*buntu (UBuntu, KUbuntu atd.) mi také moc nechodilo, hlavně mi vadil zakázaný Root, bez boje nešel povolit. Před lety jsem *buntu zavrhl, je možná, že dneska už je na tom líp. Moc nastavení to nemá, musíš většinu dělat opravdu z terminálu. Vyzkoušel jsem snad všechny distribuce po ukončení Mandrivy. Vybral jsem po dlouhém uvažování Fedoru a jsem spokojen. Ještě se mi nestalo, že by po instalaci neběžela v pohodě. Snap samozřejmě je, ale není implicitně spuštěn. Také lze využít Flatpak když už. Bacha, v Linuxu nic nezasírá PC (na rozdíl od Widlí). Když je nějaký démon nebo aplikace neaktivní, prostě jádro ho vyhodí z paměti a nic nezasírá. Jen Widle mají nacpanou paměť nepotřebnými DLL. RPM baličky jsou hlavní instalační soubory pro mnoho distribucí (založených na Červeným Klobouku (RedHat)).

Upgrady nejsou nutně nutné, také můžeš dodnes běžet na Win 3.1. Obvykle lidi upgradují ob jednu verzi, protože pak už nejsou udržovány aktualizace. Existuje nástroj na automatický upgrade. Já tedy nechám přeformátovat disk (mimo home, kde mám data) a instaluji znova, on se pročistí vzduch a odstraní různé pokusné instalace. Novou instalaci mám za hodinku či dvě hotovou - záleží na dalších aplikacích, co ještě jsou potřeba doinstalovat. Vřele ti doporučuji vyzkoušet Fedoru + Plasma (při spuštění zvolíš jestli na xorg nebo waylandu. Na slabším stroji místo plasmy použít MATE. Nebo zkus Gnome ale to mi nepřirostlo k srdci - je to otázka osobního vkusu. Mám nainstalované všechny tři GUI (Plasma, Mate, Gnome) a můžu si vybrat, většinou ale jsem na Plasma. Ostatní mám hlavně pro zkoušení mých programů, jestli se správně zobrazují (v QT nebo GTK).