Mě teda (i s mojí ne úplně dobrou znalostí angličtiny) přišlo, že s překladem je víc práce než s louskáním původního textu. A to i v době diplomky, kdy jsem anglicky neuměl skoro vůbec (co si budeme namlouvat 4 semestry angličtiny to byla akorát nalejvárna na to, aby se dala zkouška s odřenejma ušima udělat aspoň na tu trojku podle tehdy používané stupnice).

Všimnul jsem si, že kolega si články, a to i ty naše (u kterých bych předpokládal, že je zná) překládá do češtiny, ale nikdy jsem nepátral po podrobnostech. Myslím, že prostě odstavec po odstavci (nebo co se vejde) přetahuje do googlu ze kterého si to pak přetáhne zpátky. Určitě netrvá na zachování formátování.

Mě by třeba vyhovovala podoba, kdyby byl u sebe český a anglický text, buď nad sebou nebo vedle sebe. Četl bych primárně ten anglický a když bych si nevěděl rady, tak bych se podíval na český překlad.
Normálně to dělám tak, že čtu a pokud nějaké slovo neznám (a nejsem schopný si ho domyslet z kontextu), tak si ho podtrhnu nebo někam poznamenám a pak se podívám na jeho význam. Často si takto to slovo dobře zapamatuju (nedávno jsem třeba objevil slovo emerging - vznikající, povstávající, rodící se například problém nebo téma; kdybych se nepodíval do slovníku, spojuju si to se slovem emergency, což mi moc nedávalo smysl).

Jinak odborné články se nečtou slovo od slova. Důležitý je abstract, kde autoři slibujou, co tam bude. Pak je nějaký úvod, tam říkají, co se v dané věci už udělalo a odkazují na literaturu, to je výborné pro studium (ostatně nějaký ten "state of the art" by v diplomce měl být), ale jinak z toho je hlavní ta myšlenka, co svým příspěvkem vylepšují (to bývá ve zvláštní kapitole), ale pokud se s tím člověk teprve seznamuje, tak ani tohle neni to hlavní (k čemu je mi, že do nějakého algoritmu přidali nějakou další vazbu, když neznám ani ten algoritmus, takže se člověk proklikává referencema až někam do roku 1918, to byl extrém, většinou stačí osmdesátá, devadesátá léta, aspoň v mém oboru). Naopak je také dobré podívat se do článků, kde je citují, protože tam je třeba nebudou jen chválit. Zevrubné přečtení budou vyžadovat tak dva tři, možná 5 ale určitě ne víc jak 10 článků. U ostatních bude jen potřeba zjistit myšlenku.