Stabilizovaný zdroj napětí 1 - 2 V

Klidně tam dej LM317T a do série s ním nějakou diodu, na té je úbytek 0,7V, což ti ve výsledku dá na výstupu napětí od půl voltu nahoru.

taky me to napadlo, ale proudovy odber bude dost kolisat a ten ubytek na diode asi bude hodne litat

Úbytek na diodě nebude lítat. Je furt 0.7V - teda dokud proudový odběr diodu nezapálí.

ubytok diody je zavisly na pretekajucom prude, je to pekna krivka (byva v datasheete kazdej diody). Ubytok beznej diody je pri malom prude niekde okolo 0.5-0.6V a pri max. prude az 0.9V
P.S. teraz tu mam poruke napr. datasheet 1N4148, forward current vs. forward voltage pri 25stupnoch vyzera asi tak, ze pri malom prude (jednoty mA) je 0.7-0.8V, a pri zvysujucom sa prude to ide az do 1.2V pri 400mA (ta dioda ma max. trvaly prud 200mA, pri nom je na nej okolo 1V).

Jsem holt ze školy už dlouho . Zítra si zopakuju místo večeře polovodiče .

Tieto debilne vlastnosti diod a (bipolarnych) tranzistorov ma uz velakrat nasrali tak si ich dobre pamatam Ich vlastnosti zavisia uplne od vsetkeho, niekedy mam pocit ze zavisia aj od toho ci sa na to zariadenie pouzivatel blbo pozrel

Bohužel, včera jsem si to ověřil přímo v praxi měřením. Zkoušel jsem různé zátěže a měřil jsem dvěma multimetrama před a za diodou. V závislosti na zátěži se úbytek mění od nějakých 0,5V až do 1V. Takže pro tento účel je dioda víceméně nepoužitelná.

Daj tam namiesto diody tranzistor ako emitorovy sledovac (zapojit ako som pisal nizsie, baza = vstup (stabilizovane napatie), emitor = vystup, colector = napajacie napatie), potom by to malo kolisat o dost menej (tipujem ze cim vykonovejsi tranzistor tym menej ale zavisi od konkretneho typu), tipujem kolisanie tak 0.1V, ubytok okolo 0.6V

Já používam tyto zapojení: 317zdroj.htm...

jj klasika, jenze prave LM317 v takovem zapojeni se pod volt nedostane

Tak se mrkni, tady: http://schemata.janu.biz/modules.php?name=News&file =article&sid=78 ale je to už docela složité zapojení...

to jo, to vim, jak udelat regulovany zdroj od nuly, kdyz mne by stacilo prave od toho 1V, tak tise predpokladam, ze existuje nejake elegantnejsi - a hlavne jednodussi zapojeni, nez s "umelou" zemi...

No ono taky záleží jak přesně to má být stabilizované a jestli se to napětí může trošku hýbat /třeba o desetinku/. Není problém to udělat s dvěma tranzistory zapojenými se společným kolektorem a do báze přivádět napětí stabilizované zenerkou /plus asi dělič -odpory nebo potenciometr/. Ten výkonový by byl lepší darlington. Napětí se bude bez zpětné vazby trochu hýbat ale myslím že při proudech 0-300ma to udělá tak tu desetinu voltu.

asi bude nejlepší prásknout, k čemu to chci.
Chci si udělat vybíječku/nabíječku na jeden NiMH článek AAA nebo AA nebo C. Dobré zkušenosti mám s obvodem MC33340, chtěl bych použít ten (delta V detekce). V původním zapojení pro víc článků byl použit LM317 jako zdroj no a já teď koumám, čím to nahradit, abych mohl nabíjet jednočlánek. 1,25V u LM317 by teoreticky mělo být OK, ale připadá mi to na hraně, obzvlášť pokud budu chtít nabíjet hluboce vybitý článek (0,9V) nějakým velmi nízkým proudem.

Pro úplnost schema, které mi slouží jako základ: http://www.qsl.net/ok2xdx/Nabijec/rychlonabijecka.h tml

No podle mě je ten LM 317 zapojený jako zdroj proudu a ten MC33340 ho jenom zapíná a vypíná.Takže jediný co bys měl hlídat je zatížení toho LM 317 teplem a aby vstupní napětí bylo dostatečně větší než napětí nabájených aku /cca o 4v/.

