O&O defrag není špatný, pokud ho člověk používá rozumným způsobem. Tzn. dle intenzity souborových operací na počítači, nastavit defragmentaci metodou space nebo stealth. Tyto metody se vyznačují malým zatížením počítače (lze při nich běžně pracovat), nepřehazují moc soubory na disku a jen hledí aby žádný soubor nebyl rozdělen do více fragmentů.

Pokud má uživatel pocit, že nutně musí mít soubory na disku seřazené např. dle abecedy, všechny soubory z jednoho adresáře fyzicky u sebe - nechť použije např. complete/name. Tato metoda opravdu pokaždé pře*ebává celý disk.. (a trvá až několik hodin). Takže když ji někdo pouští den co den na svých 200GB dat, životnosti hdd to moc nepřidá.

Všechny ty "complete" algoritmy jsou ale IMHO jen marketingový trik... Soubory z jednoho adresáře se sice krásně seřadí k sobě a obsah disku se "pěkně setřepe" směrem k začátku disku, ALE... jakmile začnete pracovat, měnit a přidávat soubory - systém nemá volné místo k zápisu nikde jinde než za tím ohromným blokem který vytvořil OO defrag. Takže hlavička disku zase lítá mezi původními a novými daty, sem a tam.