleli taku misku pre deti z ktorej sa neda vyliat obsah, myslim ze experti z NASA by zvladli nieco podobne, snad aj lepsie.
za celou historii se jim tam nic neprevratilo, proc by se tim tudiz zabyvali? Navic Curiosity nema zadne slunecni collectory -> nic do čeho by se vitr mohl oprit.
Tak to je opat nieco co sa mi nepaci, opat nepoisteny pohon / spojenie so Zemou. So slnecnym kolektorom by navyse sonda mohla fungovat ovela dlhsie, prekvapuje ma to dost.
Co to meleš ty vořechu? Jaky nepojištěny pohon? Jaderne ponorky a letadlove lodě tu brázdí oceany desitky let bez doplnovani paliva a ty tu meleš o nepojištzenem pohonu? Navi slunečni kolektory se zanaši prachem, jsou nachylne k poškozeni, a hlavne, v zime NEFUNGUJI.
člověče zahrab se do zeme a nekecej NASA do prace.
Srovnávat ponorku s vozítkem na Marsu ti nepřipadá ujetý? Však nechť si řekne své, je to jeho právo. Já si osobně taky myslím, že ten jejich motor s dlouhýmblbýmnázvem a "palivem" na 14 let zřejmě stačí, ale nemusím při rozdílném názoru bejt hned hustej.
jen tak mezi řečí..
ten tvůj podpis v kontrastu stvým agresivním vyjadřováním evokuje jedinou myšlenku. Kdo tě prznil?
Tak jine srovnani, stejny pohon jako Curiosity použival (a to uspěšně) už před lety Viking.
Skutečně mě iritují lidé, kteří neustále přesvědčují ostatní o své pravdě a to jen kvůli tomu, že mají zásadní mezery v informacích ohledně daneho tematu.
Jinak jsem skutečně velmi nepřijemný člověk, nicmeně jsem se nikdy na nikom nedopustil žadneho nasilí.
Tak ja mam info ze Curiosity by mala "fungovat" na Marse 2 roky, netvrdim ze je to pravda, len ze som toto info niekde zachytil.
Ponorky a lietadlove lode nemusia letiet tak daleko, tak dlho a tak draho ako Curiosity a hlavne na Marse sa moze cokolvek pokazit a uz sa to neda opravit.
Ja si budem hovorit a pisat co chcem, aj bez tvojho dovolenia, mam ta to pravo, skor ty sa zamysli nad svojim tonom, lebo myslim ze to hranici s porusovanim pravidiel. Branit sa utokom nebudem, je to pod moju uroven a zaroven by to bolo v rozpore s pravidlami poradne. Na inej poradni som sa tiez stretol s jednym expertom, myslim ze ste obaja zaspali dobu, 17. Novembra vela rokov dozadu sa cosi zmenilo.
Edit:
Kde konkretne niekoho presvedcujem o svojej pravde? Vyjadrujem svoj nazor, je to povolene uz dost dlho, mohol si si na to uz zvyknut.
Ved ak by zlyhal tento pohon, bol by tu este druhy, nikdy som netvrdil ze by mal byt len jediny pohon, prave o tom stale pisem, poistit co sa da, teda ak jeden z pohonov zlyha, bude tu druhy.
V tu chvíli je tu ještě jedna věc. Dostat každé kilo do vesmíru stojí hodně peněz. Kdyby měla být většina věcí raději pojištěna, byl by výsledek určitě hodně přes tunu.
Cena cele Mise vozitka Curiosity je 2.5 miliardy dolarů. Jedna letadlova lod třídy Nimitz stojí 4.5 miliardy dolarů. Je sice hezké, že tvá uroven ti nedovoluje zvyšit ton na lidi, kteří jsou přes neustále poučování tak ignorantští, že si nezjistí fakta než otevřou pusu, nicméně jsi stále ignorant neschopný zjistit si základní fakta o tom, o čem mluví.
Lenze ked zlyha lietadlova lod, havaruje alebo cokolvek ine, nasadia dalsiu, ked zlyha sonda na Marse, povazuje sa to za neuspech a dalsie peniaze uz len tak nedostanu. To je rozdiel - na vojnu peniaze su a budu, ale na vedu su brutalne limity.
Sleduješ zavody vozidel na sluneční pohon? Nějak sem si tam nevšiml žádného modelu, který by s vahou kolem tuny dokazal vubec překonat startovaci pasku.
