jaké napětí vychazí ze zesilovače k reproduktorum

no to záleží na tom jaký zesilovač máš na mysli. Elektronkové majívýstupní trafo, takže jen střída. Polovodičové mohou mít trafo, ale integrované zesíky ho nemají a mají kondík. viz MM jak íše..

Některá zapojení elektronkových nf výkonových zesilovačů nemají výstupní transformátor.

Kondík na výstupu mohou a nemusí mít i zesilovače z diskrétních součástek, záleží na napájení. Někdy mají DC servo, někdy ani to ne.

Hele, a nemá to být náhodou střídavý/stejnosměrný proud - a ne napětí?

Obé, drahý L-Core, obé. A protože současné zesilovače mají výstup s malou impedancí, výstupní napětí je úměrné vstupnímu napětí, kdežto proud je takový, jak to z napětí, v součinnosti s impedancí zátěže (tj. reproduktorů), vyjde, je vhodnější mluvit o napětí.

A jakto, že když do malých reproduktorů, které mám doma, připojím místo trafa 2 ploché baterky, tak to taky hraje?

Pleteš si napájení se vstupem signálu.

Takže i když do toho přivedu stejnosměrný, tak do repráků jde střídavý?

A do školy ještě chodíte, nebo, nedej Bože, jste už snad i vychodil?!
Výkonový nf zesilovač je pochopitelně napájen stejnosměrným napětím! Co je na jeho výstupu, tak to má záležet na vstupu zesilovače ==> pokud se na vstup nepřivede žádný signál, pak můžete sedmkrát hádat, co leze z výstupu.

pokud se na vstup nepřivede žádný signál, pak můžete sedmkrát hádat, co leze z výstupu

i když se na vstup nepřivede žádný signál, z výstupu vždycky leze střídavý signál (=šum).

To sice ano, ale to je to, co je nežádoucí. Ještě bych připomenul síťovou frekvenci, která může pronikat špatně vyfiltrovaným zdrojem napájení a blbě navrženým stíněním a rozložením součástek...

Nóóó, jen to komplikuj. Zapomínáš na kosmický šum a fluktuace elektronu. Také na kvantové jevy pozapomínáš.
Nezlob se, ale tvoje příspěvky jsou více než sporné a hlavně pro neznalé jsou nejspíš velice přínosné. Podle tebe se má při učení začínat od nejsložitějšího. Nejlépe v první třídě začínat diferenciálním počtem...

Tohle nemá být provokace. Mám malé repráčky k pc. Je tam trafo, ktere 230V meni na 9V. Když misto toho trafa připojim 2 ploche baterky, tak to funguje. Ale jak to teda funguje? Vždyť z trafa jde střídavý a z baterek stejnosměrný.

Je tam trafo, ktere 230V meni na 9V.

A za ním je usměrňovač, dokonce z vilnosti odhaduji Graetzův můstek a pak bude následovat co? Nejspíše nějaký elektrolytický kondenzátor.
Už jste vychodil základku, nebo ji ještě navštěvujete?

Ono mi to jako provokace také připomíná, nebo jste snad ve škole spal.

Omlovám se jestli to někomu připadá jako provokace. Chtěl jsem jen vědět jestli z toho leze střídavé nebo stejnosměrné napětí. Zesilovačům zatím moc nerozumím. Chci to změřit volmetrem a potřeboval jsem to vědět, abych ho neodpálil. Takže všem moc děkuju a přísaham, že todle opravdu neměla být žádná provokace.

S takovou neznalostí u člověka schopného měřit voltmetrem jsem se ještě za svůj dlouhý život nesetkal. Jak jsem už psal: Buď dotyčný neměl o těchto věcech ani ponětí, nebo věděl, že elektronické zařízení (tedy i zesilovač) se napájí ze stejnosměrného zdroje, ať už jsou to baterie, nebo síťový zdroj (např. s usměrňovačem a filtrací).
A pokud se jedná o ten nf. zesilovač (napájený stejnosměrným napětím), tak ten má nějaký vstup, do kterého se pouští střídavé napětí o zvukových frekvencích (zhruba 16Hz - 16kHz) a toto napětí se zesiluje a různě upravuje. Zesilovač tedy zesiluje střídavé napětí. Může, teoreticky, zesilovat i stejnosměrné napětí, to ale nemá z hlediska zvuku význam a navíc může přetížit reproduktory, takže je snaha je potlačit.

Díky, už to chápu.

Jen doplním: přes usměrňovač (konkrétně gretz) proleze jak střídavé, tak i stejnosměrné napětí a na jeho výstupu je vždy stejnosměrné se správnou polaritou. Takže není divu, že bedýnky fungují i na baterky.

No tohle jsem potřeboval vědět Díky moc.