Krátký úvod

Odešel mi prastarý NAS, který sloužil jako záloha mimo dům, tak jsem se začal rozhlížet, čím bych jej nahradil. Narazil jsem u NASů QNAP, že podporují plnout virtualizaci, nejen Docker. To mě zaujalo. Nakonec stávající NAS půjde ven jako zálohovací a doma zůstane nový QNAP.

Jako vhodná zařízení za rozumný peníz sítem prošly QNAP TS-251 (2-diskový) a TS-451A (4-diskový). Oba NASy obsahují 2-jádrový Celeron a co je nejdůležitější - uživatelský navýšitelnou paměť. Maximum osaditelné paměti je 8GB ve 2 modulech. Používají se obyčejné "notebookové" moduly. Mnohem levnější je totiž pořídit model s co nejmenší pamětí a k tomu přibrat 2x 4GB, ušetříte několik tisíc!

Co se mi na QNAP líbilo

Po krátkém hraní si s NASem mě příjemně překvapilo pár věcí:
1. Mnohem vyšší rychlost přenosu při kopírování. S existujícím Synology jsem dosahoval na lokální síti rychlosti 80MB/S, QNAP zvládá přes 120MB/s
2. Inteligentní reset - při testování se mi podařilo rozhodit síť tak, že jsem se na NAS už nedostal. QNAP tohle řeší - stisknutím Reset tlačítka na zadní straně NAS na 3s dojde k resetu admin účtu a sítě. Vše ostatní zůstane beze změn. Nastavit znovu síť je otázkou chvilky. Není třeba dělat žádné obnovy do firemního nastavení, které obvykle provází ztráta dat. Podržením na 10s by se resetlo komplet nastavení, ale opět se zachováním dat.
3. Virtualizace, ke které se vrátím později - ano, je možné rozjet virtuální počítač s OS Windows.
4. Možnost připojit monitor/TV přes HDMi (součástí je i dálkové ovládání) - osobně nevyužiju, používám DLNA. Dokonce jde připojit přes USB i klávesnice a myš a pak s monitorem/TV používat NAS jako desktop.
5. Možnost připojit PC přímo přes USB kabel - USB v NAS se pak chová jako síťové rozhraní. Protože se používá USB 3.0 je to poměrně svižné.

Co by se mohlo zlepšit

Ovládání je ve srovnání se Synology občas nelogické, byly chvíle, kdy jsem se v nastavení ztratil, protože položka není tam, kde bych ji čekal.

Jak dostat data z jednoho NAS na druhý

Zkoušel jsem různé způsoby, od připojení vzdálené složky z jednoho NAS do druhého (přes Sambu a FTP), zkoušel jsem to přes utilitku FastCopy přes prostředníka (počítač). Jako nejspolehlivější a nejrychlejší jsem to pak realizoval pomocí RSync a synchronizace souborů. Na cílovém NAS je třeba zapnout RSync server (doporučuji pod admin účtem, vlastník suborů je pak admin), na zdrojovém NAS se pak spustí úloha. Kopírování dat v objemu 2 TB je pak otázkou několika hodin, ideálně to nechat přes noc. Další možností, kterou jsem netestoval, protože jsem chtěl zachovat původní NAS zatím funkční by bylo vyjmout disk a
vložit jej přímo do nového NAS a pak přímo kopírovat.

Virtualizace

Na virtualizaci je třeba dostatek paměti. Osadil jsem maximum - 8GB (cenový rozdíl mezi 2GB a 4GB moduly už je téměř zanedbatelný). Pro virtualizaci se používá KVM hypervisor.
Přístup k ovládání je stejně jako k administraci NAS přes webové rozhraní. K virtualizaci se používá aplikace Virtualization station, současně ve verzi 3.0.
Vzhled ovládacího rozhraní je přehledný:

Stejně tak je přehledné i nastavení virtálního stroje:

Konzole je řešena ve webovém prohlížeči - zde jde ve spuštěném počítači přímo pracovat, ale mnohem svižnější je klasický Remote Desktop - doporučuji. Konzole pak poslouží jen pro kontrolu spuštění počítače.

Jak vytvořit virtuální počítač

Instalace z média

Stačí ISO na externím disku, připojeném k NAS nebo nakopírované kamkoliv na NAS.
Vytvoří se nový virtuální počítač, do CD mechaniky se vloží ISO, nastaví se základní věci jako operační systém, velikost paměti, disku, ...
Nový stroj se nastartuje a proběhne standardní instalace.
Jako další krok se pak vloží do mechaniky přídavky pro hosta a nainstalují se.

Import existujícího virtuálního stroje

Pro import se používají formáty OVA, OVF, VMX, QVM. Protože na virtualizaci používám Virtuál Box, který má svůj formát VDI, je třeba ve Virtual Boxu nejprve stroj vyexportovat do formátu OVA (verze 1). Ten se pak následně naimportuje přes import virtuálního stroje do Virtualization station QNAPu. Zde je možné stroj importovat nejen z úložiště, ale i přímo z PC.
Po importu se donastaví parametry - typ OS, velikost paměti apod. a virtuální stroj je připraven k použití.

Jak virtuální stroje běží v praxi

Zkoušel jsem:
Windows 7 - instalace od začátku
Windows 7 - import stroje s vývojovým prostředím
Windows 10 - import stroje s vývojovým prostředím

Ke strojům jsem přistupoval přes Remote Desktop, testoval jsem z lokální sítě i vzdáleně přes internet. Co se týká rychlosti, odpovídá výkon rychlosti procesoru. Odvědčilo se mi nastavit typ procesoru "passthrough" a u pevného disku typ řadiče VirtIO (jak změnit řadič u existujícího virtuálního stroje si povíme dále). Tím se vyhneme použití další vrstvy emulující procesor a řadič disku.
Jako testování výkonu Windows 10 vs Windows 7 jsem pustil kompilaci rozsáhlého informačního systému. Můžu to porovnat s virtuálem běžícím na výkonném notebooku s SSD diskem ve Virtual Boxu na Windows 10.
Kompilace na virtuálním Windows 7 proběhla za 5minut (téměř srovnatelné jako na notebooku)
Kompilace na virtuálním Windows 10 proběhla za 14 minut. Windows 10 měly obecně delší odezvy.

Změna typu řadiče na nainstalovaném operačním systému

Operační sytém je na změnu řadiče náchylný. Potřebuje mít k dispozici ovladače, jinak nenaběhne. S tím se mnoho lidí setkalo při změně základní desky.
Pomocí několika kroků je to na virtuálním počítači docela snadné:
1. Přidám další maličký disk, kterému nastavím řadič, který potřebuju - např. VirtIO (ten je součástí přídavků pro Hosta)
2. Spustím virtuální stroj, nainstaluje se ovladač, virtuální stroj vypnu.
3. Dodatečný disk odeberu a u primárního disku změním řadič na požadovaný VirtIO.
Nyní už operační systém bez problému naběhne, protože má ovladač v systému k dispozici.

Závěr
Byl jsem příjemně překvapený. Virtuální počítač na NAS opravdu funguje. Není to žádná nouzovka, ale plnohodnotný počítač, na kterém se dá pracovat. Současně jsem měřil i spotřebu a při plném zatížení měl NAS spotřebu se 2 osazenými disky 27W.

Možné pokračování

QNAP (i jiní výrobci) umožňuje vytvořit tzv. "akcelerated cache". Přidá se SSD disk a ve správci úložiště se určí jako cache. Vyzkouším a podělím se z výsledky. zajímá mě, jestli se to nějak projeví na výkonu vlastního NAS serveru a na výkonu virtálních strojů.