No, mě ten požadavek na C=500 (a hlavně následné zpracování) přišel takový ... zajímavý. Co s tím může chtít dělat?

A kdysi jsem řešil problém, který tomuto nebyl až tak nepodobný - jen trochu obecnější - pro takovou hru, kde jsi zadal jméno hrdiny a bloudil jsi bludištěm a bojoval s potvorama a hromadil poklady. A to bludiště bylo pro každého hrdinu jiné, ale pro jednoho a toho samého vždy stejné - prostě se celé vygenerovalo ze zadaného jména postupem, který byl deterministický, ale těžko uhodnutelný. Takže si nagenerovat z toho jména nějaký dost dlouhý řetězec, který to bludiště popisoval a přihodit tam něco, co ty místnosti propojovalo, aby byla cesta k cíli (a zase deterministicky, ale nepředvidatelně)

takže třeba ...xyz... (x) znamenalo že v místnosti je kobold a (y) znamenalo kolik má zlaťáků, jaký má popis (zuřivý zelený, žlutý začtený do svitku, fialový zbabělý a tak podobně) a (z) znamenalo, jaký má poklad (léčivý lektvar 3 životy, dýka +1, erotický obrázek (bezcený), pár kostí, ...) a zbytek už si hráč domyslel vlastní fantazií. Když ho to zabilo, mohl to zkusit znovu od začátku a využít, že už to měl částečně zmapované, nebo zadat jiné jméno a mít zela jiné bludiště.

Takže dokud se autor nevymáčkne, o co mu vlastně jde ideově (mít heslo, mít bludiště, mít ...), nikoli jen technicky (mít 500 znaků této abecedy), tak těžko říct, co je nejlepší přístup