Hřib "hořčák" (satan), jedovatost?
V hřibech/houbách se skoro nevyznám. U nás v rodině se jednomu hřibu říká hořčák, zřejmě je oficiální název hřib satan. Pokud jo, tady hrib-satan píšou, že jde o prudce jedovatý hřib. Ten co myslím já vypadá docela podobně (a velmi často je zaměněn) jako "pravák" (hřib pravý).
Jde mi o to, že dle zmíněnýho odkazu je za syrova prudce jedovatý, přičemž já docela často právě takovej hřib nakousnu a když zjistím hořkost, vyplivnu (test hořčák vs. pravák). Je to nebezpečný?
Pavel
Jak psali ostatni, satana jsem jeste take nikdy nenasel - vzdy se jednalo o "horcaka" (zlučnik...)
Rce a Prasak maji pravdu a plne s nimi souhlasim.
Ja to take u hribu delam, pokud si nejsem jist. Pokud to nepolknes a prilis dlouho nezvykas, je to OK. Pokud je to vsak horcak, pak 10 minut jinou houbu nerozpoznas.![]:)](https://static.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
Co se tyka vzhledu klobouku, je to dano podlozim, na kterem hrib roste. Vyrazna sitka na treni a bile (nacervenale) rourky jednoznacne houbu identifikuji. Prilis mlade plodnice, u nichz to nerozeznas ani nesbirej...
PS: 1) chtel bych pozadat o kolegialitu v houbareni - ma-li houba vyzralou plodnici, nesteji chvilku v ruce (pripadne ji zabubnujte na klobouk), at muze vytrusit. V lese potkavam houbare s igelitkama jak sbiraji i prilis mlade plodnice a po case tam nic neroste.
Prosba cislo 2: houby pri sbirani utrhnete i s treni. Podhoubi to neublizi, kdo houby pestuje vi... Pokud plodnici uriznete primo v zemi, zbytek zacne hnit a podhoubi je velmi nachylne na infekce!!!
Ještě dodám, že se dá narazit ještě na jednu hořkou houbu (i když žlučník má jednoznačně nejčastější výskyt a v některých místech se vysloveně jedná o plantáže) a to hřib kříšť. Ten se dá splést s hřibem kovářem (modrák), nebo s hřibem kolodějem (ten jsem ale v životě nenašel), což jsou naopak mňam houby.
Skutečného hřiba satana jsem viděl naživo snad jednou..
edit: Při ochutnávce - hořkost žlučníku není poznat okamžitě, ale až po pár sekundách, pak to ale graduje.
co to jsi za houbaře když nepoznáš hořčák podle oka a první prozba je nesmysl vývoj podhoubí ovlivníš výtrusy jen minimálně top není zrnko obilí které ti z týden vyklíčí, znám "voly" co na jednou místě najdou a zanesou jinam a myslí si že jim tam potom porostou a jak se říká myslet znamená hovno vědět
omluva to byla reakce na jiný příspěvek
co to jsi za houbaře když nepoznáš hořčák podle oka a první prozba je nesmysl vývoj podhoubí ovlivníš výtrusy jen minimálně top není zrnko obilí které ti z týden vyklíčí, znám "voly" co na jednou místě najdou a zanesou jinam a myslí si že jim tam potom porostou a jak se říká myslet znamená hovno vědět
Naprosto všechny houby jsou jedlé. Některé ovšem pouze jednou...
Omg 2 roky stará diskuze a já se podílim na oživení...
Ach jo, zajimalo by mne, kdo porad vytahuje ta stara vlakna...
„Pokud neznáme houby, a přesto je vyrazíme sbírat, pak doporučuji zaměřit se pouze na houby hřibovité, které ještě při přípravě pokrmu dobře uvaříme. Pak se nemůže nic stát, dokonce ani když sníme satana,“ tvrdí doktor Klán.
Dříve se tradovalo, že je dobré jí kousek ukousnout a ochutnat, zda není hořká. Ale doktor Klán varuje: „Proboha, jen to ne. Všechny prudce jedovaté houby velice dobře chutnají za syrova. I muchomůrka zelená.“
Zdroj.