Jak na localhost, adresář
Zdravím ALL!!!
Mám problém s otevřením localhost an počítači Barbone, OS Ubuntu, verze 22.04.LTS, tedy nejnovější instalace. Daří se mně nainstalovat všechn nástroje tedy LAMP (Apache, MYSQL, PHP) a také phpMyadmin. při ověření systemctl statusy má vše "zelenou" tečku v informaci, ted zapnuto OK. Přesto nedaří se mně otevřít localhost/phpmyadmin, dostávám známou hlášku:
The requested URL was not found on this server.
Apache/2.4.52 (Ubuntu) Server at 127.0.0.1 Port 80.
Problém, myslím je, že nemám jasno, jaký má být zvolen základní adresář pro instalaci.
1/ sudo mkdir /var/www/your_domain
nebo
2/ sudo mkdir /var/www/html/your_domain
Děkuji za radu.
To je predsa jedno, kludne ho mozes mat, kde chces.
Kde otvaras ten localhost? U seba na pc, ci priamo na barbone?
Myslím, že je celkem jedno, kam to nainstaluješ, ale že to taký ještě musíš správně nastavit.
Například mě vyhovuje mít spoustu webů v /home/www/(něco) a například pro micro-corner mi pak vypadá záznam v /etc/apache2/vhosts.d takto (jde o statické stránky):
Jo, táhne se to ještě od prehistorickkých verzí apache, takže původní Order/Allow je teď zakomentovaný (jen dočasně, pokud se to osvědčí, tak tto vymažu ... ale jak známo je jednotka dočasnosti jeden furt ...) a místo toho je tam Require all granted
Na druhou stranu dynamické, generované přez django můžo vypadat třeba takto (nechce se mi zveřejňovat jméno, takýe XXXXXX musí stačit):
a /home/www/XXXXXX2018_gilhad_cz/wsgi.py má správně nastavené konfiguráky, aby tam ten python / django běřely správně, sahaly do správné databáze, používaly správná jména a hesla ....
-----
Ale taky mám některé weby umístěné přímo v adresářích uživatelů (např. /home/user/share/obecne/web/*), kteří si tam pak můžou snadno sypat data a hned se jim to na serveru objeví.
-----
Takže asi taky kromě instalace software (LAMP) budeš muset taky správně nastavit konfiguraci toho SW - asi bych tam čekal někde ServerName localhost:80 nebo něco takového ...
Ojj! Bezva.
Podívám se na to, jak to vlastně já mám.
Zatím velký dííík!!!
Tak nevím, co s tím mám.
Zmizela mně v /etc složka Apache2.
php složka tam je (8.1) a také složka mysql.
Ve složce /opt mám složku /lampstack-8.0.20-0 a v ní složku apache2. Tohle je instalováno přes aplikaci Bitnami.
Taky nevím, v /etc/conf.d/apache2 mám kromě jiného taky CONFIGFILE=/etc/apache2/httpd.conf - tak jestli ti to nepřesměrovalo do nového místa, tak bys to měl upravit ručně
Jinak já věci instaluju prostě přez emerge, což je defaultní systemový instalátor (v CLI), a dá se tam nastavit verbosita, takže píše co kam kdy dává (a i když o nemám nastavené, tak to stejně píše do logů, čili se dá následně dohledat, co kam zašantročil)
Pozor řeč je o Ubuántu!
Tak jsem se na LAMP nainstalován přes Ubuntu 22.04. LTS vykašlal. Je to tam podivní.
Nainstalpval jsem XAMPP.
Instalace je OK i Nastavení, ale nemohu se dost na web localhost ani localhost/phpmyadmin
/opt/lampp/share/xampp/xampplib: řádek 22: netstat: příkaz nenalezen
/opt/lampp/bin/mysql.server: 263: kill: No such process
Evidentne nemas nainstalovany nestat a nebezi ti mysql server.
Tak tohle mám teď nově nainstalováno:
Tohle mám už předtím:
Ve Firefox mám proxy server "Vypnuto".
Ve Windows to mám v cestě
Tam je potřeba v index.php nastavit adresář místo:
toto:
https://www.apachefriends.org/faq_windows.html
@IQ37
Opravil jsem podle Tebe.
Ale byl problém, že nesmí být v PC naistalován SKYPE. Totiž obsadí portg 80 a pak SAMP nenastartuje a neotevře. Změnil jsem v Apoache na port 81. Také ve Windows má být nainstalován XAMPP v Program files a v UBUNTU do složky /opt. Uvidím dále, jak vše pojede.
a tohle je přesně ten důvod, milé děti, proč byste vždy měly vědět, co a proč děláte, znát OS jako takový a vyhnout se LEMPlovským zkratkám, které nakonec k cíli stejně nevedou.
