Já bych to uvedl na pravou míru, ano?

32bitové procesory zvládají adresovat max. 4GB RAM (2^32 bytů), 64bitové (ať už plně, nebo částečně, viz současné AMD/Intel CPU) pak 16 EB (ExaByte), tj. 2^64 bytů.

S Windows je to tak, že záleží na tom, jak jsou kompilovány, zda jako 32- nebo 64-bitová aplikace (resp. operační systém). V případě 32bitových je tedy logicky opět limit 4GB, v případě 64-bitových je limit opět oněch 16EB.

A teď je třeba ještě vysvětlit jak to celé funguje: do adresního prostoru se započítávají i namapovaná zařízení, tedy např. paměť grafické karty, adresní prostor řadičů, portů atp. A tedy pokud je paměti více nebo rovno 4GB, bude se tento adresní prostor "mapovat" přes existující paměť RAM. Proto je "vidět" 3,2 nebo 3,5 nebo jen 3GB RAM (podle desky a komponent), i když je fyzicky celkem 4GB RAM.

A nakonec, poslední věc - ony 2GB: 32Bit systémy windows rozdělují adresní prostor na 2GB pro systém a 2GB pro aplikace, a tedy KAŽDÁ aplikace umí využít max. 2GB RAM. Toto se dá modifikovat parametrem /3GB (resp. ještě /PAE u serverů), kdy se využití adres. prostoru mění v poměru 1:3 pro systém:aplikace, nicméně pro toto je potřeba explicitní podpora v dané aplikaci. edit: toto samozřejmě platí pouze u 32b systémů

edit2: tedy ještě jednou a co nejjednodušeji: adresní prostor NEROVNÁ SE operační paměť