Jenže ta bude pro komerční potřeby použitelná nejdřív tak za 30 let, spíš bych tipoval 50. A i kdyby tu byla termonukleární fúze, je třeba spousta dalších věcí, třeba lepší baterie (pro elektromobily, abychom se zbavili závislosti na ropě jakožto zdroji energie pro motory aut). A navíc, taková elektrárna bude schopna vytvořit z téměř nulových nákladů (pár gramů vodíku, víc se v tokamaku asi točit nebude) ohromný množství energie, takže by elektřina měla zlevnit a to vyvolá zase velkej nárůst spotřeby a bude se muset upgradovat rozvodná síť. Zvyšování počtu drátů neberu jako řešení, takže bude třeba ještě vyvinout supravodiče, které budou schopny pracovat při pokojových teplotách. A teď k solárním panelům - asi se pak začnou rušit a co s tím ohromným množstvím odpadu z nich?

PS: Samozřejmě neberu v úvahu ekoteroristy, kteří nebudou termonukleární fúzi věřit, protože v ní budou spatřovat vodíkovou pumu. A lidi, kteří vyrábějí solární panely napojené na vlivnější.