Dalo by se napsat celé pojednání, co všechno tazatel udělal naprosto špatně (byla by toho většina), ale dalo by se to shrnout do jedné (dvou) věty: Spolehl se na default a myslel, že to bez znalostí ukočíruje. A linux je tedy na hovno.
Právě naopak. Linux je skvělý a vždy udělá přesně to, co mu přikážeš, Ale musíš se ho naučit používat a pochopit ho, abys mu nepřikazoval kraviny. (Jinými slovy, udělá to, co mu přikážeš udělat, což zrovna nemusí nutně být to, co chceš dosáhnout ...)
Prostě není stavěný primárně pro pologramotné opice, co náhodně klikají (a netuší kam a proč) a ono to něco náhodně dělá (a netuší co, protože systémové hlášky zasadně nečtou) a když to ani na desátý pokus neudělá to, co chtějí (a nedokáčou to ani popsat normálně lidsky), tak na to zavolají technika, že "se to samo rozbilo".
Prostě je primárně stavěný programátory pro programátory, vědce a techniky, kteří jsou ochotni si přečíst manuál a exaktně popsat, co chtějí dostat. A to co napíšou taky dostanou.
Vyrýt do stromu něco jako srdce se dá i rybičkou, nebo v nouzi vydrásat kusem šutráku a a tak nějak to stačí. Ale rytec má plnou dílnu různých dlát a jiných podivuhodných předmětů a přesně ví, co na co nejlíp použít a proč - a taky jeho díla se kvalitativně liší od toho vydrásaného srdcete. Pustit do podobně vybavené dílny některé dnešní děcka znamená v podstatě přípravu masakru, kde si ublíží samy a ani nebudou vlastně vědět proč. ("Já jsem to jen přejel palcem, jestli to není moc tupé, ale nic jsem necítil, dokud se ro nezarazilo o kost" - fakt se stalo.) Zato pro zkušeného řemeslníka je taková dílna k nezaplacení ...
Krásně jsi ty dvě věty rozvedl.
Ale prdlajz. Respektive mozna tak jadro linuxu zustava konzervativni a predvidatelne, ale jinak na linuxu abys cetl tuny manualu a stale a stale dalsi, protoze ti ho vyvojari neustale meni pod rukama. Naucis se x-window, presunou se vyvojari k waylandu, naucis se init, prejdou na systemd, .... Takhle je to na linuxu skoro se vsim.
Nerikam, ze neplati to, ze by neudelal, co mu prikazes, ale tohle plati pro Windows stejne jako pro linux. Kdo nahodne klika, obvykle jednou narazi jak v linuxu, tak ve Windows.
Ale no tak! init tu byl strašlivě dlouho, navíc se na něm nebylo co učit, protože byl skoro celý napsaný v bashi (kromě vlastního procesu init) - ten sis normálně četl. Přechod na systemd se odehrál pravda nedávno, ale kdo chtěl, mohl u initu zůstat.
Podstatou ale je, že IT je živý obor, tam se vzděláváš neustále, a nejen v Linuxu, protože se všechno vyvíjí. A podstata a zásadní výhoda Linuxu právě je ta, že všechno je veřejné a velmi dobře dokumentované, takže kdo chce, může se učit. Nemusíš platit žádná školení, certifikace, atd. atd., stačí jen chtít (a umět anglicky). Problém je, že spousta lidí hledá zkratky - a pak pláče nad rozlitým mlékem. Proto se také tak často objeví hláška "Ten linux je na hovno."
Takové "zkoušení" jako tu předvedl tazatel bych přirovnal k trefnému citátu Ludvíka Součka z jeho trilogie Cesta slepých ptáků (jen v opačném smyslu): je to jako když zkoušíte trefit zajíce se zavázanýma očima, při jízdě na kolotoči a s flintou s ohnutými mířidly.
edit: našel jsem přesné znění
Způsob, jakým McLaughin opřel obrovskou masu Rideru, stojícího na plameni, o sněžné pole, aby se bez smrtelného zranění posádky pomalu svezla do horizontální polohy, přirovnává velmi trefně a vtipně komodor F. C. Houston, vedoucí projektu Dyna Soar, k „zasažení běžícího králíka do oka, jsme-li na roztočeném kolotoči, na houpacím koni, máme-li zavázané obě oči a ohnutou hlaveň pušky. To není náhoda, to je fantastické mistrovství a výkon,
jaký nebude v kosmonautice stovky let překonán.