Velikost proudu je podle textu: Nabíjecí proud v rychlém režimu závisí na typu akumulátoru a dá se vypoèítat jako If=1.25/R6. Když to připojíš na 12voltů je jedno jestli je tam jeden článek nebo třeba 4. Akorát to chce nastavit tu děličku na sprácvný počet článků MC33340 aby to vypla.

Ruku do ohně bych za to nedal, už se tomu chvíli nevěnuju

jj par nabijecek s timhle obvodem uz jsem delal, stanovit spravne odpory pro nabijeci proud a ochranny vstup neni problem. Asi si to zkusim zbastlit na nepajivem poli a uvidim, co z toho vypadne.
Dik.

Ta 723 je stará jak metuzalém Ale je možný že to něškdo má v šuplíku, pamatuji si ještě tu hnusnou v kobvovém provedení co se blbě pájela...

Asi bych si to vzal hotové jako stavebnici
http://www.flajzar.cz/detail.php?zbozi=335&cat=524& open=2&z=galerie

Tady je zdroj od nuly s L200
http://www.hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ART1815- Napajeci-stabilizovany-regulovatelny-zdroj-s-obvode m-L200.html

U toho zdroja s L200 je v scheme nazorny priklad ako si urobit zaporne napatie z rovnakeho vinutia (kondenzatorom C3 a diodou D5, plus D6 a C4 na vyhladenie) ;) Ale nie je stabilizovane takze sa neda pouzit pre riadenie LM317...

Daj za to jeden vykonovy NPN tranzistor v zapojeni "emitorovy sledovac", t.j. vystup LM317 -> baza tranzistora, napajacie napatie -> kolektor tranzistora, a emitor tranzistora = vystup. Na tom tranzistore bude vykonova strata (napajacie napatie - vystupne napatie)* odoberany prud, takze v zavislosti od toho volit velkost/chladenie tranzistora (chladit budes ten tranzistor a nie LM317 - ten tranzistor na seba prebere straty ktore doteraz boli na LM317).
Tranzistor zrazi vyst. napatie asi o 0.6V v zavislosti od tranzistora, napatie bude kolisat minimalne ak tam bude len 0-300mA. (dal by som na vystup nejaky 1kohm odpor ako zataz ak bude zdroj naprazdno).

Treba si ale uvedomit ze takyto zdroj nechrani proti prepatiu na zatazi (t.j. nevie "odoberat prud zo zataze", len dodavat prud.

P.S. a sorry kukam si krivky Ube, tak kolisat to bude s tranzistorom tak o 0.2V v zavislosti od prudu, to je pre teba uz asi dost. To tam rovno mozes drbnut diodu.
Ale teraz ma napadlo: drbnut tu diodu hned na vystup LM317 a spatnovazebne odpory pripojit az za tu diodu, to by snad mohlo eliminovat kolisanie napatia za diodou... edit: a houby, to nejde (kolisalo by to tiez).

dik za postrehy, ty zpetnovazebni odpory az za diodu jsem taky zvazoval, ale tak hluboko jsem nad tim neuvazoval, takze bych to zbytecne zkousel...

Ok tak este raz som sa zamyslel nad tou diodou este pred odporom R1:

LM317 funguje tak, ze medzi vystupom LM317 a riadiacim vstupom LM317 sa snazi udrzovat presne 1.25V, potom cez R1 prechadza vzdy rovnaky prud I[R1]=1.25/R1, ktory (ak zanedbam prud riadiaceho pinu) musi ist cez odpor R2 na zem, tym sa vytvori presne napatie na vystupe oproti zemi: Uvyst = I[R1]*(R1+R2) = 1.25/R1 * (R1+R2) = 1.25*((R1+R2)/R1) = 1.25*(1+R2/R1)

vezmem priklad napr. nech R2/R1 = 1 (vystup bez diody by bol 2.5V) predpokladam odpor R1 az za diodou, a nech ubytok diody kolise od 0.6V az 0.8V
a) ubytok na diode 0.6V, takze I[R1] = (1.25V - 0.6V)/R1
napatie na vystupe (za diodou) = I[R1]*(R1+R2) = (1.25V - 0.6V)*(R1+R2)/R1 = 0.65*(1+R2/R1) = 1.3V
b) ubytok na diode 0.8V, takze I[R1] = (1.25V - 0.8V)/R1
napatie na vystupe (za diodou) = I[R1]*(R1+R2) = (1.25V - 0.8V)*(R1+R2)/R1 = 0.45*(1+R2/R1) = 0.9V

