BF: Všechno šlape až do dne, kdy máš víc USB zařízení než je zdraví rozumné. Klávesnice, myš, mikrofon, RGB lampa č. 1, RGB lampa č. 2, jedna webkamera, druhá webkamera (protože jiný úhel, že ..), Backlight LED RGB pásky na monitor, větrák, podsvícená podložka pod myš, tři externí HDD, víceportový adaptér do kterého je zapojený HUB PORT 2 a ten krmí HUB PORT 3, USB repráčky.
A pak to přijde: "Nemám žádný volný port USB!"
PCIE slot kam bych mohl zapojit dejme tomu "4x3.1 USB" ? Zabrala ho velikost kolosalního GPU, který žere víc wattů jak dětský tábor.
Tak co teď? Jasně, je tu HUB, ale jaký? Ty levné jsou spíš loterie. Maximálně jedno slušný Ačko, těch je ale hodně ruzných typů kvality a jsou často omezené na [USB-A USB 2.0] kvality odpovidající plastikové hračce z Kinder vajíčka. Co tedy dělat. Odpověd je jednoduchá, použijte USB Type-E.
Přejít na článek
Ovládací panely -> Nástroje pro správu -> Správa počítače -> Úložiště -> Správa disků
Tam vyber disk, dej odstranit jednotku, pak odstranit oddíl. Pozor abys vybral správný disk!!!
a má na to vliv jestli dám normální formátování nebo to rychlý? jakej je v tom rozdíl kromě času formátování?
to rychly je jen prepsani odkazu na soubory nulama, vlastne smazani.
obvykle se to pomaly dela pri prvnim formatovani nebo kdyz bys mel podezreni na vadny sektory, protoze je to pritom oznaci.
aha, tak jsem to tam přehlídnul, že jde i odebrat.. A ještě jedna otázka- když budu chtít ten disk prodat, stačí obyčejné naformátování nebo je lepší formátovat v nějakém konkrétním programu, aby si ty data někdo nevytáhnul zpátky? Aby to bylo odstraněný nadobro..
V UBCD Kill disc ,nebo Whipe tools, ale ten se spouští ze systému apod a máš HDD jak novej.
Taky by mě zajímalo, jestli existuje nějaký soft, který by zvládl, na fóru Microsoft byla zmínka o partition magic.
Chceš li se zbavit dat, stačí obsah celého disku přespat jinými daty *.
Nejjednoduší je příkaz ` pv </dev/null >/dev/sda` (nezkoušet!)
.Formátování nestačí, protože (už podle rychlosti operace) je zřejmé, že se nepřepíše celý objem disku.
* Co je pravdy na tom, že přepsání konstantním vzorkem nebo dokonce "nulami" <není bezpečné>? Přestavuji si to tak, že když bity ve skutečnosti nemají diskrétní hodnotu 0/1, ale po přepsání jde třeba vnějším přečtením(na nějakém nižsím řádu), zjistit, že bit teď má 0, ale předtím tam byla 0, 0 1 ... atd (nevím kolik úrovní by šlo zjistit)
Další otázka: když bit 1 přepíšu 0, dojde ke změně, ale když přepíšu 1 1, půjde to "poznat"?
To jsou nesmysly, které tradují bůhví jak dlouho. Disk má co dělat, aby v normálním provozu rozpoznal jedničku a nulu, natož aby rozpoznal, jestli tam před momentální úrovní byla jednička, nebo nula. Se skřípěním zubů mohu být nějakým řvounem přinucen připustit, že nejsou zcela vyloučena specializovaná zařízení (v ceně zánovního letounu F16), která by to u některých bitů mohla poznat - ale i kdyby existovala, tak to těžko někdo bude nasazovat na váš naprosto bezvýznamný disk s ještě bezvýznamnějšími daty...