Napětí a proud

Tohle ti fakt opisovat nebudu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%A9_nap%C 4%9Bt%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_proud
Proud zabíjí protože teče a při protékání srdcem ho zastaví. Nebo tě spálí na uhel.

IMHO by jsem rekl, ze to srdce nezastavi.. ale spise ho rozjede v rytmu 50 Hz, coz znamena, ze srdce prestane plnit svoji funkci..

ale spise ho rozjede v rytmu 50 Hz

Takhle přesně to IMHO není, po zásahu elektrickým proudem se srdce "rozladí" - máme v něm i malou elektrárnu, co vysílá impulzy do svalových buněk. Po tom rozladění si zjednodušeně každá buňka dělá co chce, nestáhnou se všechny najednou a tím pádem nemůže plnit svou funkci.

Cívka je jak dívka. Nejdřív napětí a pak proud.

Napětí si můžeme představit jako vodní hladinu na přehradě. Pokud neteče ven, nic se neděje. Jestli dole pustíme výtok vody, přestavuje elektrický proud. Čím je výtok větší, tím větší škody v podzámčí přehrady.

A to je právě ta kravina, kterou většina lidí z vašeho textu pochopí, "napětí teče...", napětí nikdy neteče! Napětí je jen rozdíl dvou potenciálů! Jediné co teče je proud, nikdy to nebylo jinak a nikdy to ani jinak nebude!

A napísal niečo iné? Ja by som to trocha vylepšil, napätie je výška hladiny v priehrade, a prúd sila vypúšťanej vody zospodu priehrady.
A potom platí: čím vyššie napätie, tým vyšší prúd. Čím vyššia hladina, tým silnejšie a viac voda tečie.

Už je to pěkných pár let co ten dotaz tazatel položil, tak se to snad už doučil.
Ale vzpomněl jsem si na obrázek co to dobře vysvětluje, tak jsem ho vyhledal a dávám sem. Třeba pomůže někomu jinému:

může být zdroj vysokého napětí, ale protože je měkký (má vysoký vnitřní odpror, nebo malý náboj), tak kromě leknutí neublíží.

autobaterie je schopna dodat extrémně velký proud - ale její napětí nestačí na to, aby mohlo skrz člověka dodat škodlivý proud - proto zdroje malého napětí "nekopou".

účinné důsledky jsou podle procházejícího proudu. aby ho něco protlačilo skrz zátěž (nebo pokusné morče), potřebuješ buď dostatečně velké napětí, nebo dost malý odpor morčete.
někomu by to skoro připomínalo ohmův zákon.

to je třeba princip fázovky - přes ni saháš do zásuvky na ~230V. ale ta zkoušečka má uvnitř velmi vysoký odpor (až 1Mohm), který dovolí rozsvítit doutnavku, ale nepustí vyšší škodlivý proud.

napeti bez proudu muze byt.. napeti je kolem nas (zastrcky, el vedeni,..). a samo napeti je "neskodlive". viz ptaci co sedi na dratech pokud budes dokonale izolovany muzes mit na sobe v klidu napeti 1000V a nic se dit nebude. Horsi je pokud se uzmenis - tj. uzavres elektricky obvod. pak zacne protekat proud a to uz je pro cloveka nebezpecne (dle velikosti proudu).

Ono napětí je relativní - záleží na tom, vůči jakému bodu je měřeno a musí být uzavřen obvod. Ptáci na drátech totiž žádný obvod neuzavírají, protože to napětí je vůči zemi, nebo mezi dráty navzájem. Ten obvod, kterej ptáci vytvoří mezi svýma nohama nepočítám, páč úbytek napětí na těch pár centimetrech drátu je zanedbatelný.

vsak neco podobneho jsem psal

Však já neodporuju, jen doplňuju

ale nevím jestli původní dotazovatel bude z tech vykladu tady moudry

Nebude. Ono to není zas tak jednoduchý. Ale třeba přelouská tu Wikipedii a pak možná bude něco tušit.

tak z wikipedie by jsem moudry teda nebyl ani nahodou

prud a napatie nemaju ziadnu "funkci", prud a napatie su veliciny ktorymi sa popisuje nejaky momentalny "stav" obvodu, resp. mnozstvo a rychlost momentalne volnych elektronov v nejakom materiali. Napatie je podobna velicina ako tlak (napr. ako tlak vody), a prud je podobna velicina ako rychlost (napr. rychlost toku vody).
Jedno od druheho zavisi, a logicky zabit ta ta voda moze len vtedy ked cez teba prejde (t.j. len ak tam bude nejaky prud, samotne vedro vody polozene na hlave (napatie) ta nezabije, ak je to napatie male na to aby vyvolalo nejaky vyznamny prud - kvapkanie vody po cele (maly prud) ta nezabije)

Nejjednoduší je to s pomocí vody, jak psal RCE

Napětí si představ jako tlak vody. Čím vyšší vodní sloupec, tím větší napětí.
Velikost proudu je zase dána odporem - průměrem hadice ve spojení s tlakem.
Když připojíš hadici s průměrem 1cm k vodovodnímu kohoutku a někoho tím postříkáš, nic se nestane. Ale zkus udělat 1cm díru do pláště ponorky, která je několik set metrů hluboko.

