BF: Všechno šlape až do dne, kdy máš víc USB zařízení než je zdraví rozumné. Klávesnice, myš, mikrofon, RGB lampa č. 1, RGB lampa č. 2, jedna webkamera, druhá webkamera (protože jiný úhel, že ..), Backlight LED RGB pásky na monitor, větrák, podsvícená podložka pod myš, tři externí HDD, víceportový adaptér do kterého je zapojený HUB PORT 2 a ten krmí HUB PORT 3, USB repráčky.
A pak to přijde: "Nemám žádný volný port USB!"
PCIE slot kam bych mohl zapojit dejme tomu "4x3.1 USB" ? Zabrala ho velikost kolosalního GPU, který žere víc wattů jak dětský tábor.
Tak co teď? Jasně, je tu HUB, ale jaký? Ty levné jsou spíš loterie. Maximálně jedno slušný Ačko, těch je ale hodně ruzných typů kvality a jsou často omezené na [USB-A USB 2.0] kvality odpovidající plastikové hračce z Kinder vajíčka. Co tedy dělat. Odpověd je jednoduchá, použijte USB Type-E.
Přejít na článek
Přehlížíš. Windows také neumí dělat image z běžícího OS, pokud není splněno několik podmínek (buď použití vestavěného obrazáře, nebo instalace SW třetí strany, který si do OS přidá vlastní wedge na FS).
V Linuxu je těch možností také přehršel, vše záleží jen na tom, jak spolehlivý obraz chceš vytvořit. Můžeš totiž disk zálohovat nadivoko,můžeš jej remountnout jako read-only (což nemusí být možné), můžeš použít nástroje jako je FSarchiver. Nebo taky můžeš mít pokročilý filesystem typu LVM, který umí udělat snapshot, který si následně mountneš a odzálohuješ (čímkoli - např. dd, tar, FSarchiver, apod.)
Je třeba si prostě uvědomit, že Linux není omezený na jedno řešení jako Windows, je to OS nekonečných možností, ale je třeba mít znalosti o principech jeho fungování.