takze by to bolo este horsie (kolisanie o 0.4V, na diode samotnej je kolisanie len polovicne)
Takze radsej dat odpor R1 vzdy priamo na LM317, nie za diodu.
Este sa zamyslim ak ma nieco napadne napisem, ale vpodstate jednoduche riesenie (dioda apod) bude asi vzdy trochu kolisat, ak to az tak vadi, tak to bude treba urobit poriadne, = zlozitejsie...

Diky... jak psal nahore MM Tank, tak ta LM317 je zde zapojena jako zdroj proudu a tudiz by pro me uz nemuselo byt relevantni se snazit dostat vystupni napeti z LM317 pod katalogovy udaj. Ubastlim, vyzkousim, uvidim...

Ubastleno, vyzkouseno, uvideno. Sice je zapojena jako zdroj proudu, ale kdyz neumi jit s napetim pod 1.25V, tak holt neumi. Jinymi slovy kdyz z ni nabijim jeden clanek NiMH, tak nabijeci proud 100mA je v pohode, ovsem trickle 5mA neni mozne nastavit, at laboruju s odporama jak chci, tak je trickle vzdycky min. 45mA (a to je na tom stabilizatoru prave 1.25V).

uplne nejjednodussi co me napada mi kdysi kreslil ucitel na elektroniku. Ten byl bedna, na kazdy problem mel alespon dve reseni . Ten potenciometr musi byt s malym odporem. Je fakt ze to ma prachmizernou ucinnost, ale reguluje to od nuly naproste perfektne. Ten tranzistor musi byt velmi dobre chlazeny , a nebo dostatecne dimenzovany, jinak se dost hreje.

pict.png
zmenil som to na link, ta domena ma neplatny security certifikat, neposobi dobre ak pri prezerani poradne vyskakuje pouzivatelom v prehliadaci varovanie o neplatnom certifikate ;) (MM..)

to na tom obrazku ale nie je stabilizator, len delic napatia (to je rozdiel). Bude tiez kolisat (vid diskusiu vyssie), emitorovy sledovac som mu uz pisal, ten potenciometer mu ani netreba, tranzistor samotny zrazi napatie o ca 0.6V to mu staci

A ta zenerka je tam pro srandu králíkům? Ta přece působí jako stabilizační prvek, ne?

Ked to pripojis tak ako to tam je na zdroj napatia, tak nebude posobit ako stabilizacny prvok, ale ako dymiaci prvok (chyba tam seriovy odpor). Takze to je bud delic napatia alebo dymic
P.S. Nevidim dovod pouzivat zenerku a odporovy delic, ak ma uz stabilizator, staci mu za stabilizator drbnut tranzistor, a bude mu to kolisat omnoho menej ako s odporovym delicom.

Moc jsem nepročítal předchozí diskuzi, ale mně se jako nejsnažží jeví použítí např. zmiňovaného stabilizátoru LM317, jehož výstupní napětí se zníží tak, že se jeho řídící elektroda posadí ne na nulu (či nějaké kladné napětí), ale na malé záporné napětí, které se snadno vytvoří a ustabilizuje, např. pomocí TL431.

Asi to tak bude, kde ale ma clovek vzit zaporne napeti, kdyz nema pristup k vinuti transformatoru, jak je to znazorneno na http://img.hw.cz/n/Napajeci-stabilizovany-regulovat elny-zdroj-s-obvodem-L200/schema-zdroj-L200.png ?
Nevim jestli v tomto pripade pomuze nejake zapojeni, ktere z kladneho napajeciho napeti dela zaporne a vzapeti bych jej pripojil na ridici elektrodu... nedokazu si predstavit vysledek

Tak nechej celý proud protékat od "tvé" nuly (GND, 0V, záporné svorky - nazvi to jak chceš) přes tenhle paralelní stabilizátor k zápornému pólu usměrňovače. Tím si na něm vytvoříš úbytek 2,5V. Protože výkonově (a proudově) nebude TL431 na těch 300mA stačit, tak bude potřeba posílit tranzistorem, ale to je malina.

