OT: pro elektrotechniky - regulace motoru

Zavisi od typu motora.

Bezne jednofazove (napr. vrtacka) sa reguluju obmedzovanim prikonu (napr. oneskorenim spinanim kazdej polvlny, napr. tyristorom). Ak chces nieco take, tak si daj hladat googlom napr. tyristorovy regulator otacok apod.

Edit: resp. lepsie pomocou triaku, nie tyristoru. Samozrejme otacky budu zavisiet od zataze (asynchronny motor).

Nejspíš se to tak jednoduše měnit pomocí napětí nedá.
Nezapomenu na to jak to učitel ve škole vysvětloval a říkal, že z toho důvodu nemůže trolejbus nebo tramvaj jezdit na střídavý proud - že musí mít stejnosměrný motor aby šly regulovat otáčky.
Ale neměl tak moc pravdu s těmi vozidly MHD, přestože je v troleji napětí stejnosměrné, tak motor v trolejbuse bývá na střídavý proud a to ještě k tomu 3 fázový.

Samozrejme ak chces regulovat otacky nezavisle na zatazi potrebujes a) synchronny motor alebo b) spetnu vazbu, u trolejbusu bude zrejme moznost "a)", a bude tam nejaky frekvencny menic (tipnem si ze prave on tak neprijemne bzuci).
Vid napr. Elektromotor uplne na konci.

Co jsem si všimnul tak bzučí jenom ty staré Škody 15Tr a podobné a ty tuším měly motor ještě stejnosměrný. Solaris Trollino se střídavým motorem spíš při jízdě píská - takový vysoký tón něco kolem 12000 Hz

Motor v trolejbuse je stejnosmerny na napeti 600V, puvodne byl vykon rizen zmenou odporniku a regulace byla tudiz skokova (a teplo jimi emitovane se pouzivalo v zime k vytapeni) v dnesni dobe je regulace polovodicova.

Motor v moderním trolelbuse je střídavý 3 fázový

Otáčky sa regulujú frekvenciou napätia, zmenou napätia zmeníš výkon motora.

Exkurzí do "zapomenutých bufferů" své školní paměti ... omylem doposud nevysypaných jsem si vybavil vzorec n=60f/p .... kde
n... otáčky
f... frekvence v síti
p... počet pólových párů
takže pro synchronní motor je při naší frekvenci 50Hz a min počtu p=1 jsou otáčky n=3000 ... u asynchronního motoru se projevuje skluz a proto reálné otáčky jsou cca n=2800/s .

Z cehoz vyplyva, ze u synchronnich a asynchronnich motoru se otacky reguluji poctem polu (frekvenci site asi tezko kdo zmeni) a jsou dudiz dany konstrukci motoru.

K tomu nic

Predpokladam, ze tohle je odpoved na muj prispevek z 12:07. Ja jsem Te pochopil tak, ze jednofazovymi motory minis asynchronni motory s rozbehovym kondenzatorem (on to je pro ne zabehnuty nazev). Ty jsou treba v sekackach apod. a daji se regulovat velikosti skluzu, ale jen ve velmi malem rozsahu. Takze O.K.

Frekvenční měniče se dnes běžně používají.
Včera jsem jeden viděl instalovaný v pohonu výtahu. Často se používají pro pohony asynchronních motorů čerpadel a větráků-dmychadel.
Bobo
PS.Omlouvám se za rozhození diskuse. Škoda, že nebylo možné ten "K tomu nic" smazat. Ještě jednou, pardon.

Krom synchronních motorů se změnou napětí dají otáčky měnit.
Nejjednodušším příkladem jsou 1fáz motory ve vysavačích a ve vrtačkách s triakovou/tyristorovou regulací.
Plynulou změnu otáček ještě umožňuje měnič frekvence. Cena těchto modulů ale začíná někde od 15 000 Kč a výš. Jejich parametry jsou ale fantastické: 0-500Hz od fy Siemens.
Změnou počtu pólů dosáhneš skokové změny otáček.
Vyšlo bezpočet zapojení s triakem či tyristorem. Pro začátek nabídka stavebnic :
popisy.php nebo
http://grower.cz/home/potw.php?action=show&photoid =66392
Viděl jsem frekvenční měniče od firmy Lenze
index.htm
a Siemens
440micro.php

Bobo

Motory ve vrtackach a vysavacich jsou komutatorove, ne asynchronni ba ani synchronni.

Ano, to je pravda. Já jsem ale nikde asynchronní motory nezmiňoval.
Zkusil jsem odpovědět na původní otázku: Zda je možno změnou velikosti napětí měnit otáčky. Ta otázka je položena velice záludně, jako by učitel chtěl nachytat žáka.
Když bude tazatel chtít vědět více, tak ať upřesní provedení motoru.
Bobo

"Elektromotor na střídavý proud" je široký pojem. zahrnuje totiž lektromotory různých konstrukcí a tudíž i různých možností jejich regulace jak otáček, tak výkonu.

Pokud by šlo o motor komutátorový, je regulace otáček i výkonu celkem snadná. Nejrozšířenější je tyristorová regulace. Zde dochází k regulaci otáček snížováním dodávané energie.
Dále je možná regulace mechanická - natáčením komutátoru vůči pólům statoru a pod.

Pokud by šlo o motor synchronní, tam jsou otáčky pevně dané napájecí frekvencí, tedy regulace je možná jemná-zmněnou frekvence, nebo skoková-přepínáním počtu pólů.

Pokud by šlo o motor asynchronní, platí to stejné jako u synchronního motoru, s tím, že pro omezenou plynulou regulaci otáček lze ještě považovat zvětšování skluzu (zpožděním za synchronními otáčkamy), což se dá do jisté míry praktikovat zmenšováním napětí.

Ono když se to vezme kolem a kolem, tak regulace otáček jen a pouze změnou frekvence by nebyla dostačující, protože při zvyšování prvaconí frekvence se zvyšuje impedance vinutí statoru a do motoru (při konstantním napájecím napětí) teče menší proud a motor má menší výkon. Proto by bylo třena s frekvencí zvyšovat i napětí.
Naopak pokud regulujeme pod pracovní frekvenci (snižujeme otáčky) impedance vinutí klesá, a dodávaný proud stoupá a mohlo by by dojít k překročení nějakých mezních parametrů, ať už vinutí statoru, nebo zařízení napájecího daný motor.
Toto vše je ve zmiňovaných frekvenčních měničích "zabudováno", i když trochu jiným způsobem, než zde naznačuji.

Úplná odpověď na otázku tazatele je obojím, napětím i frekvencí.