BF: Všechno šlape až do dne, kdy máš víc USB zařízení než je zdraví rozumné. Klávesnice, myš, mikrofon, RGB lampa č. 1, RGB lampa č. 2, jedna webkamera, druhá webkamera (protože jiný úhel, že ..), Backlight LED RGB pásky na monitor, větrák, podsvícená podložka pod myš, tři externí HDD, víceportový adaptér do kterého je zapojený HUB PORT 2 a ten krmí HUB PORT 3, USB repráčky.
A pak to přijde: "Nemám žádný volný port USB!"
PCIE slot kam bych mohl zapojit dejme tomu "4x3.1 USB" ? Zabrala ho velikost kolosalního GPU, který žere víc wattů jak dětský tábor.
Tak co teď? Jasně, je tu HUB, ale jaký? Ty levné jsou spíš loterie. Maximálně jedno slušný Ačko, těch je ale hodně ruzných typů kvality a jsou často omezené na [USB-A USB 2.0] kvality odpovidající plastikové hračce z Kinder vajíčka. Co tedy dělat. Odpověd je jednoduchá, použijte USB Type-E.
Přejít na článek
Nepracovat ve vlnenem svetru.
Statická elektřina se pro práci s pc díly strašně přeceňuje a dělá se z toho strašák. Když jsem zkoušel díly odprásknout elektrickým piezo zapalovačem s drátky přímo na součástky nešlo to. Všechno má ochranu a jak je to zapájené musel bys to zkusit odpálit schválně v nějakém hodně krutém oblečení. Aspoň podle mě...
Raději bych se dotkl kovové části vodovodu (nebo tekoucí vody) nebo radiátoru připadá mi to profesionálnější než strkat prsty na zemnící kolík v zásuvce (kdoví jestli je zapojený) u vody a radiátoru máš jistotu pokud jsou trubky kovové. O tom ,že by se měl zbavovat statické elektřiny i šrubovák jsem v životě neslyšel (otázka jaký tak může mít náboj proti zemi)ale klidně se s ním napřed dotkni něčeho vhodného.
Kdysi, v dobách, kdy Pentia nebyla ani MMX a 90 MHz bylo na procesor docela dost, jsem používal počítač rozložený na stole. Jednoho krásného dne (ano, vzpomínám si dobře, ten den nádherně svítilo slunce) jsem se přiblížil k základní desce a z mé ruky vyšlehl výboj v délce cca 5 cm, který i v tom slunci byl vidět - a bylo po procesoru.
Není tedy dobré statickou elektřinu podceňovat (ale ani přeceňovat a chodit v kovovém brnění).
A k těm doporučením: Není podstatné se dotknout ochranného vodiče/ústředního topení/vodovodu a podobně. Důležité je, aby tělo pracovníka bylo na stejném potenciálu, jako ohrožený předmět a naprosto to nemusí být zemní potenciál. Paradoxně se totiž může stát, že právě "vybitím" na potenciál naší kulaté matičky Země získáme vůči onomu předmětu (který nebývá uzemněn) nebezpečný potenciál, který jej následně zničí.
Je třeba dostat naše tělo a elektroniku (mluvíme o elektronice PC) bezpečně na stejný potenciál. V praxi povětšinou stačí, když se před montáží dotkneme elektroniky někde, kde se může případný náboj neškodně vybít (např. plechového krytu). Pokud použijeme nějaký "uzemňovací" náramek, tak, spíš než se zemí musí být spojen s chráněným předmětem a (což je důležité) přes poměrně velký odpor, který elektrostatický náboj bezpečně svede, ale neučiní z náramku amatérskou verzi elektrického křesla.
Uuuf!
antistatika
Já se "vybíjím" sáhnutím na topení (radiátor).
Ze sa vybijas ty je uplne naprd ked moze byt nabita ta eletronicka vec. Princip ochrany je ten ze sa specialnou (velmi malo vodivou ale nie uplne nevodivou) a uzemnenou podlozkou na stole veci udrzuju na stejnom potenciale jak clovek, ktory je napr. tiez podobnym sposobom na stejnom potenciale udrzovany esd stolickou/topankami a esd podlahou. Neni to vyslovene vodive, ale ani uplne nevodive.
Ja osobne sa najprv dotknem zeme dosky (obal LAN konektora alebo zaslepka PCI karty apod) pred pracou s doskou, tym sa vyrovnaju potencialy, a nesaham na elektroniku ale len na rohy/strany apod.