Míní se asi většina programů firmy m$. Už v dost dávné verzi windowsích knihoven se počítalo s 65k znaky (dávno před XP). Pokud programátoři z nějakého důvodu používají starší knihovní funkce, tak to opravdu může narazit (vzhledem k progresivitě většiny programátorů by mě to přišlo divné, na druhou stranu jsem se už taky někdy setkal s tím, že jsem si musel potřebné funkce sám importovat z kernel32 a podobně, protože mnou používané prostředí a jeho knihovny byly archaické (šlo myslím o 2GB limit u funkce zjišťující volné místo na disku, k mému překvapení měl novější variantu už i w95 v aktualizaci osr2)). Občas na takové problémy narážím, ale to myslím neni příliš dlouhými názvy, ale názvy v unicode což je věc, kterou nepodporuje daleko víc programů. Limity 65 nebo 255 znaků jsou historické a je otázkou, jestli ve windows 10 (9, 8, 7, Vista) to řešit. Pokud systém souborů to umožní uložit (ve FAT byl právě limit tušim 10x26 znaků na položku adresáře, daný tím, jak byly názvy souborů uložené (dělené po 10 a číslované písmeny od A do Z)).
A jinak pokud je potřeba takovou strukturu někam přenést (nebo vypálit na CD), tak se dá zabalit.

Trochu si zavzpomínám. Provozuju už mnoho let dva monitory, už v pětadevadesátkách. A tam bylo varování, že pokud aktivuju dva monitory, nebude většina programů fungovat. Žádný program s tím potíže neměl (většina programů viděla dostupnou plochu jako 1280x480 a podle toho se zachovala, některé si zjistili i tu informaci, že jsou dva monitory). Právě kromě m$ programů. Takový word musel být na jednom monitoru, když byl na druhém, rozbaloval nabídky na ten první. To mi vždy připomene taková zpráva, že většina programů...