na té str. 199... dvě slova... logický výklad to ještě přečte normálně... a potom už to blbne až do konce...
2. logický výklad
- zaměřuje se na logickou strukturu textu
- jedná se o jádro interpretačních metod
- využívá se pravidel formální logiky, které se nazývají argumenty - tato pravidla jsou založena na Aristotelových zákonech totožnosti, sporu a vyloučení třetího - jestliže je nějaká normativní vět platná, je totožná sama se sebou, nemůže platit její negace a třetí možnost není (tato dvouhodnotovost je dnes zpochybňována)
- nejčastější argumenty:
a) argumentum a contrario (důkaz z opaku)
- není možná třetí varianta, vylučuje, aby byla platná negace platné normy (když platí A, nemůže platit negace A)
- např. neoznámení TČ je trestné, a contrario neoznámení jiných TČ není trestné
b) argumentum per eliminationen (důkaz vyloučením)
- je dána množina prvků A,B,C,D a právní předpis stanoví, že něco platí pouze pro některé prvky, z argumentu vyplývá, že pro ostatní prvky to neplatí
- uplatňuje se u taxativní formulace hypotéz, dispozic a sankcí
- něco platí pro E, ale neplatí to pro A, B, C a D, je-li něco určeno pro některý z prvků, neplatí to pro ostatní
c) argumentum per analogiam (argumentum a simili)
- výklad podle podobnosti
- zvažuje se skutková podstata, základ je v podobnosti určitých případů
- můžeme ji použít tehdy, když nás k ní vyzve zákonodárce, ale i když nás k ní výslovně nevyzve (viz. níže)
- např. upraven statut advokátů - pro koncipienty se použije přiměřeně