Jinak receno - u robotu mas
- behove prostredi - male, rychle, idealne realtimove, ktere se stara o robota
- vyvojove prostredi - pohodlne, kde pripravujes programy pro behove prostredi, vyvojove prostredi ale nebezi na robotovi, protoze by ho zbytecne zdrzovalo.

Kdyz robot zjisti, ze se plnou rychlosti riti na prekazku, tak musi ve zlomcich sekundy resit, jestli ma uhnout/zastavit/couvnout/udelat neco jineho a v tu chvili nema cas na to, ze system se rozhodl stahovat a instalovat aktualizace a behem par (desitek) minut a po nejakem tom restartu bude schopny se zase chvili venovat senzorum a motorum ...

Casto se taky pouziva vic procesoru (mikrokontroleru, ....), kde se jeden treba stara o senzory, dalsi o motory, jiny o komunikaci, dalsi o blikani a jine diskoteky a treba to ma i nejaky, co to koordinuje. A pak to treba veze na zadech "velky pocitac" (napr. Rapsberry, NB, miniATX, whatever), ktery se stara o dlouhodobe planovani a treba i bezi na nejakem velkem OS.

Arduino (atmega, avr) ma vyhodu v silne nativnim pristupu k pinum a periferiim a vetsinou jede hodne jednoduche programy "primo na zeleze" s minimalni latenci
Rapsberry je velke, koplexni, umoznuje beh velkeho OS a velke zpracovani dat, ale uz zdaleka neni tak obratne, co se jednotlivych pinu tyce a vetsinou nejede na "holem zeleze", ale na necem, co resi i spoustu dalsich zalezitosti a podle toho vypadaji i latence.

Cili Rapsberry je spis logicky premyslivy mozek a Arduino jsou rychle reflexy a automaticke reakce.