Kolik z těch závodů bylo na Marsu? Nekulhá náhodou tohle přirovnání už kvůli hodně rozdílné gravitaci?
Co se použití slunečních panelů týká, tak s jejich provozem na Marsu je dostatek zkušeností z misí Spirit a Opportunity. Proto nebyly použity.
Neustálé hlídání spotřeby a nutnost přizpůsobovat program energetickým možnostem, stejně jako nutnost všechno vypnout po dobu Martovské zimy se ukázaly ne sice jako limitujícím, ale dost komplikujícím faktorem. Je ovšem pravda, že původně se předpokládal provoz po dobu devadesáti dnů a víceméně úspěšný několikaletý provoz byl pro řídící týmy příjemným překvapením (pro finančáky naopak velmi nepříjemným). Asi k největšímu překvapení došlo, když marťani čas od času dokonale vyčistili zaprášené sluneční panely.
Pokud máte někdo zájem o fakta, tak tady
Prave toto dokazuje komplikovanost celeho procesu, v kazdom bode moze nieco zlyhat a je koniec.
Moj tip na ochrannu gulu by pozostaval z 2 krokov:
1. Pred pristavanim - otvorit padak
2. Po pristati - otvorit ochrannu gulu
Prvy krok by mohol teoreticky zlyhat, druhy by mohol mat viac moznosti ako otvorit alebo rozbit ochrannu gulu a tiez by mohli zlyhat vsetky moznosti okrem jednej.
Mozno som to prilis zjednodusil, ale napriek tomu si stale myslim, ze je jednoduchsie vyrobit na Zemi sondu s vacsimi kolesami a umiestnit ju v ochrannej guli, ako takto komplikovane riadit proces pristavania krehkej sondy, ktora pri minimalnej zmene podmienok, alebo zlyhani jedneho zo 100 procesov, moze zhoriet alebo sa stat nefunkcnou.
nechcem ta urazit, ale ludia v Nasa tomu rozumeju asi trosku viac ako my tu, a ten sposob, co zvolili, tak asi vedia preco. Co som pozeral video o tom, tak padak nedokaze zbrzdit sondu na potrebnu rychlost (na Marse je redsia atmosfera), preto tie rakety na konci.
Ja netvrdim ze tomu rozumiem viac ako oni, ale niektore veci mi pridu divne, napr. by som tam dal nejaku mensiu sondu ktora by bola prepojena s hlavnou a ak by sa hlavna niekde zasekla, vypustili by tu nahradnu malu - ta by komunikovala so Zemou cez tu velku - bezdratovo. Zaroven by mohla sluzit ako nudzovy zalozny zdroj ak by s tym mala hlavna sonda problemy.
Ozaj ma zarazilo nepouzitie pruzin - je to najjednoduchsi sposob ochrany pri pristati ktore je najkomplikovanejsou castou celeho procesu a mohla by pomoct ak by zlyhal padak alebo tie rakety.
Niektori tu zavrhuju moje napady s tym ze kazda komplikovanejsia vec by znamenala problem a moznu poruchu - a zaroven ini zavrhuju moje napady na zjednodusenie.
To za cim si stojim je poistenie kazdej casti - teda pristatie, prenos, kolesa, aj samotna sonda.
ta vec ma skoro 1 tonu. Preto sa nedali pouzit airbagy jak sa pouzivali na predoslych misiach. Necital som celu diskusiu.
P.S. najdi si nejake video kde pustaju nejake normalne auto (1tona) z 10m vysky na "pruziny" (perovanie+tlmice, aby si mal predstavu co sa stane ked pada 1tona na pruziny :D
Gravitační zrychlení Marsu je "jen" 3,725 ms-2, ale asi vědí co dělají.
Hlavně, že to vyšlo.
Sedí a vysílá. Tónová modulace potvrdila úspěšné přistání, čeká se na telemetrii a první snímky. Upííííííííííííííííí!
Hodně mě překvapili slušně zvládnutým vysíláním. Pustil jsem si Android odkaz, otevřel se mi v prohlížeči na tabletu Flash a hrálo to celou dobu bez záškubů.
Na druhou stranu na stránkách NASA jsou fotky z vozítka a ty jsou neprohlédnutelné, načtu jenom náhled. Zkoušel jsem je stáhnout cca 3 minuty po zveřejnění odkazu, to jsem dostal pouze hlášku, že je server nedostupný a zkouším to teď, taky bez úspěchu.
Počkáme si do čtvrtka....