To neni nic proti tomu, když to v jednom televizním dokumentu dabér četl jako ňůmenova, respektive fon ňůmenova, už to fon ho (podle mě) mělo upozornit že to neni angličtina a že neumann neni anglický ňůmen (jako třeba ten herec) ale německý nojman. V dokumentu o počítačích jsem to považoval za dost podstatnou vadu, to neni jako kdyby se takové slovo mihlo někde ve zprávách nebo v něčem podobně nesouvisejícím.

Jinak to že to jsou dva "gangy" (dvě vysoké školy, které stejný problém řešily různě) tu už někdo níže napsal. Nevim jestli se mám rozepisovat o tom, že von neumannova architektura používá jeden paměťový prostor společný pro instrukce a data zatímco harwardská používá dva oddělené paměťové prostory, to už si asi tazatel našel. Že to v praxi neni tak jednoduché s tím se časem taky seznámí.

Hlavní rozdíl je, že z paměti dat u hardwardské architektury se nedá spustit program, zatímco u von neumannovy můžete program klidně poslat mezi data, protože co jsou data a co příkazy si určuje každý program a procesoru je to jedno (program se potom snadno mění a ladí), u hardwardské pokud v té oblasti nemáte ramku, tak je to složitější. Naopak data klidně mohou být i v paměti programu, což se běžně používá pro konstanty (třeba tabulka sinu je takový školní případ, který ho určitě nemine, přitom zrovna toto má slušné využití v praxi, kde to ale už obvykle je hotové, protože už to udělal někdo předtím a jako na potvoru s nějakou chybou, třeba že sinus -90° je 0 (a ne -1) ... to mi tehdy dalo zabrat, chybu v knihovnách očekávám až jako poslední). Ale to všechno je už podle letmého pohledu v tom odkazu lépe, než by to tu kdokoliv vysypal jen tak z oleje, bylo by to nošením dříví do lesa a ještě špatně.