Pleteš jablka s hruškami. Jakkoliv si supersqělý programátor, tak v analogu vykliď pole nám, mužům starého vydání. Opravdu nelze házet kondenzátory (a superkondenzátory) do jednoho pytle s akumulátory. Když pro nic jiného, tak si snad stačí uvědomit, že při nabíjení kondenzátoru jde o polarizaci dielektrika, kdežto nabíjení akumulátoru je chemický proces, mění se jedna chemická látka v jinou a přesouvá se hmota. Průběh napětí na akumulátoru v závislosti na dodaném náboji je zcela odlišný oproti průběhu napětí na kondenzátoru, s tím snad budeš se mnou souhlasit. Nelze mezi ně klást rovnítko.
A ohledně toho svitu diod rychlonabíječky, zcela určitě v hrubých rysech indikující nabíjecí proud: Rychlonabíječka je řízena tak, aby zpočátku, kdy tak nehrozí přehřátí akumulátoru (což je alfou omegou problémů s nabíjením), dodávala poměrně značný proud, který postupně se stupněm nabití klesá.
Pokud by se někdo obtěžoval pohlédnout na nabíjecí křivku akumulátoru, tak by viděl, že zpočátku napětí poměrně rychle vzrůstá ke jmenovité hodnotě, potom dost dlouho setrvává na tomto napětí a k závěru nabíjení opět poněkud stoupá, aby u některých druhů akumulátorů (NiCd, Lion) se nárůst zastavil a dokonce se objevil i pokles. Těchto specifických nárůstů, setrvání a případných poklesů využívají tzv. inteligentní nabíječky, které průběžně vyhodnocují průběh napětí a od rozpoznání těchto specifických průběhů odvozují ukončení nabíjení.
Ale ať je to jak chce, průběhy napětí na kondenzátoru a na akumulátoru mají naprosto odlišné tvary a nelze je popsat ani trochu podobnými rovnicemi.