Pánovéééé mám na PC vedle Windows 10 právě Ubutnu!!! PROČ? Protože Linux/Ubuntu je tvořivý, creativní OS. Líbí se mně, jak pomocí kódování v příkazové řádce, jde všechno rychle. Jen se UČIT(!) a nespolehát jako u Woken, že to vše půjde samo. Wokna jsou příliš předefinovaná a přeoknována, ani rak, ani ryba. Jen dávají zaměstnání programátorům, přitom Nápověda ubohost jedna (duplicitní, rozvláčná...).
Když budete samples návody v Ubuntu (musíte umět anglicky, ale také to dnes již hravě Googlem přeložíte) číst pomalu a důkladně, žádný problém!!!
Takže já jsem na Ubuntu s aplikací XANPP již, dá se říct, pěkně postoupil. Otevřete Terminál zadejte v něm svůj cstup jako "root"
kvetoslav@kvetoslav:~$ sudo su
a jedeme:
1/
2/
Vybereme si složku, kam XAMPP nainstalujeme. A umožníme v adresářové složce vstup této instalaci ve složce STAŽENÉ, či DOWNLOADS, jak chcete.
3/
Teďko proběhne vlastní instalace XAMPP!
4/
5/ Po instalaci spustíme:
Jak dále postupovat, vše potřebné je po instalaci v návodu zde:
dashboard
Tož, co na to říkáte?
Že můj počítač ze zjevných důvodů neresolvuje "localhost" na vnější IP tvého počítače, takže mi ten odkaz nefunguje
Ale to se určitě taky časem naučíš řešit - hlavně, že jsi spokojený
Počkej, nemůže, já to mám jen na 127.0.0.1 a samozřejmě vzálené připojení je vypnuté. No, jinak nerozumím.
Já normálně používám Xwindows a OpenRc už desítky let a neplánuju na tom nic měnit. A správců oken jsem taky vyzkoušel povícero a nakonec zůstal u toho, co mi sedí nejlíp (u mě je to fluxbox).
Že jsou různé alternativy a každý si znich vybere, co se zrovna jemu hodí nejvíc, je přece naprosto normální (teda minimálně na Linuxu - chápu, že jsou i systémy, které mají jediný správce oken, pod rukama se ti přeinstalovávají a restartujou a nejde s tím nic rozumného dělat, co nechápu je, proč je někdo používá).
Když se koukneš na ulici, tak taky je každý oblečený po svém, civilové nosí jednotné uniformy tak možná v Severní Korei ...
Linux je pro lidi, co chtějí přemýšlet pokus/omyl a ne jako na Woknech jen klikat a číst sáhodlouhé a opakující se helpy. Na Linuxu víš, že něco tvoříš, na Windows jsi papoušek druhých.
No, já ho moc nepoužívám typem pokus/omyl (spíš vůbec). Já se nejdřív rozhodnu co chci, pak zhodnotím, zda k tomu mám znalosti (a pokud ne, tak si dostuduju co uznám za potřebné), a teprve pak začnu něco psát.
V závislosti na složitosti a tématu se mi občas stane, že zjistím, že potřebuju dostudovat víc, takže si to dostuduju a pokračuju.
Velká část programů (nebo příkazů) funguje od začátku správně (nebo je potřeba vychytat triviální překlepy a chyby), pokud jde o něco složitějšího, tak to dělám po jednotlivých krocích, které ověřuju (a často na to mám napsané i testy), taky dost používám logování - takže je jasné, kde se to chová podle předpokladů a kde se to od nich případně odchýlí.
Samozřejmě intenzivně používám verzování (klidně několik subverzí programu za den) - používám GIT. Silně návykové a větší projekty bez nějakého verzování nejdou. Takže ho na svojí práci používám prakticky vždy, i pokud je hlavní projekt verzován jinak či vůbec. Samozřejmě ho používám i na webové stránky, jak na generátory, tak na nastavení, tak na obsah.
http://git-scm.com/
http://git-scm.com/book/en/v2
---
Citát z nyx-u (https://nyx.cz/discussion/8032)
Sestra: Co to je CVS?
DWICH: Verzovaci system. Treba na psani stranek. Nebo cehokoliv.
Mas jeden soubor nebo vic souboru. treba web.
To postupne menis, menis, menis.. V prubehu casu.. treba rok.
Porad potrebujes ukladat zalohy. U webu je asi blbost ukladat kazdou stranku zvlast nebo vzdycky celej web kdyz zmenis jen jeden soubor.
No a na todle je CVS. Kdyz si zmeny ukladas na CVS (pomoci programku - uloz zmenu, pripis poznamku) tak se kdykoliv muzes vratit ke kterykoliv verzi jakyhokoliv souboru nebo celyho stavu.
Sestra: Aha, to je to, co jsem vcera potrebovala )