- Myslim ze 'lepsi' je hodne pomijejici, to snad zalezi na urcitém uziti, jestli delas na nejaké velké stavbe (nebo public server a podobne) tak je zajiste lepsi systém zvlast, jinak jako v mém pripade na mensi projekty (SQL, Django, ktery pri vice projektech musim stejne izolovat do virtualenv) nevidim, proc bych mel delat dualboot, nebo rozdeloval disk, cim by to bylo prinosné. Pro nekoho kdo chce jen pouzit a zajima ho jen konsole UNIX ho to hned nemusi stat "dual boot" a novou instalaci OS (toje jak tankem na mravence)
- Navic muzu zaroven pouzit i SW a sluzby které jsou jen pro platformu Windows, nebo muj pred_instalovany SW obecne (nemusim litat mezi dvema OS pres DB podle SW ktery potrebuji zrovna pouzit). Navic mi vyhovuje mit spustené dva OS zaroven bez potreby pouziti druhého PC kde ho muzu pouzit i jako klienta pro Django (testovani), nebo naopak SubSystém LINUX mohu pouzit i jako "SQL/PHP/Django server" pro WIN coz v DualBootu kuprikladu nejde.
* Nejde o to, jestli jde o nejlepsi metodu, samozrejme existuje WAMP pro win, jde jen o priklad. Navic takle muzu mit Kali/Ubuntu/Debian zaraz, aniz bych musel delat pro kazdy OS BOOT zvlast ?! 
proto jsem nazaru, ze zalezi od cilové cinosti.
- Jestli ti vyhovuje vic Dual boot , tak SubSystém zkratka nepouzivej a je to 
* Sam vis nejlip co ti vyhovuje nejvic a proc.