Když jsme to tady už tak rozpitvali, tak:

0. původní ethernet počítal pouze se 2 páry (TX+, TX-, RX+, RX-), jde o diferenciální vedení signálu (zjednodušeně lze říct, že na konci jsou operační zesilovače)
1. Jednotlivé diferenciální vedení (např. TX) musí jít vždy po krouceném páru jedné barvy, zapojení jinak je průser, který nebude fungovat na normovanou vzdálenost 100m (ale podstatně kratší, typicky max. nízké desítky metrů). Každý pár má jiné stoupání závitu a všechny páry jsou zavinuty i společně. Důvod: ochrana před rušením a přeslechy.
2. Aby šlo souběžně použít telefonní vedení, byly použity pozice 1-2-3-6 (4-5, alias modrý pár, alias prostřední pár byl plánován pro ten telefon)
3. vždy platí, že se začíná "žíhaným" drátkem (při pohledu na konektor zespoda, kdy plošky kontaktů jsou orientovány vzhůru), následuje drátek plné barvy (výjimka viz bod 2. a 4.)
4. pravidlo párů je: pro normu B: oranžový, zelený (mezi zeleným je vložený modrý), hnědý; pro normu A: zelený, oranžový (mezi oranžový je vložen modrý), hnědý.
5. Crosslink je u 100M ethernetu, jak patrno, realizován prohozením párů oranž-zeleného, alias zapojením A-B.
6. Crosslink u gigabitu musí logicky převrátit všechny páry, tedy i modrý za hnědý - toto zapojení se ale prakticky nepoužívá, protože všechny gigabitové adaptéry umí detekovat a přepnout přímé připojení (auto MDI-X)

7. A jen pro pořádek: krimpování probíhá tak, že se oholí vnější bužírka kabelu, seskládají se drátky do párů tak, jak mají být v pořadí, nasunou se do konektoru, přičemž dbáme na to, aby se závit páru zbytečně moc nerozkroutil a nakrimpují - žádné holení samotných drátků (!!), to jsem už taky viděl u jednoho pana elektrikáře (holil vše, ať to strkal do RJ45 konektoru, nebo krone pásku)