Hřib "hořčák" (satan), jedovatost?

Pleteš pojmy s dojmy. Hřib satan je mírně jedovatý hřib, je však poměrně vzácný. Hřib hořký, čili hřib žlučník je naprosto jiná houba; za nejedlou je považován kvůli hořké příchuti, neobsahuje však jed ani jiné podobné látky.
Tudíž malé ochutnání není jakkoli nebezpečné.

S tím satanem neví nevm. Ve svém atlase mám prudce jedovatý. Každopádně nic do polévky..

Čerpal jsem z atlasu "Naše huby", vydaný někdy v sedmdesátých letech. Zde je jedovatost hodnocena křížky (+), kdy jeden znamená mírně jedovatý, dva prudce a tři smrtelně. Analogicky je hodnocena i kvalita hub jedlých, jen je místo křížků použit symbol příboru. V tomto atlasu je satan hodnocen jedním křížkem, tedy jako mírně jedovatý. Dlužno ovšem podotknout, že u hub bývá obsah jedů odlišný, dvě plodnice neobsahují stejné množství. Také je jistě individuální citlivost různých lidí k těmto látkám.

Tak oprava. Já v mém atlasu (http://www.knizniweb.cz/jnp/cz/katalog/detail/titu ly-H-HOU-Houby___Steinbach___v_EMG_2__vydani.html . Mimochodem, na té fotce má hrozné barvy.) U satana mám lebku, u vysvětivek je : Jedovaté nebo podezřelé, takže tvoje verze je asi přesnější.

Máš pravdu, předsedo. Dokonce jsou dneska recepty na přípravu žlučníku čili hořčáku, prý když se dostatečně dlouho tepelně upraví, tak ztratí většinu hořkosti. Za mého dětství si to netroufali jíst ani mykologové, v atlasech byl označen jako naprosto nepoživatelný.

Hřib hořký (hořčák, žlučník) je něco jiného, než hřib satan, bacha na to! Hřib hořký má hnědý klobouk, třeň s výraznou síťkou, velmi hojný a není jedovatý, leč příšerně hořký jak prase. Potrava s hořčákem je pro krutou hořkost nežratelná i pro otrlé povahy. Satan je svrchu načervenalý, třeň spíš řepovitý, též červený, vzácný. Je jedovatý za syrova,jinak příjemné chuti ale k žrádlu nelze v žádném případě doporučit pro obsah toxinů.

Dalším rozpoznávacím znamením hořčáku bývají růžově zbarvené rourky. A co je opravdu pozdezřelé - "Jé tolik krásných hříbků a nikdo je ještě nesebral!" - protože je nikdo nesbírá, tak jich rostou mraky

Když dáš do smaženice hořčáky, tak jí zkazíš. Když satany, tak si poležíš pár dní v nemocnici, pos____ a pob____ se a bude. Něco jiného jsou muchomůrky, třeba taková tygrovaná se splete s růžovkou jen to fikne... A to je jiný kalibr než satan a hořčák.

O důvod víc, proč chytám ryby a nechodím na hřiby .

Hřiby jsou bezpečné houby...

To je otazka nareci. My tu chodime na hriby (vyslov "hřýby") ci na gemby (foneticky totozne).

Na hriby nechodim, ryby nechytam, jeleny nelovim. Mne muze akorat pokousat nevrla prodavacka...

Jde o to, co ona prodavačka prodává a kam tě pokouše...

Prodava uzeniny (u mistniho reznika /jednoho z mnoha, ale ten to "umi" - zadne hadry s pilinama v pouzite sprcce). Zena stredniho veku, permanentne nasrana, nejspis na cely Vesmir. A kouse prej do prdele (osobni zkusenost zatim nulova). Jak pes...

jejda ... Tak to jsi ty, co ke mně do masny chodí denodenně a s přihlouplým výrazem chce jeden páreček?

Choď sem častěji.

Jo, to jsem ja. Pokousat ovsem zakaznika v rade prede mnou, ktery kupuje pulku prasete, bys nemela...

Konkurenceschopnost si žádá netradiční způsob obsluhy a zatím si nikdo nestěžoval. Ba naopak, zákazníci se neustále vracejí.

Jak psali ostatni, satana jsem jeste take nikdy nenasel - vzdy se jednalo o "horcaka" (zlučnik...)

Rce a Prasak maji pravdu a plne s nimi souhlasim.

...takovej hřib nakousnu a když zjistím hořkost, vyplivnu (test hořčák vs. pravák). Je to nebezpečný?

