Kolegové ti radili dobře: Nejsi dostatečně zdatný elektronik, abys mohl vyvíjet vlastní zapojení. Nemáš ponětí, co LEDka potřebuje a bez vedení někoho zkušeného uděláš botu jak Brno - a nebude se ti dýmit z odporů, ale z LEDek (pokud ne z celého bytu).
Podívej, LEDka má takovou VA charakteristiku, že velmi malá změna napětí na ní způsobí velikou změnu proudu. Proto údaje o úbytku napětí jsou pouze orientační a snažíme se nastavit proud, který přes ni teče (a napětí se samo nastaví). Když máš vyšší napájecí napětí, je výhodné spojit několik LEDek do série a celému řetězci společně nastavovat stejný proud. Takové řetězce (každý se svým nastavením proudu) potom můžeš paralelně připojovat ke zdroji.
A teď k tomu řízení proudu: Nejjednodušší je řídit proud odporem, přičemž čím větší úbytek napětí na odporu, tím méně záleží proud na vlastnostech LEDek, ale zase na druhé straně je větší výkonová ztráta na odporu. Malý úbytek napětí na odporu sice znamená menší výkonovou ztrátu, ale na druhé straně proud bude kolísat, i podle toho, jak se budou diody zahřívat, i podle toho, jak bude kolísat výstupní napětí zdroje (a když bude zdroj nestabilizovaný, proud bude kolísat hodně). Je tedy nutno zvolit kompromis mezi výkonovou ztrátou na odporu a kolísáním proudu.
Ten odpor lze realizovat i elektronicky, potom je proud stabilní i při kolísání jak napětí, tak vlastností LEDek a lze tedy zařadit více ledek do série a tím se více přiblížit napájecímu napětí.
No, a bezeztrátovou regulaci proudu diodama si nastuduj za domácí cvičení.