O com pises? Naco ti je 300mA na zapornom napati? (ved z riadiacej elektrody LM317 tecu snad max. desatiny mA)

V tej scheme na ktoru si dal linku to predsa mas jasne nakreslene, zapoj do tvojho zapojenia 2kondy a 2diody presne tak isto ako v tej scheme C3, D5, D6, C4(na nom budes mat zaporne napatie). Proste priamo na vinutie trafa nacpes seriovo spojene C3 s D5 (zaporny pol C3 na diodu, dioda je orientovana smerom od kondiku), a medzi ne napojis diodu D6 (orientovanu smerom k C3,D5).
C4 je len vyhladzovaci (kladny pol kondiku pojde na tvoju terajsiu zem). Samozrejme to nebude stabilizovane.
Princip je taky ze sa vyuziva naboj na C3 (v jednej polvlne sa nabije, v druhej polvlne je na nom zaporne napatie oproti zemi usmernenej diodovym mostikom).
P.S. takto vytvorene zaporne napatie nie je na velku zataz (na celu polvlnu musi stacit naboj z kodiku C3), ale ty ziadnu velku zataz na zaporne napatie nepotrebujes, len pre riadiacu elektrodu LM317. Ale musis si to zaporne napatie tiez stabilizovat, inac ti bude lietat tvoje vystupne napatie.

P.S.2. uz si skusal tranzistor (ako emitorovy sledovac) na vystup stabilizatora? Pouzi nejaky slusnejsi vykonovy tranzistor a zmeraj o kolko kolise vyst.napatie bez zataze, s max zatazou.

Cituji sam sebe:

de ale ma clovek vzit zaporne napeti, kdyz nema pristup k vinuti transformatoru

Trafo je "daleko", i s Graetzem a filtracnim kondenzatorem.

Ten sledovac jsem nezkusil jeste, zkusim to. Dik.

Jaj tak, ty to napajas z usmerneneho zdroja. Tak to mas smolu Musel by si si vyrobit oscilator a potom postupovat podobne ako som pisal (2 diody a 2 kondiky).

P.S. alebo na to pouzit nejaky IO ktory robi to co som pisal (hladaj inverting charge pump). Napr. MAX828/829 (pozor je len do 5.5V / 25mA, ak potrebujes viac najdi si iny...)

No, musím jít za dveře a dát si pár facek, neboť jsem uvažoval blbě. Omlouvám se a teď to pořádné a fungující řešení:
Máme stabilizátor s proměnným napětím (např. zmiňovaný LM317), který, protože má ref. napětí 2.5V, není schopen dodávat nižší napětí, než toto referenční napětí. Nicméně vzorek výstupního napětí UV vedeme na řídící elektrodu přes odpor, označme ho R1. Přidáme si další, pevný stabilizátor (třeba zmiňovaný TL431), stabilizující napětí U2, z něhož vedeme přes odpor R2 proud rovněž do řídící elektrody LM317. Přitom musí platit, že proud přitékající na řídící elektrodu LM317 (a která je posazena na napětí UR=2.5V) ze zdroje U2 musí odtéci do výstupního napětí UV, tedy platí:

(U2-UR)/R2=(UR-UV)/R1

Odtud lze snadno, při známém požadovaném výstupním napětí UV a při zvoleném napětí přídavného stabilizátoru U2, vypočítat poměr odporů R1 a R2. Odpory volíme, samozřejmě , natolik malé, aby se dala zanedbat spotřeba řídící elektrody.

napad je to dobry, ale obavam sa ze s LM317 nebude fungovat, ten LM317 funguje tak, ze sa snazi medzi vystupom a riadiacou elektrodou vzdy dosiahnut 1,25V (Uvystup = Uriadiaca + 1.25V). Takze na vystupe je vzdy napatie Uriadiaca + 1,25V, tak ako pises to stabilizator nemoze dosiahnut, takze IMHO predpokladam ze by sa len uplne zavrel...