Ja to take u hribu delam, pokud si nejsem jist. Pokud to nepolknes a prilis dlouho nezvykas, je to OK. Pokud je to vsak horcak, pak 10 minut jinou houbu nerozpoznas.

Co se tyka vzhledu klobouku, je to dano podlozim, na kterem hrib roste. Vyrazna sitka na treni a bile (nacervenale) rourky jednoznacne houbu identifikuji. Prilis mlade plodnice, u nichz to nerozeznas ani nesbirej...

PS: 1) chtel bych pozadat o kolegialitu v houbareni - ma-li houba vyzralou plodnici, nesteji chvilku v ruce (pripadne ji zabubnujte na klobouk), at muze vytrusit. V lese potkavam houbare s igelitkama jak sbiraji i prilis mlade plodnice a po case tam nic neroste.

Prosba cislo 2: houby pri sbirani utrhnete i s treni. Podhoubi to neublizi, kdo houby pestuje vi... Pokud plodnici uriznete primo v zemi, zbytek zacne hnit a podhoubi je velmi nachylne na infekce!!!

Ještě dodám, že se dá narazit ještě na jednu hořkou houbu (i když žlučník má jednoznačně nejčastější výskyt a v některých místech se vysloveně jedná o plantáže) a to hřib kříšť. Ten se dá splést s hřibem kovářem (modrák), nebo s hřibem kolodějem (ten jsem ale v životě nenašel), což jsou naopak mňam houby.
Skutečného hřiba satana jsem viděl naživo snad jednou..

edit: Při ochutnávce - hořkost žlučníku není poznat okamžitě, ale až po pár sekundách, pak to ale graduje.

Kříšť - tak s tím jsem si taky užil. V Beskydech jsme toho nasbírali hromady a udělali z toho obrovskej kotel smaženice a těšili se na ty "modráky". A to nás ještě kamošův tata varoval, že to nemáme brát, všichni jsme to brali za modráky. Celý jsme to vyhodili, páč to bylo hořký. No jo, tyto hřébky u nás nikdá moc nerostly (sever od Brna), tak jsem se nechal zmást. Ale letos jsem naopak pár modráků našel a vím, že modráky (ty jedlý) zmodrají na řezu mnohem rychleji a výrazněji.

Já jsem prvního modráka našel, až když jsem se přestěhoval na sever. U nás to nerostlo vůbec. Takže jsem to několik minut velmi pečlivě prohlížel, říkám si modrá to dost, jedlý to bude (to jsou takový ty přiblblý poučky, jak poznat jedlou houbu). Pak jsem s tím chvíli běhal po lese až jsem narazil na starousedlíky a tak jsem se jich zeptal, co to je za houbu, jestli ji neznaj.
Koukali na mě jak na vola - no kovář přece.

a hrib kralovsky uz jste nekdy videli? :)

Možná jo, ale nepoznal jsem, že je to von a vzal jsem to jako něco jinýho
Není to náhodou nějak chráněný jako vzácná houba?

presne tak, je chraneny :D prej za sber pokuty az 50 000 O_o

a my ho jednou sezrali.. k obedu byla houbova polivka.. ale mame cosi vrtalo hlavou, tak se vecer googlilo.. a byl to on

Viděl. Nakrájenýho na plátky a usušenýho ). Táta ho jednou našel na jižní Moravě. Má červený (do vínova) klobouk a žluté maso.

Tak to máme dvakrát za padesát, jednou možná za padesát.....

Ten ..modrák,, to se asi jedná o hřiba kováře.ale já jsem se dneska dozvěděla,že jeden pám si hořčáky suší,jednou se dostal z jakéhosi onkologického problému a věří tomu,že mu pomohl denně plátek sušeného hořčáku nalačno.Proto jsem zde na výzvědách.

co to jsi za houbaře když nepoznáš hořčák podle oka a první prozba je nesmysl vývoj podhoubí ovlivníš výtrusy jen minimálně top není zrnko obilí které ti z týden vyklíčí, znám "voly" co na jednou místě najdou a zanesou jinam a myslí si že jim tam potom porostou a jak se říká myslet znamená hovno vědět

omluva to byla reakce na jiný příspěvek

co to jsi za houbaře když nepoznáš hořčák podle oka a první prozba je nesmysl vývoj podhoubí ovlivníš výtrusy jen minimálně top není zrnko obilí které ti z týden vyklíčí, znám "voly" co na jednou místě najdou a zanesou jinam a myslí si že jim tam potom porostou a jak se říká myslet znamená hovno vědět

Ked sa v hubach nevyznas (co sam priznavas) tak na to nesahaj a hlavne ich nezbieraj. To je zakladne pravidlo prezitia. Ptz ked sa v tom nevyznas tak si myslis je je to to co poznas a nevies posudit kolko podobnych jedovatych je a teda co to moze byt ked to neni to co poznas.

ale ty cervene hribky vypadaji tak chutne ...
Proc by se nemohl zeptat , kdyz tomu nerozumi?

