k posledni otazce (zdroj - zkutecne doporucuji procist teoreticky uvod):

Střídavý proud je pro organismus nebezpečnější než stejnosměrný, protože snáze vyvolá podráždění svalové a nervové tkáně. Střídavý proud též snáze prochází lidským tělem. Tkáně organismu představují totiž pro elektrický obvod, který je přes ně uzavřen, smíšenou odporovou a kapacitní zátěž. Při dotyku „živého“ vodiče střídavého elektrického rozvodu 230V s lidským tělem je do série s touto zátěží zapojeno i okolí a napětí působící na organismusse rozdělí v poměru vnitřního a zevního odporu. Současný dotyk s uzemněním může skončit fatálně. Dále závisí nebezpečnost střídavého proudu také na tom, jak velký elektrický výkon může organismus zasáhnout. Pokud má elektrický zdroj dostatečný výkon, tedy stálé napětí při rostoucí zátěži, můžeme velikost proudu spočítat podle Ohmova zákona.

Zopakujme, že velikost protékajícího proudu je podle Ohmova zákona: I = U/R, kde I je proud (v ampérech, A), U je napětí (ve voltech, V) a R je odpor, neboli odporová zátěž, (v ohmech, Ω). Výkon P (ve wattech, W), se spočte jako P = UI, ve výše uvedených jednotkách. Velikost protékajícího proudu je tedy nepřímo úměrná odporu těla. Podstatnou složkou odporu těla je kožní odpor, protože vnitřní tkáně fungují jako elektrolyt s nízkým odporem. K celkovému odporu a kapacitní složce též přispívá oděv (rukavice a podrážky působí jako dielektrikum a snižují nebezpečí úrazu). Kožní odpor se pohybuje v závislosti na vlhkosti, prokrvení a síle kůže v rozmezí od několika set ohmů až k několika megaohmům. Průměrná hodnota je 1-5 kΩ.

...

Hodnota frekvence střídavého proudu v rozvodné síti (50 nebo 60 Hz) je právě v rozmezí nebezpečných frekvencí (to jsou 30–150 Hz). Jejich nebezpečnost je dána tím, že vlny takové frekvence mohou rezonancí vyvolat akční potenciály a arytmie v myokardu i podráždění v centrálním nervovém systému a ve svalech.

U vysokofrekvenčního střídavého proudu jeho nebezpečnost klesá, organismus snese
i 0,3 A. Více než vlastní vysokofrekvenční proud je škodlivé tepelné poškození, a to hlavně na kůži v místech vstupu a výstupu proudu z těla.

Úrazy při pracích u vysokonapěťových rozvodů mohou být způsobeny přeskočením (výbojem) elektrického proudu na poměrně velkou vzdálenost.