Jo, máš pravdu a já jdu za dveře dát si pár facek za to, že jsem si dal pár facek. (asi ta rýma, jsem dnes nějaký takový ... horší než jindy).
Tak tedy platí můj původní nápad posunout trochu "do záporna" ten vývod, co bývá zpravidla spojen s nulou. A jak jsem psal: od záporného vývodu zdroje napětí (usměrňovač s kondenzátorem) vést proud přes paralelní stabilizátor - ona by mohla stačit zenerka na nízké napětí, pokud to výkonově utáhne - odtud na zátěž a směle pokračujme přes zátěž do výstupní elektrody LM317 atd.
Řídící elektrodu LM spojit s výstupem a ten "posunutý" vývod, co bývá spojen se zemí, připojit na běžec potenciometru přemosťujícího onen paralelní stabilizátor, co může být i zenerka. To umožňuje posouvat napětí zmiňovaného vývodu od 0 do napětí paralelního stabilizátoru a o to posunutí se snižuje výstupní napětí.
Samozřejmě zde nediskutuji nutná blokování a předzátěže a tak. Je to pouze hrubý princip.

omlouvam svou natvrdlost a amaterismus, ale kdyz se podivam na mnou uzite zapojeni, tak nevim, jak s tim LM317 a TL431 nalozit (ten diodovy mustek a filtrak C3 tam samozrejme nemam):
[img]http://www.qsl.net/ok2xdx/Nabijec/Obr1.gif[/img]

Ale to nie je standardne zapojeny LM317, cim tam akoze regulujes napatie, si pisal ze to mas regulovatelne od 1.2V

P.S. nabijaci prud sa predsa nastavuje odporom R6 (IMHO nabijaci prud = 1,25V / R6), trickle by mal tiect len cez odpor R5->D1, ak by v stave trickle liezlo nieco aj cez D2, tak je viac moznosti, najjednoduchsie je k D2 pridat este jednu seriovu diodu (chce to potom ale dodstatocne napajacie napatie: aspon napatie baterky plus ca 2V), kolisanie napatia v tomto zapojeni nema vyznam, LM317 je zapojeny ako prudovy zdroj (na ubytku napatia na diode pri nabijani nezalezi a pri trickle by cez nu nemal liezt ziaden prud).
Alebo D3 by sa dala nahradit tranzistorom, cim by na nej bol mensi ubytok (vyhodit sa D3 neda), ale je to zbytocne komplikovane a tym by si az tolko nevyhral.

P.S.2. inac ta LED bude IMHO svietit ked sa nenabija (znamena ze je akku nabity?)

P.S.3. vystupne napatie v stave trickle by malo zavisiet aj od R4 (cimnizsi R4 tym nizsie napatie pri trickle), takze da sa znizit aj R4 (az do 0 ohm, aha sorry to by som nerobil ptz potom pojde cely nabijaci prud cez R6, D3, do MC33340 a to by mozno ten vystup neprezil).
Takze vid len riesenia vyssie v bode "P.S."

tam napeti nereguluju, myslel jsem, ze to dela ten MC33340 a ja jsem mu chtel jen nejak pomoct
Nabijeci proud se nastavuje pres R6 a trickle pres R5, ano. Ovsem zadnym laborovanim s R5 se mi nepovedlo jej snizit az na 5mA. Byl minimalne 40-45mA. To, ze by mohlo neco tect pres R5, me nejak nenapadlo

ad PS2 - ano, LED blika pri nabijeni a trvale sviti , jakmile IO prepne do trickle

ad PS3 - zvazuju, ze nabijeci proud natvrdo nastavim na 100mA coz by se dalo.

Díky moc za komentare, v elektronice jsem totalni samouk, takze spoustu veci proste "nevidim"

Ok takze takto:
a) ak mas dostatocne napatie zdroja tak pridaj k D2 seriovo dalsiu diodu
b) ak chces lepsie regulovat trickle, tak ho v spojeni s bodom a) reguluj pomocou zmeny R4 (ale nechod s nim pod 100 ohmov).

