
Napětí a proud
Zdravím,
mohl bych poprosit o vysvětlení, jakou funkci má v obvodu proud a jakou napětí? Proč nemůže být jedno bez druhého? Proč nás jedna zabije a druhé ne?
Nikdy mi toto nebylo jasné.
Děkuji za vysvětlení
Cívka je jak dívka. Nejdřív napětí a pak proud.
Napětí si můžeme představit jako vodní hladinu na přehradě. Pokud neteče ven, nic se neděje. Jestli dole pustíme výtok vody, přestavuje elektrický proud. Čím je výtok větší, tím větší škody v podzámčí přehrady.
A to je právě ta kravina, kterou většina lidí z vašeho textu pochopí, "napětí teče...", napětí nikdy neteče! Napětí je jen rozdíl dvou potenciálů! Jediné co teče je proud, nikdy to nebylo jinak a nikdy to ani jinak nebude!
A napísal niečo iné? Ja by som to trocha vylepšil, napätie je výška hladiny v priehrade, a prúd sila vypúšťanej vody zospodu priehrady.
A potom platí: čím vyššie napätie, tým vyšší prúd. Čím vyššia hladina, tým silnejšie a viac voda tečie.
Už je to pěkných pár let co ten dotaz tazatel položil, tak se to snad už doučil.
![[https://cdn.instructables.com/F9D/0YKB/IHUYQ1V1/F9 D0YKBIHUYQ1V1.SMALL.gif]](https://cdn.instructables.com/F9D/0YKB/IHUYQ1V1/F9D0YKBIHUYQ1V1.SMALL.gif)
Ale vzpomněl jsem si na obrázek co to dobře vysvětluje, tak jsem ho vyhledal a dávám sem. Třeba pomůže někomu jinému:
k posledni otazce (zdroj - zkutecne doporucuji procist teoreticky uvod):
Hodnoty jednotlivych proudu jsou tam take.
Souhlasím, ale ono když si někdo šáhne třeba na trakční (3KV) síť a náhodou by to přežil ("jenom třeba přijde o ruku" ), tak může stejně do několika let zemřít.A to právě účinkům stejnosměrného proudu...Stejnosměrný proud má tu blbou vlastnost, že rozkládá krevní barvivo. Ale u každého se to projevuje jinak.
U střídavého napětí je nejhorší 10,12 a 22KV.Tam když se chytíte, tak Vás to nepustí. Při 110 KV a 400KV ačkoliv se to nezdá, je "jistá" šance na přežití(samozřejmě že s následky). Tam Vás to odkopne ale nepřitáhne.
toť praxe v oboru...
To bych vzajemne nespojoval. Krevni barvivo s erytrocytem ma samo o sobe zivotnost max. 120 dnu (u spatne znicitelneho glykovaneho hemoglobinu) a rozkladem vznika finalni bilirubin, oxid uhelnaty a zelezo. Hemohlobin je totiz bilkovina. Krvinky se samy o sobe jsou likvidovany fagocytozou bunkami retikuloendoteliarni soustavy... (slezina, jatra, kostni dren a lymfaticke uzliny). To same plati i o rozlozenych zbytcich, ktere jsou take zachyceny makrofagy, zpracovany a bilirubin a pomoci almuminu transportovany do jater, tam zpracovany, dostanou se do zlucniku a pak znama cesta do tenkeho streva... neco malo muze projit ledvinami.
Suma sumarum, zemrit sice po letech muze, ale neni to dano rozkladem krvinek. To by ho driv dostala elektroforeza (=deleni latek v el. poli). Pokud nema v haji jatra, pak by to poznal abnormalne zlutou stolici, protoze by jej strevni mikroflora nestihala metabolizovat na urobilinogen.
Spis bych to po tak dlouhe dobe u zdraveho cloveka videl na poskozeni myokardu, protoze pruchodem proudu na nem VZDY zustanou jizvy a poskozuji se bunky generujici el. potencialy pro myokard. Spolu se stresem, horsim prokrvenim atd. muze spis dojit k arytmiim, nejhure az ke zhrouceni obehove soustavy. To same se vsak muze stat i pri mnohem nizsim stridavem napeti...
To máš ako so sexom: najprv je napätie a potom prúd.
My jsme se to učili takhle: Cívka jako dívka: napřed napětí, potom proud a odpor klade jenom zdánlivý....
Tu část o odporu jsem neznal!
Zatajili vám to nejdůležitější....