

V čem je hlavní rozdíl koncepce Harvardské a von Neumannovi?
Mohl by mi prosím vás někdo napsat v čem je hlavní rozdíl koncepce Harvardské a von Neumannovi? Jaký mají výhody a nevýhody? Děkuji
Píše se Neumannovy. Je toho plný net, nějaký domácí úkol?
https://www.root.cz/clanky/jak-pracuje-pocitac/
Pardon, Karle :) Ano, otázky na informatiku
Takže vám dávají otázky na témata, o kterých jste se neučili?
Nebo má být cílem naučit vás používat Google?
Co je google ? :) Cílem této poradny je poradit nebo rovnou nastavit automatickou odpověd s odkazáním na google ? :)
Domácí úkoly za tebe nikdo dělat nebude. Když na školu nestačíš, dělej něco jiného.
Poradene si dostal, hned v prvej odpovedi.
Jsi na střední škole, studuješ počítačové systémy a neumíš použít google. Smutné.
Ty nehledáš radu, ty hledáš řešení. Pro radu si chodí schopní, pro řešení lenoši.
To neni nic proti tomu, když to v jednom televizním dokumentu dabér četl jako ňůmenova, respektive fon ňůmenova, už to fon ho (podle mě) mělo upozornit že to neni angličtina a že neumann neni anglický ňůmen (jako třeba ten herec) ale německý nojman. V dokumentu o počítačích jsem to považoval za dost podstatnou vadu, to neni jako kdyby se takové slovo mihlo někde ve zprávách nebo v něčem podobně nesouvisejícím.
Jinak to že to jsou dva "gangy" (dvě vysoké školy, které stejný problém řešily různě) tu už někdo níže napsal. Nevim jestli se mám rozepisovat o tom, že von neumannova architektura používá jeden paměťový prostor společný pro instrukce a data zatímco harwardská používá dva oddělené paměťové prostory, to už si asi tazatel našel. Že to v praxi neni tak jednoduché s tím se časem taky seznámí.
Hlavní rozdíl je, že z paměti dat u hardwardské architektury se nedá spustit program, zatímco u von neumannovy můžete program klidně poslat mezi data, protože co jsou data a co příkazy si určuje každý program a procesoru je to jedno (program se potom snadno mění a ladí), u hardwardské pokud v té oblasti nemáte ramku, tak je to složitější. Naopak data klidně mohou být i v paměti programu, což se běžně používá pro konstanty (třeba tabulka sinu je takový školní případ, který ho určitě nemine, přitom zrovna toto má slušné využití v praxi, kde to ale už obvykle je hotové, protože už to udělal někdo předtím a jako na potvoru s nějakou chybou, třeba že sinus -90° je 0 (a ne -1) ... to mi tehdy dalo zabrat, chybu v knihovnách očekávám až jako poslední). Ale to všechno je už podle letmého pohledu v tom odkazu lépe, než by to tu kdokoliv vysypal jen tak z oleje, bylo by to nošením dříví do lesa a ještě špatně.
S tou výslovností je to všelijaké, viz třeba router nebo Euler. V TV ani dabovaných filmech se nedívím ničemu, třeba ve Skále mluví u generálu Attorneyovi.
asi jiný gang (stojí za poslechnutí tato řečnice)
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/219411030520029 (seek 55:00)
Smutný, ale pravdivý. Děcka v IT často vědí více, než učitel a šolíchat tabulku v Excelu celej rok podle postupu pana učitele je fakt k ničemu. Učí postupy, ne principy. Jo a že ti, co to opravdu umí, tak dělají pro korporáty za trojnásobný prachy? Se nedivím, taky bych učit nešel.
Bohuzial je to tak, IT by sa na skolach uci nemala, min nie s tym, co je tam teraz (myslim ucitelov).
Je to tak. Když jsem dělal dálkově ekonomiku, už jsem víc jak 15 let pracoval ve výpočetní technice. A co se přednášelo, to byla vyloženě hrůza, vykládaly se věci dvacet let staré a ještě blbě. Mne vždy posílali při IT na pivo, páč jsem jim zesměšňoval výklad a co jsem věděl já, tomu zbla nerozuměli.
. Je to sice už drahně let také, ale nevěřím, že to nyní je lepší.
Ano uznavam, ze kedysi to bolo vyrazne horsie. V Pionierskom dome sme mali programatorsky kruzok, ucil ho stary pan, co nevedel o tom ani trt. Takze sme v podstate ucili my jeho. Na strednej to bolo obdobne.
Povedal by som, ze dnesne deti su na tom vedomostne horsie ako my v ich veku a ucitelia kusok lepsie ako nasi ucitelia.
Já jsem byl po letech se podívat na den otevřených dveří na střední školu, kam jsem kdysi chodil. Učí tam, krom klasické elektroniky, také automatizaci. Mají tam i robotickou ruku ABB, ale to jen na demonstraci, prakticky s tím studenti nedělají. Učitel, kterýho studenti považovali za "nabušenýho", každýmu PLC od Siemensu říkal Logo (nejnižší řada PLC od Siemensu). Byl mírně překvapen, když jsem mu oznámil, že to není Logo!, ale S7. Ten učitel umí možná nahrát do toho zařízení program a spustit, ale tam to IMHO končí, protože kdyby to uměl programovat, nebude dělat učitele za pár tisíc, ale ve fabrice by mu přímo podstrojovali.
V bývalé práci jsem měl mladého kolegu, přišel krátce po škole, kde taky studoval automatizaci. PLC na vlastní oči možná viděl, ale nikdy se k tomu přes PC nepřipojili a nezkoušeli obsluhovat. Všechno jen v simulátoru. Sakra, co oni ve škole tlačili do hlavy 4 roky, já jsem musel pobrat v té fabrice za pár týdnů.
Moj nazor je, ze IT sa moc ucit na skole ani neda, tie skusenosti ziskas len praxou a skutocnym treningom.
Mozem ta ucit spravu server aj rok, ale pokial skutocne nebudes ziaden spravovat ziaden spravca z teba nebude.
A k tym platom...je to predsa logicke, kto je dobry robi v sukromnej sfere, kto nie mozno uci.
Další Greta? To bylo první, co mě napadlo po několika vteřinách.
A to, že ji Jílková nechala mluvit bez přerušování a keců několik minut, to zavání nějakou levotou.
Jinak to, o čem ta holka žvanila je staré téma, minimálně několik let a všichni o tom vědí.
A tohle je pro Jílkovou najednou "téma"?
Nebolo to nahodou vtedy, ked ucitelia hrozili novemu ministrovi strajkom hned?
@ring: jenom debil by dokázal poslouchat jílkovou - libovolně od které minuty.