Británie začala cenzurovat internet

Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon
Čí ruce ho rozhoupaly
Francie sladká hrdý Albion
a my jsme je milovali

Bez komentáře. Není to poprvé.

Písal to insitný obdivovateľ Tatíčka Masaryka zrejme ....

Mal by tiež vedieť že " Česká Mafie " vraj využívala počas jednaní s mocnosťami, odposluchy telefonátov partnerov za jednacím stolom. Idealizmus o Masarykovi by ho prešiel ....

Mno, neznal jsem Halase osobně , nicméně jeho inklinace k demokracii čiší ze všech jeho veršů. To je špatně? IMHO dnes rotuje v hrobě jak gyroskop.

Označenie " demokracie " ako NAJ superlatív, NAJ spôsob riešenia problémov nemám rád.

Vzhladom na štruktúru inteligencie ľudskej spoločnosti, je veľký predpoklad že rozhodnutia väčšiny sú CHYBNÉ.
Sú chybné pre neschopnosť väčšiny chápať, pre schopnosť väčšiny nechať sa zmanipulovať na ľubovoľnu absurdnú ideu.

Historia je plná príkladov.

Demokracia je rozhodnutie väčšiny. Je to násilie väčšiny voči menšine. Veľmi často rozhodnutia hlúpej a nevzdelanej väčšiny proti užšej elite. To bol zrejme aj jeden z dôvodov vzniku elitárskych, uzavretých klubov, lóži slobodomurárov a podobných zoskupení. Časom nasledoval ich prechod do ilegality a dnes to tu vraj riadia ... teda aspoň západný svet.

James: "Sire, pojedete letos na dovolenou i s lady?"
Lord: "Ne ne, Jean, kdo by se v mém věku vláčel po horách s urnou?"

James: "V Americe zvolili prezidentem černocha."
Lord: "Áno ? Jeho pán bude mít velikou radost ...."

Chce to klid .....

Aristotelés o obci a vládě (politická filosofie)Aristotelés vychází z toho, že člověk je živočich, žijící v obci (zóon politikon), a nemůže tedy žít sám:

„Kdo však nemůže žít ve společenství nebo je ve své soběstačnosti nepotřebuje, není částí obce, ale buď divoké zvíře nebo bůh.“ (1253a)
Aristotelovo myšlení není evoluční ani historické, nýbrž systematické. Protože celek je podle něho (logicky) první, není obec sdružením lidí, nýbrž naopak člověk částí obce.
Lidé se spolčují na dvou úrovních:

rodina nebo lépe hospodářství (řecky: oikia) zajišťuje obživu a reprodukci;
obec nebo stát (řecky: polis) je soběstačný a je účelem a cílem lidského spolužití.
„Obec je soběstačné společenství rovných za účelem co nejlepšího života“ (1328a).
„Obec je společenství dobrého života v domech a rodinách, jehož účelem je dokonalý a soběstačný život.“ (1280b)
„Je druh vlády, kde se vládne nad sobě rovnými a svobodnými; nazýváme ji politickou. Nemůže dobře vládnout, kdo se nenaučil poslouchat.“ (1277b)
Základem života v míru je rozdělení majetku; Aristotelés odmítá Platónův názor, že by lidé měli mít všechno společné. Uznává, že „peníze mají, takříkajíc, všichni nějak rádi“ (1263b), varuje však před každou hamižností, která obec ničí.

“Výsady zámožných ničí ústavu víc než výsady lidu.“ (1297a)
Otroky pokládá Aristotelés za samozřejmou nutnost a součást každého hospodářství. Svobodný je ten, kdo dovede rozkazovat i poslouchat, kdežto otrok umí jen poslouchat. „Kdo dává bezpečnosti přednost před svobodou, je právem otrok.“ Nejlepší je, pokud se svobodní ve vedení střídají, takže jednou rozkazují a jindy poslouchají.
Podle toho, kdo vládne, rozlišuje Aristotelés tři právní formy obce (státu):

1.monarchii, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů,
2.aristokracii, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristoi)
3.politeu, kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané.
a tři pokleslé formy:

1.tyranii, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého,
2.oligarchii, vládu bohatých pro svůj vlastní prospěch,
3.demokracii, vládu davu.
"Demokracie je tam, kde vládne většina nemajetných a svobodných, oligarchie tam, kde vládne menšina bohatých“ (1290b)
Demokracie vznikla z domněnky, že lidé, kteří jsou si v něčem rovní (například svobodou), jsou si rovni ve všem, oligarchie naopak z předpokladu, že lidé v něčem nerovní (například v majetku), jsou nerovní vůbec. (1301a)
Za nejlepší právní formu státu považoval monarchii, tedy vládu spravedlivého panovníka. Za vhodnou dále považoval aristokracii (vládu „nejlepších“), a za méně vhodnou, ale stále přijatelnou považoval politeu, vládu mnoha.

Politeia může být spíš oligarchická, kde se nepřítomnost na zasedání trestá, anebo demokratická, kde se naopak chudým za účast zasedání platí. (1293b)
Nejdůležitější v každé ústavě je, aby zákony zaručily, že se nikdo z úřadu nemůže obohatit. (1308b)
Za naprosto nepřijatelnou formu vlády považoval tyranii, tedy vládu jedince, jemuž jde jen o vlastní prospěch, dále oligarchii (vládu bohatých), která je přeci jen o něco lepší než tyranie, a konečně demokracii, čili vládu lidu, což je nejmenší zlo z těchto tří.

Jako první odděloval politiku od etiky: zatímco v soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností, v politice rozhoduje spravedlnost čili „dobro těch druhých“. Politika se řídí určitými pravidly, která jsou spojena s formou vlády, a která je možno použít v každém politickém zřízení.

A ako vyberes "tych najlepsich" pre tu aristokraciu? Kto je ten najlepsi? Kto to posudi? Opytame sa farara ze nech pan na nebesiach urci kto je najlepsi? Pan ukaze na nejakeho cirkevnika a bude z toho stredovek a hon na carodejnice a pripadne rozkvet pedofilizmu :)
Mozes to brat tak ze vo volbach sa hlasovanim vyberaju "ti najlepsi", a oni potom vladnu, takze mas v sucasnosti vpodstate tu aristokraciu.
Teoria je odtrhnuta od reality, v teorii mozes uvazovat vseobecne o tom ze existuje "dobre" a "zle" ale v praxi neni nic ciernobiele. Co je dobre vladnutie, ze ludia mozu konzumovat vela? Ok. Super vlada. A o 100rokov zistis ze si tak znecistili zivotne prostredie chemickym a inym odpadom ze sa uplne otravili a to co sa povodne zdalo ako super vlada zahubi spolocnost. Apod. Nic neni ciernobiele, je nutne hladat nejaku rovnovahu. A ziaden clovek nebude nic robit pre dobro druheho, ak nema uspokojene vlastne potreby a sny. To tiez teoretici nechapu, vcetne tych hokus pokus teorii spred 100rokov ktore nam tu este strasia dodnes.