Ne, jedna se o alternativu zabaleneho adresare, ci adresarove struktury v zipu. Co ty soubory v te strukture obsahuji je uplne jedno. (Ale vetsinou zdrojove kody.)

Zip/Rar umoznuji do jednoho baliku nacpat a zkomprimovat (zmacnout) vic souboru a adresaru (a pak musi resit veci s tim souvisejici).
Gzip umoznuje nacpat a zkomprimovat do jednoho souboru blok dat. Tar umoznuje vic souboru a adresazu prevest na jeden balik dat.

Takze xxx.tar.gz se nejdriv rozbali na jeden xxx.tar, ktery se obratem rozlozi na jeden ci vic souboru a adresaru - pricemz ten xxx.tar se v podstate ani nemusi ukladat na disk, protoze gzip proste cte ten cely xxx.tar.gz a sype ven data a tar ta data zase rovnou prijim jak prichazeji a kdyz jich ma dost, tak vytvori adresar, nebo soubor ...

Celkem obecny princip v Linuxu - mit vic jednoduchych programu, kde kazdy dela jednu vec, ale dokonale a jde propojit s ostatnimi (Windows maji spis tendenci mit jeden moloch ktery dela vsechno aspon "nejak").
Vyhoda je zrejma - jednoucelovy program muze byt mensi, lepe propracovany, snaz se v nem odhali a opravi chyby, nemusi resit moc problemu naraz a jde nahradit jinym, ktery dela obdobnou vec. Takze napriklad tar-em zabalis strukturu a pak to komprimujes pomoci gzip, nebo bzip, nebo xzip, nebo 7zip, nebo vubec ... podle toho, co se ti vic hodi
Stejne tak libovolnym z tech komprimacnich programu muzes zabalit nejen vystup tar-u, ale i jednotlivy soubor, nebo naopak cely logicky oddil, ci cely disk, nebo data prichazejici z venku po drate, nebo lezouci z programu - proste cokoli
A muzes do toho retezce volne pridavat i dalsi programy, ktere to treba zasifruji, nebo vyberou jen zajimave udaje, nebo data nejdriv setridi a vyhazi duplicity - a nebo i vsechny vyse jmenovane naraz - udelat jeden moloch, co by dokazal tohle vsechno je radove slozitejsi a jeho ovladani by bylo nepricetne slozite