Prolínání je pochod, kdy se pixely jedné vrstvy "vpijí" do vrstvy druhé podle předem nastaveného algoritmu a mnohdy záleží i na pořadí vrstev. Prolnutí nabídne svoje přednosti pouze tehdy, je-li pod vrstvou s nastaveným prolnutím vrstva druhá. To proto, že dochází k interakci mezi oběma vrstvami: vypneme-li (očičkem) jednu, rázem se druhá vrstva zobrazí v původní podobě, jako kdybychom žádné prolnutí nenastavili. To znamená, že pro uchování efektu musíme do výsledného obrázku uložit obě tyto vrstvy, jenom jedna nestačí.

Pro ilustraci jednotlivých režimů (některé jsem spojila k sobě, proto napočítáte méně než 21 možností) jsem používala stále tutéž barevnou fotografii a v případě vrstvy se čtyřmi svislými barevnými pruhy čtveřici stejných barev v totožném pořadí pro názornou ukázku, jak která barva reaguje při různě nastaveném režimu prolínání.

1. Normální

Nejzákladnější prolnutí nese název Normální. V tomto režimu, je-li u horní vrstvy nastaveno krytí na 100%, je vidět pouze tato horní vrstva. Chceme-li vidět, co se skrývá ve vrstvě vespod, musíme snížit krytí horní vrstvy na méně než 100%. Čím nižší nastavíme krytí, tím více bude prosvítat spodní vrstva. Při nulovém krytí se vyloupne spodní vrstva se vším všudy.

Zajímavější výsledky dostaneme u dalších možností.

2. Rozpouštění

Tento efekt vytváří v obrázku - podle stupně krytí, které musí být mezi 0 a 100% - jakési "sněžení" a chceme-li ovlivnit barvu a hustotu "vloček", přidáme nad obrázek vrstvu v příslušném odstínu a řídíme stupeň krytí, který musí být větší než 0 a menší než 100%.

Pro příklad využití jsem se pokusila vytvořit iluzi zasněžené krajiny. Pro vlastní účinek by stačily jen obě horní vrstvy, já jsem navíc přidala i nejspodnější modrou, protože barevné podání "zasněženého" obrázku se mi takto líbilo více než originál. V tom případě ale musí být sníženo krytí obrázku (zde na 83%), aby modrá vrstva mohla trochu prosvítat.
Pozn.: Podobný efekt do modra by šel jistě dosáhnout i barevnou úpravou obrázku pomocí křivek, já jsem možnost další vložené vrstvy využila kvůli demonstraci, že zúčastněných vrstev může být i více než dvě.

2. Násobení

Barva horní vrstvy se vynásobí barvou spodní vrstvy, přesněji: hodnoty jednotlivých odpovídajících kanálů R-G-B v obou vrstvách se mezi sebou vynásobí a součin je vydělen 256. Proč zrovna 256? Protože je počítáno 8 bitů na kanál => max. dosažitelná hodnota je 2^8 = 256.
Ve výsledku tato metoda obrázek celkově ztmavuje. Zde nezáleží na pořadí vrstev, stejně jako nezáleží u násobení na pořadí činitelů. Bílý pixel v kteréholiv vrstvě se stává průhledným a tudíž nemá na výsledný efekt vliv, násobení černou dává vždy černou (černá má RGB 0-0-0 a násobení nulou dá vždy nulu, tj. opět černou), ostatní barvy se již do výsledného odstínu zapojují.

Příklad: jedna vrstva má RGB 230 - 100 - 80, druhá vrstva má RGB 150 - 240 - 180
Nastavíme-li horní vrstvě režim násobení, tak výsledná hodnota červeného kanálu je 230 x 150 : 256 = 135 (zaokrouhlujeme běžně aritmeticky). Takže R = 135. Zelený kanál bude 100 x 240 : 256 = 94, modrý kanál 80 x 180 : 256 = 56. Tudíž výsledná barva v režimu násobení nám dá RGB 135-94-56. Račte si ověřit kapátkem v GIMPu

Pozn.: Vrstva s názvem "barva" je vyplněna šedou #888888

3. Dělení

Je opakem násobení a tady už záleží na pořadí vrstev, tj. která je spodní a která horní. Analogicky se kanál RGB ve spodní vrstvě vydělí kanálem v horní vrstvě a podíl je vynásoben 256. Ale co když nám výsledek hodí více než 255? Pak číslo prostě "zkrouhneme" na maximální možnou hodnotu 255 (ne 256, ale 2^8 - 1 = 255, tj. včetně nuly). Obrázek se po prolnutí dělením zesvětluje.Příklady režimu Dělení při použití několika (i podobných) odstínů ve vrstvě s barvou:

4. Závoj

Čím jsou pixely v horní vrstvě černější, tím jsou průhlednější a tím více prosvítá spodní vrstva a čím jsou bělejší, tím naopak více kryjí.

5. Překrytí

Je to obdobný režim jako Závoj, jenom jsem oproti němu prohodila pořadí vrstev. Nahoře je barva a pod ní obrázek, horní vrstva má nastaveno 70% krytí (menší než 100%). Jak režim Závoj, tak režim Překrytí se mi jeví jako vhodné k barevnému tónování fotografií.

6. Zesvětlení a ztmavení

U Zesvětlení je barva pixelů ve spodní vyrstvě vynásobena hodnotou 256. Výsledný obrázek působí jasnějšími barvami. Ztmavení reaguje opačně.

7. Tvrdé světlo, Měkké světlo

8. Extrakce zrnitosti

9. Sloučení zrnitosti

10. Odlišnost

Podobá se režimu Rozdíl, ale oproti němu jsou hodnoty přesahující 255 zapracovány do výsledného obrazu s kladným znaménkem a obraz se jeví negativně.

11. Součet

V tomto režimu se sčítají hodnoty jednotlivých barevných kanálů z obou vrstev, obrázek výrazně zesvětlí. Pokud dosáhneme v nějakém kanálu součtu > 255, tak opět snížíme hodnotu na 255.

Příklad: jedna vrstva má RGB 230 - 100 - 80, druhá vrstva má RGB 150 - 240 - 180
Součet vyjde 380 - 340 - 260 => 255 - 255 - 255 => bílá barva

12.Rozdíl

Od barvy kanálu spodní vrstvy odečítáme barvu horní vrstvy a v případě, že se dostaneme do záporné hodnoty, tak ji zarovnáme na 0.

Příklad: jedna vrstva má RGB 230 - 100 - 80, druhá vrstva má RGB 150 - 240 - 180
Rozdíl bude v červeném kanálu záporný: 150 - 230 = -80 => 0 a výsledné RGB nám dá 0 - 140 - 100

13. Pouze ztmavení, Pouze zesvětlení

Z obou vrstev se v prvním případě zapojí nejtmavší kanály, tj. nejnižší hodnoty v RGB a ve druhém případě nejsvětlejší kanály, tj. nejvyšší hodnoty RGB.

Příklad: jedna vrstva má RGB 230 - 100 - 80, druhá vrstva má RGB 150 - 240 - 180
Výsledné Pouze ztmavení dá RGB 150 - 100 - 80 a Pouze zesvětlení dá RGB 230 - 240 - 180

14. Odstín

Jemně koloruje obrázek do odstínu barvy ve vrstvě nad obrázkem.

15. Sytost

16. Barva

Dostaneme o poznání sytější a výraznější barvy než v režimu Odstín.

17. Jas