Jak si myslíte, že se bude "chovat" powerbanka, pokud budou nové 3 aku 18650 jiné než původní?

Casom odidu aj tie clanky. Mne v el.sroubovaku vydrzali 3 roky, pricom pocet nabiti/vybiti nebol ani 1/3 udavaneho maximalneho poctu. Aku baterie by sa nikdy nemali davat paralelne bez specializovanej elektroniky. Vyrazne sa skracuje doba zivotnosti. Ziadne bateriami napajane zariadenia to tak nemaju a je na to dobry dovod. Mozes preskumat: automobily, nakladne auta, traktory, lietadla, zalozne zdroje ani obycajne baterky na svietenie a kalkulacky to tak nemaju. Preco asi.

Myslím, že to je něco jiného. Ve šroubováku jsou zapojeny články 18650 do serie, takže pro "12 V" šroubovák je zapojeno 3 ks 18650 do serie (18 V 5 článků) a ty je nutno "hlídat" modulem elektroniky PCB BMS, který kontroluje při nabíjení i vybíjení jednotlivé články. Jsou zapojeny do serie, ale každý má svůj vývod do BMS.
Ty moduly jsem doplňoval do packů šroubováků na 12V, které byly původně stavěny na aku NiCd a já je předělával na Li-Ion.
Taktéž jsou zapojeny a hlídány články v "bateriích" notebooků, kde jsou rovněž zapojeny, s ohledem na potřebu vyššího napětí, i do serie.
Ovšem powerbanky pro mobily a tablety a další zařízení na 3,7 V, mají všechny pracovní napětí 3,6-4,3V (nabíjecí cca 5 V DC), což je napětí jednoho článku a paralelním spojením 18650 je navyšována pouze kapacita (mAh). Tu mají různou, od 1 000 mAh až (snad prý) 6-8 000 mAh - viz některé neseriozní nabídky.
Těm vysokým hodnotám ale není radno věřit, jsou podstatně nadsazené a skutečnost je úplně někde jinde.
Co se týče běžných akumulátorů a baterií, v zařízeních, které uvádíš, ať už Pb, NiCd případně alkal.baterií, tak se běžně zapojují jak paralelně, tak i do serie, bez jakékoliv elektroniky.
Pouze "chytré" nabíječky pro tyto aku jsou zařízeny na to, aby, pokud je aku nabitá, nabíjení vypnuly. A články Li-Ion a Li-pol v mobilech, tabletech a dalších zařízeních, v současné době, už mají vestavěny chipy, které samy nabitý stav hlídají a článek odpojí.
Nyní ještě, pro všechny, jež by tato problematika zajímala.
Teď jsem narazil na zajímavou diskuzi, na toto tema, mezi modeláři a celkem mi to hodně pomohlo. Pokud to někoho rovněž zajímá, dávám odkaz (a nenechte se "zlomit" hned prvním příspěvkem, není relevantní ):

http://rcmania.cz/viewtopic.php?f=42&t=75794

A z něj docela dobrý výňatek, se kterým bych asi i docela souhlasil:

"S paralelně spojenými bateriemi je to stejné jako se spojenými nádobami. Máš dva válce, jeden s velkým objemem a druhý s malým, které dole propojíš dostatečně silnou trubkou. Naplníš to vodou a hladina v obou bude stejná i když to budeš nalévat jen do jednoho z nich, protože tou trubkou se bude hladina vyrovnávat. Výška hladiny v tomhle případě je analogií elektrického napětí a průtok vody analogií elektrického proudu. Když budeš vypouštět vodu kohoutem v dolní části kteréhokoli válec, tak hladina bude klesat v obou válcích prakticky stejně rychle (a bude to záviset na průřezu spojovací trubky). I když kvůli tomu v jednom válci poklesne víc, tak po zastavení vypouštění se velmi rychle ty hladiny vyrovnají. Podmínkou toho aby se vypouštěly stejně rychle je, že průřez spojovací trubky musí být výrazně větší než je průřez vypouštěcího kohoutu."

Z tohoto a v diskuzi přečteného, bych vyvodil, že kapacita (obsah) je celkem nepodstatná, ale podstatné je napětí (hladina).
S čímž bych asi docela souhlasil.
Takže paralelní spojení článků stejného typu a provozního napětí (pochopitelně nepoškozených), je, bez ohledu na jejich kapacitu, pokud jsou propojeny dostatečně dimenzovaným vodičem, aby zvládl odebírané proudy, bezproblémové.
Co vy na to?

zásadní problém je to slovo "nepoškozených".

Souhlas. Ale to už je zase o něčem jiném. Pokud jeden půjde do zkratu "potěš koště".

Jak píše kilo.viktor, tady nejde o "zkrat", ale stačí nižší kapacita, aby se přes ten méně kapacitní článek začaly ty ostatní vybíjet.

V tom právě se mi zdá, co se týče kapacity, že by to nemuselo být problémové. Záleží na napětí článků a to by se, v případě paralelního zapojení, vždy snižovalo shodně, případně vyrovnávalo mezi článkem více vybíjeným a méně vybíjeným, bez ohledu na kapacitu. Tak jak to dokládali a vysvětlovali ti "kluci modelářští" v analogii s těmi spojenými nádobami, jak jsem okopíroval ve své předchozí reakci. To se mi zdá výstižné a celkem logické.
A zkrat na článku 3 100 mAh /se zátěžovým proudem 20A/ už jsem taky zkusil. Byla to docela "šlaha".

Malá poznámka: lion 18650 mají napětí 4.1V, při zde uváděných 3.6V jsou vlasně vybité.

no jasně že se ti to "vyrovná", když ten proud teče přes ten slabší článek. Problém s tím přirovnáním k těm barelům je ten, že nezachycuje dynamický stav, ale stav statický. Ve skutečnosti je v tom nejmenším barelu ještě navíc díra, kterou z něj voda uniká. A je tím větší, čím ten barel je v porovnání s těmi ostatními menší.

Natož sériově, kde vlivem odlišnostem v kapacitě jeden bude vybitý kriticky zatímco, ostatní částečně, Nebo naopak bude se nabíjet na 12.6V, a jeden článek bude mít 4.2, zatímco ostatní 4.0, ale vesele se nabíjí dál.

i kdyby baterky byly stejné, stejně ze 2 důvodů dojde roházení stavu nabití pří paralelním zapojení:
- propoje mezi kontaktami článků nejsou ideální vodiče, takže tam vzniká úbytek napětí díky vnitřímu odporu (pokud to není propojeno opravdu poctivě nerozeznatelně), ale na powerbance jsem si všiml, že baterky v řadě jsou propojeny páskem, kteý na jednom konci má vývod (paralalní výstup), takže ty dál od něj jsou zatížené vyšším odporem
- teplotní efekty: pokud baterky při používání topí, tak baterky na kraji se mohou ochlazovat lépe než ty veprostřed

Pokiaľ by to boli tieto batérie, tak paralelné zapojenie by nebol problém. Každá batéria má svoju elektroniku.
http://www.nitecore.eu/aku-18650-li-ion-37v-3400mah:-)

Ta "elektronika" je ochrana před vybitím pod limitní napětí a před přebitím. To už ale hlídá samotná powerbanka a když budeš mít baterie zapojené paralelně, pak není problém.
Z mého pohledu nemá smysl strkat do powerbanky baterie za 600,-