Pytat sa moze ale nema na to sahat dokial nebude poznat naspamat huby uplne vsetky jake existuju. Dovod som uz napisal.

pochybuju , ze kazdy , kdo sbira houby , tak zna vsechny druhy . kdejaky mykolog nezna vsechny

Prave jsem si vzpomnel na rozhovor se Smotlachou, jak rikal, ze uz jeho otec chodil po leze a osobne zkousel "jedlost" neznamych hub...

z wiki o otci Frantiskovi:

Ve svém legendárním díle Atlas hub jedlých a nejedlých píše, že osobně vyzkoušel konzumaci 1700 druhů hub. Řadu druhů považovaných do té doby za jedovaté tzv. osvobodil (po opakované konzumaci přesunul do skupiny jedlé) a uvedl pořádek v do té doby značně chaotickém povědomí o jedovatých houbách.

PS: Rodine Smotlachu cest, na jejich odvahu nemam...

Můj táta se Smotlachou straším (otcem tohoto Smotlachy) a s Velenovským, Pilátem a sbírali materiál na atlasy hub. Tento Smlotlacha senior, udělal ale v tom zařazování hub mezi jedlé jednu osoudovou chybu. Opakovaně snědl Čechradku Podvinutou, že je to výborná houba. A otrávil se s ní. Tato houba totiž obsahuje toxin, který v malém množství nevadí. Ale už navždy zůstává v těle a neodbourá se. Tak jíš tu houbu jednou, dvakrát, .... , a naposled....

PS: Smotlacha Starší byl vystudovaný profesor tělocviku, houby měl nejprve jako koníčka a vypracoval se mezi přední znalce.

Minimalne musi poznat vsetky ktore vyzeraju podobne ako ta ktoru zbiera, hlavne by mal vediet ako ich rozlisit. Ptz su jedovate aj velmi podobne jedlym. A argument "sa takmer nevyskytuje" je onicom ptz uplne staci ze sa mu vyskytne raz (po tom ako sa mu tisickrat predtym nevyskytla) a uz na huby potom nepojde prip. sa otravi z toho dalsich X ludi pozvanych na polievku. S hubami neni sranda mal by to robit len niekto kto 100% vie co robi. 99% nestaci. Ani ja sa do toho neserem aj keby mi niekto ukazal zbieraj nieco co vyzera takto tak nezbieram nic dokial mi neukaze vsetky podobne ktore zbierat nesmiem

ja bych se s dovolenim prizivila a polozila dotaz.. :D

kdyz je houbova polivka a ja snim tu polivku, ale houby peclive vyberu .. muzu se otravit (v pripade, ze by v polivce byly jedovate houby)? Zustavaji ty jedovate latky v houbach, nebo se pri vareni polivky uvolni i do ni? :)

Pri vareni se uvolnuji latky z potraviny do vody. Nektere toxiny ci jedovate latky se pri varu rozpadaji, nektere ne. Take zalezi na dobe varu...

Tech faktoru je velmi mnoho, ale pocitej ze ano - uvolni se i do ni.

Naprosto všechny houby jsou jedlé. Některé ovšem pouze jednou...

Omg 2 roky stará diskuze a já se podílim na oživení...

Ach jo, zajimalo by mne, kdo porad vytahuje ta stara vlakna...

„Pokud neznáme houby, a přesto je vyrazíme sbírat, pak doporučuji zaměřit se pouze na houby hřibovité, které ještě při přípravě pokrmu dobře uvaříme. Pak se nemůže nic stát, dokonce ani když sníme satana,“ tvrdí doktor Klán.
Dříve se tradovalo, že je dobré jí kousek ukousnout a ochutnat, zda není hořká. Ale doktor Klán varuje: „Proboha, jen to ne. Všechny prudce jedovaté houby velice dobře chutnají za syrova. I muchomůrka zelená.“

Zdroj.