Takže se mi ta instalace slušně počeštělého Linuxu na historický notebook povedla a to především díky naprosto perfektnímu Plop Boot-manageru https://goo.gl/GXOnDy, na který mne navedl Touchwood (viz shora). (Plop mne tak nadchnul, že jsem si jej nainstaloval na všech domácích počítačích). USB FlashDisky jsem vytvářel pomocí Yumi (http://goo.gl/v4JYG).

Problémy vznikly až při samé instalaci Linuxu. Samozřejmě je to dáno především tím, že kromě pár předchozích spuštění CD Live-Ubuntu jsem s tímto OS neměl co do činění a jenom pochopit označování disků a základy práce s příkazovou řádku mně zabraly neuvěřitelné množství času. Takže složitější (např. prostřednictvím FDD) instalaci méně známých distribucí bych wokenním klikačům mého typu nedoporučoval.

Jinak k samotnému martyriu, jehož konsekvence se snad mohou někomu hodit.

Lubuntu a Xubuntu: nepodařilo se mi naistalovat poslední vydání. X/L-ubunťáci od verze tuším 10.X nepodporují některé procesory typu Pentium M (kvůli nevybavení PAE). I když existuje návod, jak to obejít (viz https://goo.gl/rHFtm3), mně se to nepovedlo. Takže jediná cesta je nainstalovat si starou verzi (což se mi podařilo) a pak přes ní novou (nezkoušel jsem).

Porteus: instalace přes USB proběhla na první pokus bez jakýchkoli problémů, ale samotný program se mi jeví ze všech distribucí určených pro staré počítače nejpomalejším.

Slax: Předem můj favorit. Instalace jsem zkoušel paralelně na té vykopávce a na manželčině netbooku Asus s 2 GB RAM (který byl na původních Vistách nepříčetně pomalý). Zatímco na plečce jsem nerozběhl Live USB Flashdisk, na Asusu ano.

Takže jsem musel šunt nabootovat z USB-FD prostřednictvím distribuce Porteus, přes GPParted připravit HDD a pak na něj nakopírovat instalační adresář Slaxu a ten přímo na harddisku nainstalovat dodanou instalační dávkou .bat (sic!).

Po radostném očekávaní jsem následně uviděl, jak se mi první spuštění Slaxu zaseklo hned po startu. Zase jsem jako linuxový nevzdělanec musel pátrat v mnoha diskusích po důvodech a řešeních tohoto jevu, až jsem je našel tady (http://goo.gl/DDzusD). Pak už to konečně začalo chodit a stará plečka s Pentiem M se Slaxem je evidentně rychlejší než Asus s Atomem na Vistách.

I když jsem se Slaxem spokojen, zdráhal bych se jej obecně doporučovat. Neboť jeho příznivci považují za rouhání a svatokrádež, když jej chce někdo provozovat jinak než z Live médií. Kdo se rozhodne nainstalovat Slax na HDD, je hoden opovržení a nezaslouží si nic jiného, než aby si většinu nástrojů (které má ostatně i Puppy vydávané v hlubokých lesích kanadským dřevorubcem, jako např. GPparted, GUI klient FTP a další) musel instalovat dodatečně.

Závěrem podotýkám, že jako linuxový neználek, který podstoupil tohle martyrium provázené hledáním slepých uliček, nemohu zaručit správnost mnou podaných informací, protože jsem při hledání řešení podnikl stovky různých operací na několika počítačích a zpětně se mi to všechno plete dohromady. Ale jako základ to snad může stejně negramotným uživatelům pomoci.