Pokud voda (proud) neteče, nic se neděje, bez ohledu na to jak velký tlak vody (napětí) je.
Čím větší proud bude (čím menší odpor), tím víc škody nadělá.

k posledni otazce (zdroj - zkutecne doporucuji procist teoreticky uvod):

Střídavý proud je pro organismus nebezpečnější než stejnosměrný, protože snáze vyvolá podráždění svalové a nervové tkáně. Střídavý proud též snáze prochází lidským tělem. Tkáně organismu představují totiž pro elektrický obvod, který je přes ně uzavřen, smíšenou odporovou a kapacitní zátěž. Při dotyku „živého“ vodiče střídavého elektrického rozvodu 230V s lidským tělem je do série s touto zátěží zapojeno i okolí a napětí působící na organismusse rozdělí v poměru vnitřního a zevního odporu. Současný dotyk s uzemněním může skončit fatálně. Dále závisí nebezpečnost střídavého proudu také na tom, jak velký elektrický výkon může organismus zasáhnout. Pokud má elektrický zdroj dostatečný výkon, tedy stálé napětí při rostoucí zátěži, můžeme velikost proudu spočítat podle Ohmova zákona.

Zopakujme, že velikost protékajícího proudu je podle Ohmova zákona: I = U/R, kde I je proud (v ampérech, A), U je napětí (ve voltech, V) a R je odpor, neboli odporová zátěž, (v ohmech, Ω). Výkon P (ve wattech, W), se spočte jako P = UI, ve výše uvedených jednotkách. Velikost protékajícího proudu je tedy nepřímo úměrná odporu těla. Podstatnou složkou odporu těla je kožní odpor, protože vnitřní tkáně fungují jako elektrolyt s nízkým odporem. K celkovému odporu a kapacitní složce též přispívá oděv (rukavice a podrážky působí jako dielektrikum a snižují nebezpečí úrazu). Kožní odpor se pohybuje v závislosti na vlhkosti, prokrvení a síle kůže v rozmezí od několika set ohmů až k několika megaohmům. Průměrná hodnota je 1-5 kΩ.

...

Hodnota frekvence střídavého proudu v rozvodné síti (50 nebo 60 Hz) je právě v rozmezí nebezpečných frekvencí (to jsou 30–150 Hz). Jejich nebezpečnost je dána tím, že vlny takové frekvence mohou rezonancí vyvolat akční potenciály a arytmie v myokardu i podráždění v centrálním nervovém systému a ve svalech.

U vysokofrekvenčního střídavého proudu jeho nebezpečnost klesá, organismus snese
i 0,3 A. Více než vlastní vysokofrekvenční proud je škodlivé tepelné poškození, a to hlavně na kůži v místech vstupu a výstupu proudu z těla.

Úrazy při pracích u vysokonapěťových rozvodů mohou být způsobeny přeskočením (výbojem) elektrického proudu na poměrně velkou vzdálenost.

Hodnoty jednotlivych proudu jsou tam take.

Střídavý proud je pro organismus nebezpečnější než stejnosměrný

Souhlasím, ale ono když si někdo šáhne třeba na trakční (3KV) síť a náhodou by to přežil ("jenom třeba přijde o ruku" ), tak může stejně do několika let zemřít.A to právě účinkům stejnosměrného proudu...Stejnosměrný proud má tu blbou vlastnost, že rozkládá krevní barvivo. Ale u každého se to projevuje jinak.

U střídavého napětí je nejhorší 10,12 a 22KV.Tam když se chytíte, tak Vás to nepustí. Při 110 KV a 400KV ačkoliv se to nezdá, je "jistá" šance na přežití(samozřejmě že s následky). Tam Vás to odkopne ale nepřitáhne.

toť praxe v oboru...

tak může stejně do několika let zemřít... Stejnosměrný proud má tu blbou vlastnost, že rozkládá krevní barvivo.

To bych vzajemne nespojoval. Krevni barvivo s erytrocytem ma samo o sobe zivotnost max. 120 dnu (u spatne znicitelneho glykovaneho hemoglobinu) a rozkladem vznika finalni bilirubin, oxid uhelnaty a zelezo. Hemohlobin je totiz bilkovina. Krvinky se samy o sobe jsou likvidovany fagocytozou bunkami retikuloendoteliarni soustavy... (slezina, jatra, kostni dren a lymfaticke uzliny). To same plati i o rozlozenych zbytcich, ktere jsou take zachyceny makrofagy, zpracovany a bilirubin a pomoci almuminu transportovany do jater, tam zpracovany, dostanou se do zlucniku a pak znama cesta do tenkeho streva... neco malo muze projit ledvinami.

Suma sumarum, zemrit sice po letech muze, ale neni to dano rozkladem krvinek. To by ho driv dostala elektroforeza (=deleni latek v el. poli). Pokud nema v haji jatra, pak by to poznal abnormalne zlutou stolici, protoze by jej strevni mikroflora nestihala metabolizovat na urobilinogen.

Spis bych to po tak dlouhe dobe u zdraveho cloveka videl na poskozeni myokardu, protoze pruchodem proudu na nem VZDY zustanou jizvy a poskozuji se bunky generujici el. potencialy pro myokard. Spolu se stresem, horsim prokrvenim atd. muze spis dojit k arytmiim, nejhure az ke zhrouceni obehove soustavy. To same se vsak muze stat i pri mnohem nizsim stridavem napeti...

Čím vyšší frekvence, tím víc se proud drží na povrchu. Takže pak si můžeš klidně hrát ve fyzikálním kabinetu s napětími řádu tisíců V

To máš ako so sexom: najprv je napätie a potom prúd.

My jsme se to učili takhle: Cívka jako dívka: napřed napětí, potom proud a odpor klade jenom zdánlivý....

Tu část o odporu jsem neznal!

Zatajili vám to nejdůležitější....