S tím zásadně nesouhlasím.

Několik příkladů, které mám z internetu.
Uživatel hledá informace o bolesti na hrudi. → Vyhledávač prodá jeho historii hledání zdravotní pojišťovně. → Zdravotní pojišťovna se bude domnívat, že mu hrozí srdeční choroba, a zvýší mu pojistné sazby.
Uživatel sdílí svoji polohu. → Bydlí v dražší čtvrti. → Firma X mu za zboží začne účtovat více, protože si myslí, že uživatel si za ně může dovolit a chce zaplatit více.

Stížnost v rámci GDPR (ochrana osobních údajů) míří na Google a IAB za detailní inzertní kategorizaci uživatelů. Středem je hlavně RTB a různé formy programatické reklamy, které informace o uživatelích šíří do systémů třetích stran. Jde o informace o tom, zda někdo byl kategorizován jako impotentní, užívající drogy, přenášející sexuální nemoci, nemocný rakovinou či trpící psychickými problémy. Celé to zní jako dost zmatená věc, ale když si to pořádně začnete promýšlet, tak zjistíte, že to opravdu je dost velký problém.

Google a jeho Screenwise Meter obcházel App Store stejným způsobem jako Facebook Research. A stejně tak sbíral data od dětí a mládeže (od dětí, pokud byly součástí rodinné skupiny). Za obcházení podmínek se Google omluvil.
Apple vyhodil Google z firemního programu stejně, jako to udělal Facebooku. V obou případech za mobilní aplikace sloužící ke sběru osobních údajů (včetně údajů o dětech), které by ve veřejném App Store nemohly existovat.

Apple vypnul skupinový FaceTime, byla v něm zásadní bezpečnostní chyba. Stačilo někomu zavolat, a pokud druhá strana na hovor nereagovala, slyšeli (a klidně i viděli) jste vše, co se v okolí mobilu odehrává.

Řada „Beauty Camera“ aplikací na Androidu šířila porno, přiváděla na phishingové weby a (pochopitelně) kradla uživatelům fotky a vůbec si nemyslete, že by to bylo něco malého, šlo o miliony stažení. Přidejte nemožnost odstranění z telefonu.