P.S. ten MC33340 nereguluje napatie, len zapina/vypina LM317, resp. "vypina" znamena to ze v stave trickle posunie vystupne napatie tak nizko aby neslo nic alebo len velmi malo cez D2 (teda aspon tak to ten co navrhoval schema myslel).
LM317 je pouzity kvoli tomu ze sa tym da urobit presny prudovy zdroj (I = 1.25V/R6)

A sorry s tym R4 asi moc nezaregulujes, lebo R6 je asi moc maly...

ok tak to vysvetlim komplet:

nabijanie:
vystup MC33340 je na log.1, kedze je to open collenctor tak cez neho v log.1 netecie ziaden prud, a teda ani cez D3 (t.j. mozme si predstavit ze tam D3 vobec nie je).
LM317 sa snazi urobit vystupne napatie take aby na R6+R4 bolo presne 1.25V. Kedze cez R4 netecie takmer ziaden prud (je tam len riadiaca elektroda, D3 akokeby ani nebola), tak na nom nemoze byt takmer ziaden ubytok napatia, takze vpodstate napatie na R6 je ca 1.25V, a teda cez neho potecie prud I = 1.25/R6. Tento prud musi niekam odtiect, jedina cesta je do baterky. LM317 je prudovy zdroj (bude regulovat napatie tak aby do baterky siel vzdy prud I = 1.25V/R6

trickle/off:
jeden z vystupov MC33340 je v log.0, t.j. uzemnuje, cim vytvori na D3 0V, a teda na riadiacej elektrode LM317 je nejakych ca. 0,7V, a teda na vystupe LM317 je 0,7+1,25 = 1,95V. Napatie na diode D2 bude teda zavisiet od pomeru R6 k R4 (je to vpodstate odporovy delic medzi 1.95V a 0.7V). Kedze napatie na D2 by malo byt nizsie ako napatie na baterke + ubytok na D2, nemal by cez D2 tiect ziaden prud. Takze staci pridat k D2 este jednu diodu cim na nich bude ubytok aspon 1,4V, a teda cez ne v stave trickle nepojde ziaden prud uz od napatia na baterke 0,5V
P.S. a potom az pridas tu dalsiu diodu k D2 (t.j. "D2" budu 2diody seriovo spojene), budes regulovat trickle vyhradne pomocou R5. R4 nechaj tak ako je.
... este dokoncim, kedze v tomto pripade tiez na R4+R6 je 1.25V, prud kedze nejde do baterky ide cez R4 a R6 a D3 do MC33340, R4 je dolezity aby obmedzil prud iduci do MC33340, I=1.25/(R4+R6) aby sa neodpalil ten vystup MC33340 (max. 50mA, ale neprekracoval by som radsej 20mA do vystupu MC33340)

co dodat... dekuji. Zvlastni jak jsem si spokojene ubastlil par nabijecek s timhle obvodem, aniz bych to, cos napsal, vedel...

Z toho vyplyva: daj namiesto D2 dve diody a nemas co riesit Trickle prud si nastavis pomocou R5 (trickle prud v tej scheme zavisi od napajacieho napatia I=(Ucc-0.7)/R5, co by ale nemalo vadit).
P.S. Este otazka: kolko mas napajacie napatie a ake akumulatory (ake maju napatie) tym chces nabijat?

napajec dava pomerne tvrdych 6V stejnosmernych (mam v zaloze i 9V kdyby neco), hodlam nabijet jeden NiCd nebo NiMH clanek, tedy 1.2V

pytal som sa preto lebo ten LM317 potrebuje rozdiel nejakych aspon 1.5-2V medzi vstupom a vystupom, na dvoch diodach (ak das dve namiesto D2) moze byt ubytok az do 1.8-2V, takze to urobi stratu dohromady do 4V, pre baterku teda ostava max. 2V, t.j. pre jeden 1.2V clanok je OK aj s dvoma diodami namiesto tej D2. Dva clanky (2.4V) uz asi bude s dvoma diodami a 6V napajanim problem nabijat (mozno aj nie, zavisi od nabijacieho prudu a tych diod), s jednou diodou D2 by to bolo OK. Ak tam das tie dve diody namiesto D2 a ak budes chciet nabijat clanky s vyssim napatim, tak potom bude asi lepsie pouzit ten 9V.

Pytlik pohoda, ja som tiez bol z toho zmeteny, ten princip s 1.25V medzi vystupom a riadiacou elektrodou je dost matuci

Dělal jsem stabilizátor 1,2V na dobíjení miniaturních baterek do hodinek (to už je let...). Použil jsem klasické zapojení s tranzistorem, kde jsem místo stabilizační diody (které začínají někde ) použil tranzistorový přechod BE v propustném směru, kde je vcelku použitelných cca 0,6V.