Napětí a proud

Cívka je jak dívka. Nejdřív napětí a pak proud.

Napětí si můžeme představit jako vodní hladinu na přehradě. Pokud neteče ven, nic se neděje. Jestli dole pustíme výtok vody, přestavuje elektrický proud. Čím je výtok větší, tím větší škody v podzámčí přehrady.

A to je právě ta kravina, kterou většina lidí z vašeho textu pochopí, "napětí teče...", napětí nikdy neteče! Napětí je jen rozdíl dvou potenciálů! Jediné co teče je proud, nikdy to nebylo jinak a nikdy to ani jinak nebude!

A napísal niečo iné? Ja by som to trocha vylepšil, napätie je výška hladiny v priehrade, a prúd sila vypúšťanej vody zospodu priehrady.
A potom platí: čím vyššie napätie, tým vyšší prúd. Čím vyššia hladina, tým silnejšie a viac voda tečie.

Už je to pěkných pár let co ten dotaz tazatel položil, tak se to snad už doučil.
Ale vzpomněl jsem si na obrázek co to dobře vysvětluje, tak jsem ho vyhledal a dávám sem. Třeba pomůže někomu jinému:

k posledni otazce (zdroj - zkutecne doporucuji procist teoreticky uvod):

Střídavý proud je pro organismus nebezpečnější než stejnosměrný, protože snáze vyvolá podráždění svalové a nervové tkáně. Střídavý proud též snáze prochází lidským tělem. Tkáně organismu představují totiž pro elektrický obvod, který je přes ně uzavřen, smíšenou odporovou a kapacitní zátěž. Při dotyku „živého“ vodiče střídavého elektrického rozvodu 230V s lidským tělem je do série s touto zátěží zapojeno i okolí a napětí působící na organismusse rozdělí v poměru vnitřního a zevního odporu. Současný dotyk s uzemněním může skončit fatálně. Dále závisí nebezpečnost střídavého proudu také na tom, jak velký elektrický výkon může organismus zasáhnout. Pokud má elektrický zdroj dostatečný výkon, tedy stálé napětí při rostoucí zátěži, můžeme velikost proudu spočítat podle Ohmova zákona.

Zopakujme, že velikost protékajícího proudu je podle Ohmova zákona: I = U/R, kde I je proud (v ampérech, A), U je napětí (ve voltech, V) a R je odpor, neboli odporová zátěž, (v ohmech, Ω). Výkon P (ve wattech, W), se spočte jako P = UI, ve výše uvedených jednotkách. Velikost protékajícího proudu je tedy nepřímo úměrná odporu těla. Podstatnou složkou odporu těla je kožní odpor, protože vnitřní tkáně fungují jako elektrolyt s nízkým odporem. K celkovému odporu a kapacitní složce též přispívá oděv (rukavice a podrážky působí jako dielektrikum a snižují nebezpečí úrazu). Kožní odpor se pohybuje v závislosti na vlhkosti, prokrvení a síle kůže v rozmezí od několika set ohmů až k několika megaohmům. Průměrná hodnota je 1-5 kΩ.

...

Hodnota frekvence střídavého proudu v rozvodné síti (50 nebo 60 Hz) je právě v rozmezí nebezpečných frekvencí (to jsou 30–150 Hz). Jejich nebezpečnost je dána tím, že vlny takové frekvence mohou rezonancí vyvolat akční potenciály a arytmie v myokardu i podráždění v centrálním nervovém systému a ve svalech.

U vysokofrekvenčního střídavého proudu jeho nebezpečnost klesá, organismus snese
i 0,3 A. Více než vlastní vysokofrekvenční proud je škodlivé tepelné poškození, a to hlavně na kůži v místech vstupu a výstupu proudu z těla.

Úrazy při pracích u vysokonapěťových rozvodů mohou být způsobeny přeskočením (výbojem) elektrického proudu na poměrně velkou vzdálenost.

Hodnoty jednotlivych proudu jsou tam take.

Střídavý proud je pro organismus nebezpečnější než stejnosměrný

Souhlasím, ale ono když si někdo šáhne třeba na trakční (3KV) síť a náhodou by to přežil ("jenom třeba přijde o ruku" ), tak může stejně do několika let zemřít.A to právě účinkům stejnosměrného proudu...Stejnosměrný proud má tu blbou vlastnost, že rozkládá krevní barvivo. Ale u každého se to projevuje jinak.

U střídavého napětí je nejhorší 10,12 a 22KV.Tam když se chytíte, tak Vás to nepustí. Při 110 KV a 400KV ačkoliv se to nezdá, je "jistá" šance na přežití(samozřejmě že s následky). Tam Vás to odkopne ale nepřitáhne.

toť praxe v oboru...

tak může stejně do několika let zemřít... Stejnosměrný proud má tu blbou vlastnost, že rozkládá krevní barvivo.

To bych vzajemne nespojoval. Krevni barvivo s erytrocytem ma samo o sobe zivotnost max. 120 dnu (u spatne znicitelneho glykovaneho hemoglobinu) a rozkladem vznika finalni bilirubin, oxid uhelnaty a zelezo. Hemohlobin je totiz bilkovina. Krvinky se samy o sobe jsou likvidovany fagocytozou bunkami retikuloendoteliarni soustavy... (slezina, jatra, kostni dren a lymfaticke uzliny). To same plati i o rozlozenych zbytcich, ktere jsou take zachyceny makrofagy, zpracovany a bilirubin a pomoci almuminu transportovany do jater, tam zpracovany, dostanou se do zlucniku a pak znama cesta do tenkeho streva... neco malo muze projit ledvinami.

Suma sumarum, zemrit sice po letech muze, ale neni to dano rozkladem krvinek. To by ho driv dostala elektroforeza (=deleni latek v el. poli). Pokud nema v haji jatra, pak by to poznal abnormalne zlutou stolici, protoze by jej strevni mikroflora nestihala metabolizovat na urobilinogen.

Spis bych to po tak dlouhe dobe u zdraveho cloveka videl na poskozeni myokardu, protoze pruchodem proudu na nem VZDY zustanou jizvy a poskozuji se bunky generujici el. potencialy pro myokard. Spolu se stresem, horsim prokrvenim atd. muze spis dojit k arytmiim, nejhure az ke zhrouceni obehove soustavy. To same se vsak muze stat i pri mnohem nizsim stridavem napeti...

To máš ako so sexom: najprv je napätie a potom prúd.

My jsme se to učili takhle: Cívka jako dívka: napřed napětí, potom proud a odpor klade jenom zdánlivý....

Tu část o odporu jsem neznal!

Zatajili vám to nejdůležitější....